Firefox 5, 6, 7, 8… aneb Chaos v systému

Open-source prohlížeč nyní změní vzhled každých šest týdnů – s novým číslem verze přijdou i nové funkce. Plán pro tuto „operaci“ zní sice komplikovaně, ale ve skutečnosti je jednoduchý: vede od zkušebních verzí přes zátěžové testy od až po finální verze.

Když se v roce 2004 objevila první verze Firefoxu, měla za úkol oslovit uživatele, kteří hledali malý, jednoduchý a uživatelsky přívětivý webový prohlížeč. To se jí povedlo a počty uživatelů verze s číslem jedna rostly téměř dva roky. Na další evoluci v podobě druhé verze Firefoxu si uživatelé museli počkat do roku 2006. Odměnou za čekání jim byl například nový správce doplňků, integrovaná ochrana proti podvodným stránkám nebo kontrola pravopisu ve formulářových prvcích. I třetí verze se objevila přibližně po dvou letech a přinesla (mimo jiné) optimalizaci využití paměti nebo podporu nových technologií. Až do té chvíle tedy probíhal vývoj prohlížeče víceméně standardně a čas na sžití s novými verzemi měli jak uživatelé, tak především vývojáři. Když se však přibližně po roce objevila verze 4 (březen 2011), začaly vývojové dostihy. 

Zlé jazyky tvrdí, že se Mozilla pustila do závodění s Googlem, jehož prohlížeč Chrome je v současnosti k dispozici již ve verzi 14 (vývoj probíhá od roku 2008). Fakt ale je, že Firefox 5 se objevil v červnu 2011, o dva měsíce později museli uživatelé aktualizovat na Firefox 6 a v září již na verzi 7. Existuje pro toto vývojové šílenství vysvětlení?

Problémy: Nové verze Firefoxu mohou uživatelům způsobovat problémy i v přístupu k jejich financím.

Nejvyšší rychlost: Mozilla „roste“ s rychlostí internetu

Podle Mozilly nejde o žádné závody, nýbrž o řízené rychlé vývojové kroky. Pro tuto kalifornskou firmu je hlavním cílem to, aby uživatelé mohli z otevřeného a transparentního webu získat co nejvíce. 

„Rozhodli jsme se zrychlit uvolňování verzí na přibližně šest týdnů,“ řekla Barbara Hüppeová, tisková mluvčí společnosti Mozilla Europe. To znamená, že přibližně každý jeden a půl měsíce by se měla objevit nová verze prohlížeče. Vývojáři to nazývají „Rapid Release Cycle“ (rychlý vývojový cyklus) a již zveřejnili jasný plán, kdy která verze vyjde (viz obrázek). „Všimli jsme si, že mnoho funkcí ve Firefoxu 4 zůstalo v beta verzi téměř rok, než se objevila finální verze,“ říká dále Hüppeová. A právě tomu chce zabránit zmiňovaný „rychlý cyklus“. 

Mozilla chce, aby vývoj prohlížeče odpovídal rychlosti vývoje internetových technologií. Pokud například funkce není připravena k integraci do právě připravované verze, nerezaví rok „ve skladech“, ale objeví se v nové verzi o šest týdnů později. Pro uživatele to znamená, že ke změnám bude v prohlížeči docházet častěji, ale zároveň se s každou novou verzí bude měnit méně a méně věcí. Na to si bude muset mnoho uživatelů Firefoxu zvyknout. Typickou ukázkou může být zklamání uživatelů v případě verze 5, protože k nejdůležitějším změnám u ní došlo „pod kapotou“. Díky rychlejšímu renderovacímu jádru pro javascript dokázala nová verze zobrazovat stránky rychleji a k rychlejšímu načtení stránek si navíc pomohla i dalším trikem: u staré verze se jednotlivá data z webového serveru stahovala postupně, v novém prohlížeči jsou určitá data stahována prioritně, takže se ve finále stránka zobrazí rychleji. A jako jeden z posledních „výrobců prohlížečů“ integrovala Mozilla i hardwarovou akceleraci – konečně i u Firefoxu pomáhá procesoru grafická karta například při zobrazování videa ve vysokém rozlišení. Zrychlení prohlížeče bylo pro vývojáře důležité, protože v této oblasti Firefox podstatně za konkurencí zaostával a odhaduje se, že nezanedbatelné procento uživatelů přešlo právě „za vyšší rychlostí“ ke Google Chrome. Opětovné získání uživatelů však bude obtížné, neboť nové verze nabízí především funkce, které nejsou na první pohled příliš vidět. Mozilla ale slibuje: „Verze 7, 8 a 9 nabídnou nové funkce především pro uživatele.“

Na hraně: Dobrovolní vývojáři budou snad stíhat

Rychlé tempo vývoje a neustálé přidávání nových funkcí má ale i jednu podstatnou nevýhodu. 

Dobrovolníci, kteří vyvíjejí pro prohlížeč nové doplňky a témata, nejsou schopni stíhat vysoké tempo inovací, a proto celá řada praktických doplňků v nových verzích nefunguje. A pokud prohlížeč uživateli v aktuální verzi neumožní spuštění oblíbeného doplňku, může jeho první krok směřovat ke konkurenci. Mozilla navíc touto taktikou ztěžuje firmám možnost používat Firefox v podnikových sítích. Pro administrátory jsou aktualizace softwaru časově náročné a poměrně nepopulární. A tyto problémy mohou Mozillu stát nezanedbatelné procento z podílu na trhu – především ve prospěch bezproblémového a „bezúdržbového“ Internet Exploreru. 

