Přejít k hlavnímu obsahu
Novinky

Dostupnost a kvalita dat: typické bolesti českého zdravotnictví

redakce 23.08.2023

Aby zdravotní systém mohl fungovat a dostatečně podpořit občany účinnou prevencí, potřebuje dostupná a kvalitní data. Jenže pacientova data dnes zůstávají nejčastěji u lékaře.

Není tak možné vyhodnotit úspěšnost léčby nebo účinnost zdravotního prostředku či nasazení předepsaného léčiva hrazeného zdravotní pojišťovnou. Jak ze začarovaného kruhu vystoupit?

Barbora Dubanská se ve své praxi coby advokátka se zaměřením na farmaceutické a zdravotnické právo dlouhodobě zaměřuje na oblasti digitalizace zdravotnictví, využití zdravotnických dat a inovačních digitálních technologií. O těchto tématech pořádá spolu se svými kolegy i celou řadu seminářů, a tak jsme využili příležitosti k rozhovoru.

Podobné aktivity v oblasti Digital Health nejsou zatím v Česku příliš časté a právníků aktivně zapojených do digitalizace českého zdravotnictví je ještě méně. Co Vás vedlo k tomu se spolu s Vaším týmem zapojit právě do této oblasti?

Na oblast Life Sciences, do které právě zdravotní péče a zdravotnictví patří, se zaměřuji dlouhodobě. Osobně tady na rozdíl od ostatních právnických oborů vidím reálné dopady na zdraví a kvalitu života náš všech. Vnímám také, že s rozvojem digitalizace zdravotnictví a nástupem inovačních technologií bude naše propojení s potřebami pacientů ještě těsnější.

Zdravotnictví je už dnes plné regulací a s postupem digitalizace budou další právní normy kvapem přibývat. Právě proto zde vidím velký prostor k diskusi o zdravotnických datech, v zajištění jejich dostupnosti pro lékaře a pacienty nebo pro jejich výzkumné využití, ale také v ochraně osobních údajů a tvorbě podmínek dodržování zdravotní péče. Už v minulosti jsme se zabývali jednotlivými případy, například pro pacientské organizace. Navíc s ohledem na další postup digitalizace zdravotnictví vnímám, že má naše současná aktivita v oblasti digital health význam.

Více než deset let se u nás diskutují pravidla pro poskytování zdravotní péče na dálku, telemedicíny. Výhody jejího praktického využití ale ukázala až nedávná pandemie Covid 19. Měla tato zkušenost vliv na otevření většího prostoru pro telemedicínu v ČR?

fotosolo

| Foto: Pavel Klus

Globální zdravotní krize ukázala důležitost digitalizace zdravotnictví, kdy telemedicína skutečně pacientům i lékařům pomáhala. Proto je významným úspěchem novela zákona o zdravotních službách, která umožňuje poskytování zdravotní péče na dálku konzultací. Nadcházející novela jde dále a řeší posuzování snímků ze zobrazovacích metod nebo telemonitoring. Jejímu plnému využití ale stále brání řada otevřených právních, etických a technických otázek, které je třeba řešit.

Jedno z prvních systémových využití telemedicíny v Česku už ale máme v dětské a dorostové psychiatrii, kterou v naší kanceláři dlouhodobě podporujeme. Dostupnost péče tohoto oboru je totiž dnes kvůli nedostatku dětských a dorostových psychiatrů j velmi tristní a tito odborníci jsou neuvěřitelně vytížení. Telemedicína ale pomůže zefektivnit psychiatrickou péči dětí a dorostu například tím, že umožní vyšší počet konzultací psychiatra za den, sníží počet ambulantních návštěv, v době infekcí se nemusí rušit fyzické návštěvy nebo dle vyhodnocení psychiatrem může zklidnit pacienta v období akutní krize.

Zde se podílíme na přípravě odborných postupů a definic, jaké výkony či služby a za jakých okolností mohou být na dálku pacientům bezpečně poskytovány. Lékaři musí například absolvovat vstupní školení, které je připraví z pohledu obsahu, právních otázek nebo praktických IT situací. Například co dělat, když se přeruší spojení nebo jak poslat pozvánku na videohovor.

