Mýtus č. 1 : Cizí jazyky lze studovat pouze v mládí, později člověk ztrácí schopnost se jim učit.
Fakt: V poslední době došlo v metodice výuky cizích jazyků k radikálnímu rozvoji. Nové metody, v čele s tzv. komunikativní metodou, umožňují efektivní studium jazyka v jakémkoli věku. „Komunikativní metoda vychází z premisy, že se člověk učí nejlépe, když simuluje komunikační situace z reálného života,“ vysvětluje Bronislava Chudobová ředitelka jazykové agentury Skřivánek.
Mýtus č. 2 : Ideální je učit se cizí jazyk bez opory v mateřském jazyce, a to již od nejnižší úrovně pokročilosti.
Fakt: Na nejnižších úrovních, tedy u úplných začátečníků a tzv. falešných začátečníků, se ve většině případů ukazuje jako ideální takový přístup, kdy lektor vysvětluje látku v mateřštině studentům a teprve samotná cvičení probíhají v cílovém cizím jazyce.
Mýtus č. 3 : Nejlepší způsob, jak se naučit cizí jazyk, je vyjet na nějakou dobu do zahraničí.
Fakt: „Intenzivní pobytové kurzy skutečně mohou být velmi efektivní cestou, jak se naučit cizí jazyk, ovšem odborníci je doporučují pouze v případech, kdy si student již pasivně osvojil dané struktury jazyka – to znamená, že chápe gramatiku a rozumí slovní zásobě –, a potřebuje jazyk aktivizovat – takzvaně se ‚rozmluvit‘. Pokud ještě nebyly položeny základy porozumění jazyku, intenzivní pobytový kurz se často stane pro studenta frustrujícím zážitkem, který jej může od dalšího studia odradit,“ upozorňuje na možná rizika Chudobová.
Mýtus č. 4 : Jedna hodina týdně stačí.
Fakt: Jedna hodina týdně je extrémně krátká doba, která na rozvoj znalosti cizího jazyka v drtivé většině případů nestačí. „Pokud není zbytí a student reálně nemá čas docházet do kurzu častěji než jednu hodinu v týdnu, je nutné to kompenzovat tím, že maximalizuje svůj kontakt s cizím jazykem mimo výuku,“ říká Chudobová a dále dodává: „Doporučuji kupříkladu četbu, poslech, sledování filmů či seriálů, vyhledávání komunikace v cizím jazyce s lidmi v bezprostředním okolí studenta a podobně.“
Mýtus č. 5 : Individuální kurzy jsou vždy lepší než kurzy skupinové.
Fakt: Skupinové kurzy mají mnoho výhod. Mezi nejvýznamnější patří fakt, že ve skupinových kurzech je možné využívat širší škály aktivit, jako jsou například debaty, rolové hry, soutěže, projektová výuka, komunikační hry a další. Lektor má k dispozici širší portfolio technik, a tím i pestřejší možnosti, jak studenty k výuce kontinuálně motivovat.
Mýtus č. 6 : Domácí úkoly jsou ztráta času, jsou nudné a zbytečné.
Fakt: Kvalifikovaný lektor je schopen zadávat takové domácí úkoly, které nenásilně rozvíjejí znalosti látky, která je probírána v hodinách. Prostřednictvím takových úkolů studenty motivuje, umožňuje jim detailně se seznámit s daným jazykem a znásobit množství času, které studiu věnují.
Mýtus č. 7 : Samostudium jazyka je plýtvání časem a penězi
Fakt: S nástupem digitálních technologií do výuky se dramaticky rozšířilo množství produktů pro samouky. Pokud má student dostatečnou motivaci a sebekázeň, představují tyto produkty velmi efektivní způsob, jak se cizím jazykům učit a nabízejí různorodé aktivity, které všestranně podporují studentův pokrok.
Mýtus č. 8 : Rodilý mluvčí je vždy lepší než český lektor.
Fakt: Schopnost komunikovat se studentem oběma jazyky, tedy jeho mateřštinou i jazykem cílovým, nabízí českým lektorům řadu výhod. „Kvalifikovaní a zkušení čeští lektoři díky znalosti obou jazyků dokáží předvídat typické problémy, které studenti s jazykem mají, jako jsou slovíčka, která znějí podobně, často se zaměňují apod. A navíc čeští lektoři dovedou vysvětlit mnohdy abstraktní pravidla jazyka pregnantně, třeba i za použití překladu. Zkušení čeští lektoři dokážou lépe porozumět chybám, které konkrétní studenti opakovaně činí, analyzovat je, vysvětlit studentovi jejich příčinu a tím je odstranit,“ vyjmenovává výhody česky mluvících lektorů Bronislava Chudobová.
Mýtus č. 9 : Nemám na jazyky talent.
Fakt: Pokud student zvolí kvalitní jazykovou školu, která má propracovanou metodiku a kvalitní lektorský tým, na jazykovém talentu studenta záleží pouze minimálně. „Špičková výuka vychází z konkrétních jazykových potřeb daného studenta. Lektor se mu přizpůsobí volbou výukových materiálů, učebních aktivit a technik. Snaží se studenta motivovat tím, že připravuje hodiny tak, aby byly vždy zábavné a inspirativní. Lektor musí rovněž být schopen stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, které budou sloužit jako měřítko pokroku a prostředek k motivaci,“ vyvrací tento snad nejvíce zakořeněný mýtus Chudobová.
Mýtus č. 10: Strojové učení nemá cenu.
Fakt: každé učení má cenu, chce to jen začít. Při studiu za pomoci výpočetní techniky to chce ale najít možnost komunikace, nejlépe s rodilými mluvčími prostřednictvím komunikačních prostředků, jako je třeba Skype. Důležité ale je, pokud najdete někoho, kdo s vámi bude sdílet komunikační linku, aby vás opravoval a případně vysvětloval, jakých chyb se dopouštíte. Špičkovou možností jsou pak programy, které sledují to, co v počítači píšete, a samy vás upozorňují na chyby. Jedním z takových programů je Grammarly, o kterém jsme na stránkách Chipu už psali.
