Z hlediska ceny měsíčního předplatného pro jednotlivé uživatele nebo celou rodinu se nejlepší hudební streamovací služby dostupné na českém internetu prakticky neliší. Pokud si tedy chcete vybrat ideální službu pro své potřeby, budete se muset ponořit hluboko do vlastností jednotlivých služeb, abyste odhalili rozdíly, které jsou pro vás důležité. Abychom vám výběr streamovací služby usnadnili, porovnali jsme nejdůležitější parametry všech velkých hudebních streamovacích služeb a sestavili jsme jejich pořadí při hodnocení rozsahu hudební knihovny, komfortu práce se streamovací službou (do kterého patří i podpora různých platforem a integrace v různých multimediálních zařízeních) a samozřejmě také z hlediska nabídky funkcí, které vám pomohou najít v nepřeberném množství milionů songů hudbu podle vaší aktuální nálady nebo preferovaných hudebních žánrů.
Není to přitom zase tak dávno, kdy se hudební, a koneckonců i filmové streamovací služby vyhýbaly českému internetu velkým obloukem. Tomu je ale naštěstí konec, a tak máme dnes k dispozici podobně bohatou nabídku jako uživatelé internetu v nejvyspělejších zemích. Ano, nejsou u nás dostupné například služby Napster nebo SoundCloud Go+, ale koho by to doopravdy trápilo, když může už několik let volit mezi službami jako Spotify, Deezer, Hudba Google Play, Tidal nebo Apple Music? Zatím nejnovějším přírůstkem do nabídky je pak služba Amazon Music Unlimited, spuštěná prakticky přesně před rokem, která pracuje s hudební knihovnou čítající přes 50 milionů skladeb. Že mají Češi streamovanou hudbu opravdu v oblibě, ukazuje i fakt, že služba Spotify, která byla na českém internetu zpřístupněna na konci roku 2013, dosáhla v létě 2016 jednoho milionu registrovaných uživatelů (nezaměňovat s uživateli platícími měsíční paušál za službu Spotify Premium). Češi v té době poslouchali hudbu ze Spotify 140 minut denně, přičemž třeba jen v Praze (odkud pocházelo 60 procent uživatelů) se každý den přehrálo na 800 tisíc skladeb.
Streamovací byznys je obrovsky populární po celém světě, ale rozhodně se nejedná o zlatý důl. I když má Spotify po celém světě desítky milionů aktivních uživatelů, je podnikání této švédské firmy trvale ve ztrátě. V loňském roce sice firma výrazně zvýšila příjmy (na 2,93 miliardy eur z předloňských 1,93 miliardy) i počet předplatitelů (48 milionů oproti 20 milionům v roce 2015), ale téměř o polovinu prohloubila svoji ztrátu. Rok 2016 tak pro Spotify skončil provozní ztrátou ve výši 349 milionů eur (cca 9,2 miliardy korun). I přesto se tržní hodnota firmy, která ještě nevygenerovala ani korunu zisku, pohybuje kolem 13 miliard dolarů (přes 300 miliard korun).
Trh streamingu si nenechaly ujít ani americké giganty Google, Apple a Microsoft. Nicméně Microsoft, který provozuje streamovací službu Groove Music Pass, zařadil zpátečku a svoji službu ke konci letošního roku ruší. Předplatitelům vrátí peníze a těm, kdo budou mít zájem, převede jejich playlisty ke službě Spotify.
Švédská převaha
Kolébkou hudební streamovací služby Spotify je Švédsko, tedy země, která dala světu hudební uskupení ABBA, Roxette, Ace of Base, Rednex nebo třeba Sabaton. Spotify vítězí nejen v počtu uživatelů po celém světě, ale také v našem srovnávacím testu. Tato služba má jasnou převahu ve všech kategoriích našeho hodnocení, ze kterých si odnáší nejvyšší možný počet bodů. Dvojka našeho hodnocení, služba Deezer, ale zaostává jen o zcela zanedbatelné 4 body. Kritéria pro výběr streamovací služby se ale samozřejmě mohou u různých uživatelů lišit. Takže například majitelé kvalitních audioaparatur dají možná přednost službě Tidal, která se soustředí na streamování hudby v maximální kvalitě, zatímco majitelé iPhonů vsadí na službu Apple Music. Rozhodně přitom nelze říci, že by dělali chybu – všechny u nás dostupné hudební streamovací služby jsou kvalitní a v hlavních parametrech srovnatelné.
Rozsah knihoven: Náhodný výběr skladeb
Abychom posoudili skutečný rozsah hudebních knihoven streamovacích služeb, zvolili jsme si seznam různých alb a skladeb, od horkých novinek z hitparád přes světovou klasiku až po exotické songy, a pak jsme je zkusili v jednotlivých streamovacích službách vyhledat. Celkově šlo o dvě stovky hudebních alb a jednotlivých skladeb a musíme konstatovat, že všechny testované hudební streamovací služby opravdu prokázaly svoji sílu, i když drobné nedostatky jsme přece jen odhalili.
