Marily Nika, absolventka Imperial College v Londýně, byla v únoru 2018 zvolena za „Google Woman of the Year.“ Ředitel EdTech Lab na této škole, David Lefevre, s ní samozřejmě chtěl ihned uspořádat přednášku. Ta věc však měla jeden háček – takto zaměstnané lidi bude velmi obtížné přesvědčit, aby na jednu hodinu přednášky letěli letadlem nejméně deset hodin.
Proto jí pozval jako hologram. Mladá informatička musela v Los Angeles navštívit tzv. capture studio a odtud přednášet. Publikum jí přitom vidělo na dvou velkých obrazovkách. Její pozice byla zaznamenávána pomocí kamer a hloubkových senzorů, takže s naslouchajícími vstupovala do interakce. Na cílovém místě byla promítána na skleněnou stěnu, zatímco software vytvářel iluzi hloubky. Mohla odpovídat na otázky publika a vidět divákům přímo do očí. „Iluze její přítomnosti byla neuvěřitelně silná,“ komentoval to Lefevre.
EdTech Lab se již delší dobu zabývá otázkou, pomocí jakých technologií se lidé mohou snadno setkávat, aniž by museli podnikat náročné cesty. Alternativou jsou videokonference, ale v tomto případě je iluze přítomnosti mnohem slabší. Lefevre a jeho kolegové vyzkoušeli také virtuální a rozšířenou realitu. Má-li však účastník na hlavě nasazený headset, je izolován od skupiny. Z toho důvodu byly použity hologramy. Náklady na tuto projekci se v současnosti pohybují kolem 1000 liber. Holografická technika od EdTech Lab se tak dostala do běžného používání všedního dne.
V letošním roce by tato iluze mohla opustit přednáškový sál a dostat se k masovému publiku. Švédská skupina ABBA ohlásila konání svého koncertního turné pomocí holografické techniky. Stejně tak měla být tímto způsobem „oživena“ také Amy Winehouse.
Trik z 18. století
Pro přenesení iluze na jeviště využívají tvůrce moderní verzi Pepper‘s Ghost efektu, jevištního triku z 18. století. Herec se tehdy schoval do prostoru pod jevištěm, zatímco pracovníci divadla promítali obraz herce nahoru na tenkou skleněnou stěnu na jevišti.
Tvůrci dnes nechtějí popové hvězdy jenom přenášet, ale vytvořit zcela nově. Členové populární skupiny ABBA například mají být mladší – dnes sedmdesátiletí zpěváci mají být změřeni pomocí hloubkových kamer, a z těchto dat vznikli avataři skupiny, kteří vypadají jako ABBA v roce 1979. Podle Levefra stojí jeden event s touto technologií kolem 150 tisíc liber. Jestli se investice vyplatí, ukáže až rok 2019.
Podobné technologie vyzkoušeli i čeští tvůrci. V nedávné době byla v pražském divadle Laterna Magika uvedena hra Václava Havla s názvem Antikódy. Představení využívalo systém kamer a senzorů. Herci v této hře vstupovali do interakce s průhledným plátnem, na nějž bylo pomocí technologie Flash promítány digitální, modře zářící znaky. Snímání herců zajišťoval senzor AirScan, který zaznamenával, jestli se herec přiblížil k plátnu a začal s promítanými znaky manipulovat.
