Přejít k hlavnímu obsahu

Předávání údajů o vaší komunikaci nalezeno protiústavním

redakce 31.03.2011
info ikonka
Zdroj:

Ústavní soud zrušil dva odstavce zákona o elektronických komunikacích.

Ústavní soud ve čtvrtek 31. března vyhlásil nález, kterým ruší dva odstavce v zákoně o elektronických komunikacích (127/2005 Sb.) a dále ruší celou souvisící prováděcí vyhlášku (485/2005 Sb.). Plénum Ústavního soudu se na nálezu shodlo jednomyslně.

Předmětné odstavce (3 a 4 v §97) ukládaly povinnost všem, kdo poskytují komunikační služby, uchovávat „provozní a lokalizační údaje“ po dobu nejméně šesti měsíců a na vyžádání je neprodleně poskytovat oprávněným orgánům. Právní úprava byla v této podobě účinná od roku 2008, ve starší podobě už od roku 2005. Záměrem úpravy bylo naplnit evropskou směrnici 2006/24/ES o uchovávání údajů.

Uchovávání dat se týkalo všech elektronických komunikací (tedy telefonování a internetu) a pod údaji „provozními a lokalizačními“ si ve stručnosti můžete představit: kdo, kdy, odkud, komu, kam, čím, jak (jakou cestou, jakým protokolem), jak dlouho, zda úspěšně (například zda se dovolal) a v případě internetu i kolik (objem přenesených dat); pokud jde o e‑mail, pak i to, zda bylo užito šifrování. Jedině přenesený obsah se neuchovával (alespoň ne podle zákona). Pro zapnuté mobily (tedy přihlášené k síti) se pak vlastně sledoval veškerý jejich pohyb.

Návrh na zrušení vypracovalo občanské sdružení Iuridicum remedium, jež je členem EDRI. Podala ho již před rokem skupina 51 poslanců, především z ODS (a jeden zelený), vedená poslancem Markem Bendou.

Ústavní soud shledal zákonnou úpravu vágní, nedostatečnou a nepřiměřenou. Vyjádřil, že jde o plošný zásah do soukromí, jdoucí nad rámec požadavků Směrnice, jenž není vyvážen dostatečně přesným a určitým omezením, za jakých podmínek smějí být údaje státními orgány vyžádány. Nebylo vůbec zajištěno, aby byly vyžadovány jen v odůvodněných případech a jen při objasňování závažných zločinů. Kromě toho byla zcela nedostatečně upravena ochrana uchovávaných údajů proti zneužití.

Shledal, že takto podrobné údaje mají skoro stejnou hodnotu jako odposlech (ježto z nich lze o sledované osobě poskládat a dovodit mnohé) a jejich požadování by mělo být omezeno srovnatelně přísně. Upozornil na to, že neústavní je i §88 trestního řádu; ten přitom navrhovatelé zrušit nepožadovali (a tedy jej nezrušil, nýbrž vyzval k nápravě zákonodárce).

Vyjádřil pochybnost, zda je vůbec účelné komunikaci sledovat plošně, jestliže zločinci si anonymitu zajistit umějí; zvlášť poukázal na dostupnost anonymních předplacených SIM. Zásah do soukromí tak postihuje především řádné občany; plošným sledováním jsou vlastně předem považováni za podezřelé. Zákon jim přitom neumožňoval jakkoli se předání údajů právně bránit, ani se o něm, byť i dodatečně, dozvědět.

Ústavní soud upozornil i na to, že z policejních statistik vyplývá, že údaje jsou vyžadovány nepřiměřeně často, a že není zřejmé, nakolik bývají k objasnění potřebné. Poznamenal, že na vývoji zločinnosti a její objasněnosti není poznat, že by na ni předávání údajů mělo významný vliv, a tedy lze plošné narušování soukromí těžko ospravedlnit.

Česká republika je po Bulharsku, Rumunsku, Německu a Kypru již pátým členským státem EU, ve kterém byla úprava uchovávání dat shledána protiústavní. V Rakousku a ve Švédsku pak směrnici dosud nezavedli.

Zrušení odstavců zákona neznamená, že od zítřka přestanou být údaje o vaší komunikaci shromažďovány. Léta zavedené ukládání provozovatelé asi jen tak nevypnou, spíše si počkají na další vývoj: parlament bude musit přijít s novou úpravou vyhovující směrnici 2006/24/ES. Vyžadování a předávání těchto údajů však není nyní zákonem podloženo.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme