Lidé se na společenských sítích přednostně sdružují také podle toho, jak se cítí: zda jsou obvykle naladěni dobře, anebo zda jsou spíše mrzutí; alespoň to vyplývá z nedávno uveřejněného výzkumu vedeného Johanem Bollenem z Indiana University. (Ten již dříve vzbudil pozornost několika jinými výzkumy dat z Twitteru.)
Již dříve se vědělo, že lidé mají sklon sdružovat se s jinými podobného věku, pohlaví, rasy, vzdělání… dokonce podle genotypu, a také podle toho, zda se cítí osamělí. Tento výzkum je údajně první, který se zaměřil na subjektivní pocit pohody. Ukázal, že i ta, alespoň jak je na síti předkládána navenek, hraje nezanedbatelnou roli v tom, s kým jste v síti propojeni.
Výzkum však nedokázal odpovědět na otázku, proč tomu tak je: zda proto, že člověku naladěnému podobně dáte spíše přednost, anebo zda na vás ostatní svou náladu přenášejí. Odpověď nicméně tušíte: většinou vyhledáváme lidi smýšlející a naladěné obdobně, a nechceme si nechat kazit náladu věčným pesimistou; anebo jsme‑li přesvědčení stěžovatelé, nejsme zvědaví na stavy prosycené pohodou. (Odpověď ovšem postrádá vědecký důkaz.)
Výzkumníci své poznatky vyvozují ze vzorku 102 009 uživatelů Twitteru propojených vzájemnými vazbami. Vybrali jen ty vazby, ve kterých se uživatelé na Twitteru sledovali navzájem, a vyhodnotili pouze ty uživatele, kteří v průměru posílali více než jeden tweet denně. Do výzkumu zahrnuli tweety odeslané za období šesti měsíců — bylo jich 129 milionů.
Tweety (v anglickém jazyce) prohnali softwarem OpinionFinder, který obsahuje slovník tisíců slov naznačujících určitou náladu.
Vyšlo jim, že zkoumaný vzorek uživatelů byl naladěn převážně mírně příznivě, avšak poměrně oddělená část uživatelů byla naladěna poněkud nepříznivě. Když pak prozkoumali vazby mezi nimi v souvislosti s naladěním, zjistili, že vazby mezi podobně naladěnými uživateli výrazně převažují. Uživatele ve vzorku bylo možno rozdělit do dvou navzájem jen málo propojených shluků: mrzouti si prostě nejlépe rozumějí zase jen s mrzouty, a pohodáři s pohodáři.