Některé krávy v Nizozemí mají do ucha vsazeno čidlo, které sleduje jejich životní funkce a posílá je bezdrátově na server k dalšímu zpracování. Chovatel tak může sledovat zdraví jednotlivých zvířat, ale i celkový stav stáda a jeho zvyklosti. Jedna kráva pošle na server kolem 200 MB dat za rok.
Technologie vyvinutá nizozemskou Sparked B.V. je od loňska v provozu pokusném. Jejímu rozšíření prý brání právní nejistota spojená s ukládáním dat do oblaku, obvykle provozovaném velkou společností se sídlem v USA. Není pak jasné, čím zákonům data podléhají. A prý se ozvaly dokonce hlasy, že i krávy mají právo na ochranu soukromí…
Bezdrátově připojené krávy jsou jen jedním z mnoha příkladů rozmáhajícího se takzvaného internetu věcí. Cisco tvrdí, že už v roce 2008 překročil počet zařízení připojených k internetu počet všech lidí na Zemi. Tento vývoj pokračuje — a spíše mimo zraky veřejnosti. Novinářské vize ledniček, které samy objednávají jogurt, protože jste jej snědli, se zatím nenaplnily. Zato v průmyslu, v dopravě nebo ve správě budov mají čidla posílající data k dalšímu zpracování stále širší využití — pomáhají zvyšovat hospodárnost, tedy snižovat náklady.
Umožňují i efektivnější pronájem drahých zařízení namísto nutnosti jejich koupě. Rolls‑Royce své letecké motory aerolinkám pronajímá a vzdáleně sleduje jejich využití a zátěž; tak může sám vyhodnocovat potřebu jejich údržby a obměny.
Vzdálené se zatím zdají být vize, kdy propojená zařízení spolu sama „chytře“ komunikují a tak „řídí“ naše životy. Zatím asi nemáte internetový kalendář propojen s budíkem tak, že když někdo posune nebo odvolá schůzku, budík sám posune čas, kdy máte vstát, a ve výpočtu vezme v úvahu i to, že vaše auto hlásí, že potřebuje doplnit benzín, a že na vaší obvyklé cestě je dopravní zácpa představující 15minutové zdržení…
To jsou hezké představy, kterým stojí v cestě nejen nutnost veškerou takovou komunikaci standardizovat; takové snahy již jsou — propojováním zařízení přes internet se zabývá britská Pachube (prý se to vyslovuje patch‑bay).
Vyvstávají otázky ochrany soukromí nejen před tím, že vám do něj někdo nahlédne. Při neoprávněném přístupu k datům by jimi mohlo jít i nepěkně manipulovat. Překvapivé a nemilé následky by mohlo mít také obyčejné selhání softwaru nebo hardwaru.
Internet věcí se může rozrůstat „neomezeně“. Adresní prostor IPv6 údajně poskytuje 100 IP adres na každý atom na povrchu Země… Jednotlivá průmyslová uplatnění jsou nasnadě. „Chytré“ propojování zařízení od různých výrobců však prozatím zní stále spíše jako sci‑fi, a to poněkud jako sci‑fi noir.