Provoz mobilní sítě stojí velkou spoustu peněz. Operátoři se totiž musejí postarat nejen o výstavbu infrastruktury, ale také platit za rezervaci frekvenčního pásma pro rádiovou komunikaci. Celkem jde o náklady v řádu desítek až stovek miliard korun. Problémem ale není ani tak nedostatek peněz, které si operátoři vyberou od svých zákazníků, jako velmi omezené spektrum vysílacích frekvencí, především pro vysokorychlostní přenos dat. Proto se pozornost telekomunikačních firem, jako jsou například Ericsson, Nokia či T-Mobile, obrátila na frekvence, k jejichž využití není třeba platit licenční poplatky. Ve svých plánech mluví o technologiích LTE-U (U jako „unlicensed“, tedy bezlicenční) a LAA-LTE (License Assisted Access). Toto dvojí označení je nezbytné proto, že ve světě platí rozdílná pravidla pro využití vysílacích frekvencí. Zatímco o LTE-U se uvažuje ve Spojených státech, v Číně a Indii, LAA-LTE by mělo být od roku 2016 zaváděno v Evropě a Japonsku.
Více se o provozu LTE v bezlicenčním pásmu 5 GHz dočtete v prosincovém Chipu.