To tady snad ještě nebylo: Ve chvíli, kdy se zpěvák rockové skupiny Pearl Jam pustil do kritiky americké vlády a prezidenta Bushe, nastalo nezvyklé ticho – telekomunikační operátor a poskytovatel internetového připojení AT & T totiž ztlumil hlasitost webového přenosu. Jde sice o extrémní případ, který se stal v roce 2007, ale dobře demonstruje, proč je síťová neutralita tolik potřebná a co by se stalo, kdyby mohli provozovatelé síti svévolně rozhodovat o přenosech dat. Web je stále ještě veřejným prostorem a síťoví operátoři by neměli mít možnost diskriminovat určité datové přenosy na základě jejich obsahu. Ke všem přenášeným datům musí přistupovat stejným způsobem, bez ohledu na to, jaký je jejich textový, zvukový nebo obrazový obsah. Přesně v tomto smyslu nyní rozhodla vláda Spojených států. Také v Evropské unii se nyní o síťové neutralitě (či neutralitě internetu) velmi čile diskutuje. Evropský komisař pro digitální ekonomiku Günther Oettinger dokonce nedávno přirovnal síťové aktivisty k hnutí Tálibán. Telekomunikační operátoři zase varují před státem diktovaným rovnostářstvím a požadují podíl na zisku provozovatelů internetových služeb za to, že zajistí přenos jejich dat maximální dostupnou rychlostí. Komisař Oettinger i někteří další představitelé států Evropské unie požadují výjimku ze síťové neutrality pro tzv. specializované služby, které by mohli provozovatelé sítí upřednostňovat. Nicméně, povaha těchto služeb je definována velmi vágně. Hovoří se třeba o upřednostnění dat pro lékařské či dopravní systémy, ty však již nyní využívají vlastní síťové okruhy a celou infrastrukturu. Vyvstává tedy otázka, jaké specializované služby by bylo možné v síti upřednostnit. Měly by to snad být vlastní komunikační nebo streamovací služby telekomunikačních operátorů na úkor komunikátorů typu WhatsApp nebo videoslužeb jako YouTube či Netflix? Kdokoli přitom dá síťovým operátorům možnost rozhodovat o přenášených datech, zároveň uživatelům omezí možnost výběru internetových služeb. Aby k něčemu takovému nedošlo, potřebuje Evropská unie vlastní zákon o síťové neutralitě.
SÍŤOVÁ NEUTRALITA V EU
Lobbing operátorů
V Evropské unii vrcholí boj mezi lobbisty telekomunikačních operátorů a zastánci síťové neutrality. Smutné je, že na straně nenasytných operátorů stojí i někteří významní představitelé EU v čele s eurokomisařem Oettingerem nebo nejmocnější ženou světa, německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Operátoři si stěžují na to, že jim vlivem internetových služeb typu WhatsApp či Skype klesají tržby z telefonních hovorů a SMS a rostoucí nabídka on-line streamovacích videoslužeb tvrdě konkuruje jejich balíčkům internetového připojení a IPTV. Ani v Evropě přitom nejsou výjimkou pokusy o narušení síťové neutrality a omezování „nepohodlných“ služeb. Sdružení evropských regulátorů BEREC uvádí, že ještě v roce 2012 mělo nejméně 20 procent evropských uživatelů mobilního internetu u svého tarifu omezeno využívání VoIP či P2P služeb. Přehnaná regulace prý podle operátorů povede ke snížení jejich zisků, a tedy i investic do rozvoje infrastruktury. Pro české zákazníky mobilních operátorů to musí znít obzvlášť úsměvně (nebo cynicky), pokud zvážíme, kolik desítek miliard odevzdaly české pobočky svým zahraničním matkám v době největší slávy, aniž bychom měli kvalitní pokrytí vysokorychlostním mobilním internetem mimo největší města, přijatelné ceny hovorného a roamingu nebo třeba mobilní signál v pražském metru.
Služby mimo FUP
Jednotná evropská regulace připojení k internetu z hlediska síťové neutrality zatím neexistuje, problematiku řeší státy EU vlastními zákony. Striktně prosazují síťovou neutralitu například Nizozemsko nebo Slovinsko. Operátoři se velmi snaží zákony o síťové neutralitě obejít a hledají cesty, jak svým zákazníkům prodávat služby nad rámec internetového připojení. Jedním z triků je tzv. zero-rating, kdy se do FUP, tedy do limitu přenesených dat, typicky přes mobilní internetové připojení, nezapočítávají data přenesená určitými on-line aplikacemi a službami. Zákazník je motivován využívat tyto „doporučené“ služby na úkor těch, které operátorům nepřinášejí dodatečné zisky (třeba z reklamy). Zatímco v již zmíněném Nizozemsku je zero-rating zákonem zakázán, například ve Finsku nabízejí operátoři desítky takových služeb.
Tři základní kameny síťové neutrality
1 Žádné blokování Poskytovatelé připojení nesmí selektivně blokovat legitimní webové služby či stránky.
2 Žádné omezování Všechna data musí být v internetu přenášena maximální dostupnou rychlostí.
3 Žádné placené zvýhodnění Poskytovatelé připojení nesmí upřednostňovat data provozovatelů internetových služeb na základě exkluzivních smluv.
Koncem února přijala americká Federální komise pro komunikace (FCC) na naléhání prezidenta Obamy zásadní regulační opatření, kterým přesunula internet do kategorie veřejných služeb. Tímto krokem telekomunikačním společnostem v podstatě znemožnila vyžadovat platby za prioritní přenos dat. Američtí poskytovatelé internetového připojení musí s veškerým síťovým provozem pracovat rovnocenně a podporovat tak otevřenou soutěž mezi provozovateli internetových služeb. Dobojováno však není – operátoři se bezpochyby obrátí na soudy, kde budou hájit své, v Americe velmi silné, právo na svobodné podnikání. Celý spor se potáhne ještě mnoho let.
O čem je neutralita internetu
Rovnost
Síťová neutralita říká, že každá služba musí mít rovné příležitosti. Poskytovatelé připojení nesmí blokovat konkurenci na úkor svých vlastních služeb.
Stabilní ceny
Poskytovatelé připojení by upřednostňovali služby, jejichž provozovatelé nabídnou za přenos nejvíce peněz. Zvýšené náklady by se však promítly do cen internetových služeb pro jejich zákazníky.
Ochrana dat
Kdyby poskytovatelé připojení mohli upřednostňovat, nebo naopak diskriminovat přenos určitých dat, znamenalo by to, že by museli zkoumat jejich obsah. To by byla další velká rána pro soukromí na internetu.
Ochrana kvality
Pro jejich náročnost chtějí provozovatelé sítí omezit především služby na streaming videa. Výsledkem bude rozpadlé, zasekávající se video i v případě, že si platíte za vysokorychlostní připojení k internetu.
Možnost inovovat
Pokud by provozovatelé sítí získali možnost regulovat internetový provoz podle nejvyšší nabídky, znamenalo by to pro provozovatele nových internetových služeb velký problém. Tyto služby totiž často generují značný síťový provoz, aniž by jejich provozovatelé měli od svých zákazníků odpovídající přísun peněz na pořízení dostatečné přenosové kapacity.
