Co skutečně víme o životě na Marsu? Objevily se nové poznatky

Mars mohl mít vhodné podmínky pro život

Dnes už víme, že v dávných dobách na Marsu byly oceány, řeky, jezera a potoky. Jeho atmosféra byla bohatá na oxid uhličitý. Před mnoha miliardami let byly planety Země a Mars jako sourozenci.

Rudá planeta sice byla o něco chladnější než Země, což mimo jiné znamenalo, že měla mnohem větší polární ledové čepice. Také byla mnohem sušší, nicméně podmínky na planetě Mars rozhodně nevylučovaly existenci živých organismů. Ve stejné době – tedy miliardy let zpět – bylo na Zemi velké množství mikroorganizmů.

Vzhledem k tomu, že Mars je náš nejbližší planetární soused, máme právě zde největší šanci najít stopy po živých organismech, které by byly nejblíže pozemským. Při posuzování Marsu jako útočiště minulých, či snad stále přetrvávajících, forem života vědci planetu hodnotí podle čtyř hledisek:

• Přítomnost vody: Voda v tekutém skupenství musí být k dispozici ve velkém množství, aby ji živé organismy mohly využívat. Musí také mít správné pH a další vlastnosti, které jsou nezbytné pro existenci života. Jakýkoliv extrém nebo nedostatek a život nemůže vzniknout. Ano, na Zemi přebývá mnoho extremofylů, kteří jsou schopni přežít v extrémních podmínkách. Stále však existují jisté hranice, které nelze překročit.
• Správné chemické prostředí: Živé organizmy potřebují základní stavební prvky, jako uhlík, vodík, dusík a kyslík. A nestačí jejich přítomnost: jsou potřeba ve vysokých koncentracích a na správných místech, jako například na povrchu planety nebo v blízkosti vodních ploch. Naopak jsou potřeba nízké koncentrace špatných látek, ke kterým se řadí těžké kovy a z nich zinek a nikl. Některé z nich živé organizmu potřebují, ale příliš vysoké koncentrace vedou k toxickému prostředí.

• Energie: Tu živé organismy potřebují také. Jejím zdrojem může být Slunce, ale také například termální prameny. Nutné jsou i chemické procesy a způsoby, jak energii uchovávat, přeměňovat a využívat.
• Výška, tlak, teplota (a rosný bod): S trochou nadsázky vyjádřeno, musí panovat ty správné životní podmínky. Nesmí být ani příliš horko, ani velká zima. Tlak nemůže být enormně vysoký, ani příliš nízký. Na planetu nesmí dopadat velké množství kosmického záření, které dokáže ničit molekuly. Život potřebuje substrát, „podhoubí“, na kterém se může uchytit, potřebuje možnost přesunu, aby se mohl setkat s čerstvými zdroji.

Mars pod lupou: naděje na život mrznou v ledu

Život má zkrátka spoustu předpokladů a potřeb. A i když víme, že v minulosti Mars některé z těchto kritérií splňoval, nevíme, zda splňoval všechna. Připustíme-li, že nastala situace, kdy byly všechny podmínky v minulosti vyhovující, zdaleka nemůžeme garantovat, že život na Marsu skutečně vzniknul.

V současné době je na Marsu jen málo podmínek, které by byly potenciálně vhodné pro život. Vše se vlastně točí jen kolem vody. Na planetě je jí dost. Je ale téměř všechna zmrzlá v polárních oblastech nebo pod povrchem.

V průběhu let se však objevila spousta důkazů, že by mohly existovat oblasti s vodou v kapalném skupenství. Například v roce 2018 vědci objevili útvar podobný jezeru. Domnívali se, že se jedná o jezero tekuté vody, které se nachází pod jižní polární ledovou čepicí. Vysvětlovali to tlakem, který vyvíjí led a tím udržuje vodu v kapalné podobě. Tento objev byl dílem radarového mapování sondou na oběžné dráze Marsu. Další výzkum ale hypotézu zpochybnil: voda údajně nebyla tou nejlepší interpretací radarových signálů.

Pak zde jsou všemi oblíbené opakující se svahové linie, tmavé pruhy, které se v letních měsících objevují na stěnách některých kráterů. Byly objeveny už před deseti lety v roce 2015. Jedno z možných vysvětlení je podzemní voda, která rozmrzá a vyvěrá na povrch. Existují ale i jiné teorie, které vše přisuzují vlhkosti z atmosféry, nebo vše vysvětlují sírany a solemi, které obsahují chlór.

Voda hluboko pod povrchem

Posledním místem, kde bychom na Marsu mohli najít vodu, a tedy i domov pro život, je hluboko pod jeho povrchem. V roce 2024 vědci, pracující se sondou NASA, vyhodnotili podivné údaje ze seismometru jako přítomnost vody v kapalné fázi v hloubce 10 až 20 km pod povrchem planety.

Nešlo by o něco jako rozsáhlý podzemní oceán, ale spíš hydratované minerály: malé množství vody, rozptýlené v trhlinách a puklinách, které se udržuje díky zbytkovému teplu, přetrvávajícímu blíž nitru planety.

Víme, že pozemský život je schopen existence v podobných podmínkách. Je tedy možné, že dávné živé organismy na Marsu migrovaly do hlubin, když se planeta ochladila a vysušila, podobně jako se případný život na Venuši mohl přesunout do mraků.

Po známkách existence života na planetě Mars momentálně pátrá vozítko Perseverance agentury NASA. Evropská kosmická agentura doufá, že k výzkumu přispěje v roce 2028. To by se na povrch Marsu měl dostat samohyb, pojmenovaný po vědkyni Rosalind Franklin.

Zdroj: Universe Today