Podobné požadavky využití telemedicíny ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče vnímáme i v pacientských organizacích, se kterými spolupracujeme. To ostatně potvrzuje i výzkum Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, který se zaměřil na zkušenosti a očekávání pacientů a lékařů při využití distanční péče a digitálních nástrojů během pandemie Covid-19. Šetření, které proběhlo v první polovině roku 2021, se účastnilo přes 600 respondentů z 65 českých pacientských organizací. Jednou z prvních reakcí na výsledky průzkumu je Pacientské desatero pro telemedicínu, které vzniklo pod hlavičkou NAPO – Národní Asociace Pacientských organizací.

Vystupujete často také jako ministryně zdraví a expertka na digital health v think-tanku Ministr zdraví. Jak se Vám daří propojit vaše profesní aktivity s cíli platformy?

speaking

| Foto: Aleš Vopat

Platforma Ministr zdraví je aktivita odborníků, kterou dal na začátku dohromady MUDr. Tomáš Šebek. Společně prosazujeme myšlenku, že jedinec má být odpovědný za své zdraví, aby v něm mohl aktivně prožít co nejdelší dobu svého života. Think-tank Ministr zdraví se zaměřuje na tři základní pilíře: digitalizaci, prevenci a finance. Tedy pomocí široké podpory moderních digitálních technologií mají mít občané přístup ke včasné a efektivní péči o vlastní zdraví. To vše při naplnění podmínek důsledné ochrany dat a další potřené legislativy. Ostatně někdy by napomohla i jen jednoduchá SMS zpráva, že má pacient přijít na preventivní kontrolu. To se někdy děje, ale není to vždy automaticky.

Dalším cílem je zásadně změnit vnímání prevence, jako trvalé součásti ochrany vlastního zdraví. A samozřejmě s důrazem na finance, kdy účinné předcházení nemocem je levnější než jejich nákladná léčba. V našich návrzích, které veřejně prezentujeme, se snažíme využít i zahraniční zkušenosti. Příkladem je Dánsko, jeden z lídrů EU v otázce digitalizace zdravotnictví.

Nejnovější výzkum Ministra zdraví, který byl realizován ve spolupráci s NAPO a PAQ Research v průběhu dubna 2023, ukazuje, že 39 % českých dospělých chodí na prohlídky k praktickému lékaři, zubaři a gynekologovi nepravidelně. Dalších 14 % nebylo alespoň na jedné z uvedených prohlídek v posledních 10 letech a prevenci tak zásadně zanedbává. Podle zjištění jsou ale v České republice v prevenční péči nedostatky na více stranách. Jednak my pacienti nechodíme vždy na všechny preventivní prohlídky a ne každý praktický lékař upomíná své pacienty, aby přišli na preventivní prohlídku. A konečně zdravotní pojišťovny pak dostatečně nevyužívají data o svých pojištěncích k posílení prevence.

Zde se tedy opět vracíme k bolesti našeho zdravotnictví. Aby totiž zdravotní systém mohl fungovat a dostatečně podpořit občany s účinnou prevencí, potřebuje dostupná a kvalitní data. Není tak možné vyhodnotit úspěšnost léčby nebo účinnost zdravotnického prostředku či nasazení předepsaného léčiva hrazeného zdravotní pojišťovnou.

Přitom právě zdravotní pojišťovny se významně podílejí na vstupu nových technologií a jiných inovací a měla by je zajímat kvalita péče a dosažený výsledek. Výrobci ani zdravotní pojišťovny však nemají přesná data a pracují jen s odhady. Proto v této chvíli spoléháme na novou EU legislativu EHDS, která by měla nastavit podmínky pro jednotný datový prostor Evropské unie ke sdílení potřebných zdravotnických dat a pro zlepšení postavení pacientů v přístupu k zdravotní dokumentaci. A to je priorita jak pro naši advokátní kancelář, tak i pro Ministra zdraví.

Děkuji Vám za rozhovor.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


články odjinud