Na nástup tzv. internetu věcí se připravují všichni velcí hráči na trhu se softwarem i hardwarem. Intel či Cisco vyvíjejí celé počítače a síťové čipy, které jsou nejen miniaturní, ale i dostatečně levné, aby jimi bylo možné vybavit i běžné předměty, jako jsou ledničky, kávovary, přívěsky na klíče nebo třeba zubní kartáčky. Cisco již bezmála před dvěma lety představilo miniaturní čip schopný komunikace přes Wi-Fi, který přijde na 99 centů. Cena čipů a senzorů pro internet věcí bude velmi pravděpodobně i nadále klesat.
Softwarové firmy se zase soustřeďují na nové možnosti propojení a využití dat, generovaných všemi zařízeními připojenými k internetu. Významnou roli chce hrát i Microsoft, jehož Windows 10 budou pracovat i na miniaturních počítačích typu Raspberry Pi a v budoucnu možná i na mnohem menších zařízeních. Nemalé investice do vývoje technologií pro internet věcí mají svoje opodstatnění ve vidině budoucích obřích zisků. Například analytici BI Intelligence odhadují, že internet věcí bude v roce 2019 představovat trh o objemu až 600 miliard dolarů. Jen malý zlomek z této částky má tvořit hardware, hlavní část zisku má směřovat k dodavatelům softwaru a souvisejících služeb. Počet zařízení připojených k internetu má do roku 2019 vzrůst ze současných 10 na 35 miliard, přičemž největší díl tohoto nárůstu budou představovat právě zařízení z oblasti internetu věcí.
Co s daty?
Současně s počtem zařízení připojených k internetu se samozřejmě bude zvyšovat i objem dat, který budou tato zařízení generovat. Bude tedy nutné vyřešit hned dva klíčové problémy, brzdící rozvoj internetu věcí. Tím prvním je smysluplné zpracování získaných dat ku prospěchu majitelů či provozovatelů zařízení připojených k internetu. Data totiž budou generovat jak inteligentní spotřebiče, tak i obrovské množství jednoduchých senzorů připojených k internetu.
Podle studie společnosti Cisco totiž už nyní 40 procent oslovených firem vnímá nedostupnost dat a neschopnost je interpretovat jako největší překážku získávání užitečných informací ze zařízení v síti. Přitom se jedná o velmi cenná data, jejichž zpracování může přinést významnou konkurenční výhodu a také přispět třeba i ke zlepšení každodenního života ve městech, když umožní lépe plánovat například dopravu. Podle odhadů společnosti Cisco se v Internet Of Everything (jak Cisco nazývá internet věcí) skrývá v následujícím desetiletí potenciál až 19 bilionů dolarů. Přitom právě na využití a analýzu získaných informací z toho připadá 7,3 bilionu dolarů.
Druhým problémem je, podle očekávání, bezpečnost. V rámci zachování soukromí uživatelů je naprosto klíčové zajistit dostatečné zabezpečení dat proudících z našich domácností, aut, hodinek, smartphonů, fitness náramků a všech dalších zařízení zapojených do internetu věcí, která nějakým způsobem sbírají naše osobní data a odesílají je na servery poskytovatelů služeb ke zpracování. Na základě těchto dat by bylo možné zjistit náš zdravotní stav, zvyky, preference při nakupování a mnoho dalšího. Pokud vám už dnes připadá Google či Facebook přehnaně vlezlý, je to jen slabý odvar proti hrozícímu zne(vy)užití dat z internetu věcí.
Bezpečnost je navíc třeba řešit i směrem dovnitř celého ekosystému internetu věcí. Pokud by totiž někdo získal přístup k vaší ledničce, vypnul ji a vy byste neměli před večeří vychlazené šampaňské, asi byste měli zkažený večer. Ještě o něco horší by bylo, kdyby vám u vašeho auta připojeného k internetu někdo na dálku za jízdy aktivoval systém nouzového brzdění.
Základem budou smartphony
Nitky zařízení internetu věcí v naší domácnosti i v pracovním životě se budou sbíhat v jediném přístroji, který nosíme stále při sobě a odmítáme jej dát z ruky. Samozřejmě máme na mysli smartphone, ve kterém poběží příslušné aplikace pro ovládání inteligentních zařízení a prostřednictvím kterého budeme mít přístup k souvisejícím službám (potvrzení nákupu, který si vyžádá lednička, kontrola kamer detekujících pohyb v domě, identifikace při příchodu do kanceláře atd.). Obrovským způsobem tak vzroste význam smartphonů i nároky na jejich bezpečnostní funkce.
Internet věcí proto bude velkou příležitostí i pro výrobce řešení pro EMM (Enterprise Mobility Management). Jejich úkolem bude zajistit bezpečnost, ochranu soukromí a přenos dat. Chris Rottner, account executive ve společnosti AirWatch by VMware, říká: „V připojené domácnosti se například musí spravovat desítky různých hesel, několik vrstev zabezpečení a velmi komplexní infrastruktury. Řešení mobilní správy zde pro koncové uživatele nachází uplatnění v tom, že umožní jednotné přihlášení ke všem těmto různým zařízením nebo správu různých systémů internetu věcí pomocí jednoduchého, integrovaného rozhraní.“
Lákavé i děsivé zároveň
Do jisté míry již dnes ve světě internetu věcí žijeme. Stačí se jen porozhlédnout kolem na všechny chytré televize a hodinky, fitness náramky připojené k internetu nebo světla, elektrické zásuvky a termostaty ovládané prostřednictvím smartphonů. Se zařízeními vybavenými procesory a síťovým připojením se budeme setkávat stále častěji – budou se vkrádat do našich domovů ve jménu pohodlnějšího života. Rozhodující bude, jak smysluplné služby se s nimi podaří propojit a jak moc velké části soukromí se kvůli tomu budeme muset vzdát. Vývoj je to však nevyhnutelný.