Dokonce i zmiňovaná otevřenost a transparentnost Mozilly může mít svou odvrácenou tvář: kromě technologických nadšenců může mnoho běžných uživatelů ztratit přehled. Podle časového plánu totiž mohou být v jeden okamžik k dispozici dokonce až čtyři různé verze. Kromě aktuální verze je další varianta připravena jako beta, a nadšenci si mohou stahovat i tzv. noční sestavení (Nightly – viz obrázek níže). Navíc se Mozilla snaží rozšířit popularitu nově představené verze „Aurora“, která má sloužit jako zátěžový test. Pokud by se totiž vývojářům podařilo oslovit více lidí, byl by vývoj programu snadnější a lépe by se i ladil finální kód prohlížeče. 

Celá řada uživatelů tak může být postavena před otázku, kterou verzi mají ve svém počítači použít. Auroru plnou nových funkcí, kvalitnější „betu“, nebo stabilní, ale starší finální verzi? Produktový manažer Mozilly toto rozhodování „osvětluje“: „Většina verzí je pouze pro vývojáře a testery, kteří chtějí nahlédnout do budoucnosti. Pro každodenní použití se doporučuje použít aktuální verzi, ale stabilní, bezpečná a vhodná pro každodenní použití je i beta verze.“ Vzhledem k tomu, že konkurenti nejsou závislí na dobrovolných vývojářích a své méně zkušené uživatele nematou vývojovými verzemi, jde podle našeho názoru o poněkud odvážnou taktiku.

Nové funkce: Více komfortu a znatelně vyšší rychlost 

Pokud se podíváme na verzi 6, Firefox v ní nabízí například lepší správu cookies a hesel. Nyní můžete přiřadit nebo odebrat bezpečnostní oprávnění pro každý web individuálně. Správce doplňků také nově zobrazuje informaci, které doplňky by měly být aktualizovány. Další příjemná novinka v podobě doplňků, po jejichž instalaci není nutný otravný restart prohlížeče, byla představena již ve verzi 4. Problémem je zde příliš pomalá reakce dobrovolných vývojářů (v Google Chrome je použití doplňku bez restartu normou). Ve verzi 6 také vývojáři Mozilly přepracovali funkci panoráma (skupiny panelů): při startu jsou zobrazeny pouze uložené skupiny, což podstatně snižuje čas spuštění prohlížeče. Od verze 7 by měla Mozilla konečně odstranit problém s nároky Firefoxu na paměť – starší verze jsou častokrát příliš náročné a pomalé. 

Již Aurora (verze 7) vyžaduje méně prostředků a dokáže i rychleji uvolnit veškerou paměť, kterou nepotřebuje. Zde totiž bylo poprvé zčásti použito grafické API Azure. To by mělo nahradit používané bezplatné 2D grafické knihovny Kairo. V prvních testech bylo při počítání animací Azure přibližně patnáctkrát rychlejší než Kairo. Protože nový renderovací engine obsahuje i drobné chyby, ve Firefoxu 8 bude určitě vylepšen. Zajímavou funkcí bude tzv. resetovací tlačítko, které umožní vrátit prohlížeč do původního stavu (například při nepovedeném pokusu o konfiguraci). Plány Mozilly jsou zkrátka rozsáhlé, například pro prohlížeč s číslem 8 se počítá i se 64bitovou verzí…

Útok na Apple? 

Mozilla má v plánu stát se hnací silou pro webové aplikace, s cílem vytvořit svobodnou a open-source síť fungující napříč platformami. Zde ale může narazit na silného soupeře v podobě firmy Apple. Ovšem zatímco Steve Jobs je pro proprietární aplikace, Mozilla chce prosadit vývoj webových aplikací, které by bez problémů fungovaly stejně dobře na všech zařízeních. Otázka, zda Mozilla otevře vlastní obchod, nebo jen připraví prostor pro tržiště integrované do jiných obchodů, je stale otevřená a podrobnosti budou známy až na konci letošního roku. Pokud však Mozille vyjde záměr na vytvoření obchodu s aplikacemi, půjde o jasný krok proti Apple App Store. 

Vývojáři Mozilly zároveň pracují na novém operačním systému pro mobilní zařízení a smartphony (prozatím s kódovým jménem Boot to Gecko), který umožní těmto přístrojům využívat webové aplikace. O strategii Mozilly svědčí i skutečnost, že součástí systému nebude PDF reader od Adobe, ale alternativa založená na HTML5 a javascriptu. Podle Mozilly nejde o krok proti Adobe, ale o součást firemní kultury, která staví na open-source a otevřených systémech. Zároveň budou její vývojáři pracovat na open-source variantě nástroje „Facebook Connect“, protože podle Mozilly je „identita na internetu“ jedno z témat, kterému se chce v budoucnosti věnovat. Prohlížeč prý bude brzy sloužit jako poctivý správce starající se o práva a soukromí uživatelů. Podle Kaliforňanů totiž není důležité číslo verze, ale to, zda prohlížeč „slouží“ uživateli tím nejlepším možným způsobem.