Nejlépe si v tomto testu vedly služby Spotify, Tidal a Hudba Google Play. Do absolutní úspěšnosti jim chyběly jen jednotky alb či hudebních skladeb. Tento výkon jsme odměnili hodnocením od 99 do 100 bodů. Slabší výsledek, především pokud jde o hudební alba, podaly služby Deezer a Amazon Music Unlimited, přestože svým předplatitelům slibují více než 43, resp. 50 milionů skladeb. Ale po pravdě, jelikož každý má úplně jiný hudební vkus, může se stát, že někdo najde v desítkách milionů hudebních skladeb úplně všechny songy, které by si chtěl přehrát, zatímco příznivci okrajových hudebních žánrů či hudby z exotických částí světa budou muset hledat v jiných zdrojích. Zatím nepříliš bohaté jsou hudební knihovny v oddělení audioknih v češtině. Právě proto, že každý bude hledat něco jiného, se vyplatí plně využít zkušební, bezplatné období, které nabízí všechny testované streamovací služby. A navíc, předplatné se platí každý měsíc a lze jej kdykoli ukončit.
Komfort ovládání: V jednoduchosti je krása
Ani ta nejrozsáhlejší a co do žánrů a jejich interpretů nejrozmanitější hudební knihovna by nám nebyla k ničemu, pokud by se v ní dalo jen obtížně vyhledávat a její uživatelské rozhraní by bylo nepřehledné a špatně ovladatelné. Právě proto jsme v rámci našeho testování hodnotili také komfort práce se streamovací službou. Zaměřili jsme se i na takové okolnosti, jako jsou možnosti platby, podpora různých platforem a koncových zařízení nebo například možnost ovládat celou streamovací službu bez nutnosti instalace klientské aplikace, tedy přímo v prostředí internetového prohlížeče na jakémkoli počítači připojeném k internetu. Ty nejlepší streamovací služby přitom zvládnou přivést nekonečný proud hudby prakticky do jakéhokoli koncového zařízení – od našich smartphonů a tabletů přes chytré televize a systémy domácího kina až po dnes stále populárnější bezdrátové reproduktory s připojením na internet a další různé přehrávače. Zde dominují především služby Spotify, Deezer a Tidal, které jsou podporovány v dlouhé řadě aktuálních produktů spotřební elektroniky.
S podporou různých platforem a přehrávacích zařízení přímo souvisí ovládání streamovacích služeb a také způsob zobrazení nabídky skladeb, výsledků vyhledávání i dodatečných informací k právě přehrávaným skladbám. Zde musíme opět, již po několikáté, vyzdvihnout službu Spotify. Ta má totiž velmi propracovaný styl zobrazování výsledků vyhledávání i dodatečných informací, který i na malé ploše klientské aplikace ve smartphonu sdělí vše podstatné a zároveň otevírá cestu k odhalování dalších, s aktuálně přehrávaným songem souvisejících skladeb. K tomu jsou vždy při ruce také odkazy na playlisty, oblíbená alba i další funkce pro rychlé přehrávání hudby podle aktuální nálady. Velmi podobně funguje i Deezer, kde se nám navíc líbí i skutečně bleskové reakce klientských aplikací i webového rozhraní služby na povely uživatele. Naopak u služby Apple Music postrádáme zobrazení důležitých informací. V přehledech sice nechybí miniatury přebalů hudebních alb, ale pro nás důležitější názvy alb a skladeb zde nenajdete. Výběr hudby k poslechu je pak spíše tipováním než přesně cílenou činností.
V případě služby Tidal, která se pyšní streamováním hudby v bezeztrátové, a tedy vysoce kvalitní formě, byste si měli dobře rozmyslet, na jakých zařízeních budete hudbu vlastně poslouchat. Pokud půjde o reproduktory notebooku nebo běžná sluchátka připojená ke smartphonu, není nejmenší důvod připlácet si za maximální kvalitu hudebního streamu – stejně ji nemáte šanci odlišit od použití kvalitních, ale ztrátových kodeků. Jestli ale máte doma kvalitní Hi-Fi aparaturu nebo hi-endová sluchátka, nebudete příplatku za předplatné služby Tidal HiFi litovat a získáte perfektní alternativu k nákupu hudebních CD a ušetříte si nepohodlí při žonglování s disky.
Líbí se nám možnost přihlašovat se ke streamovacím službám prostřednictvím uživatelských účtů u sociálních sítí Facebook a Twitter nebo přes účet Google. To ušetří starosti s dalším uživatelským jménem a otevírá to cestu k integraci hudební streamovací služby se sociálními sítěmi. Také vítáme možnost úhrady měsíčního předplatného nejen platební kartou, ale také prostřednictvím bezpečné platební služby PayPal. A když už hovoříme o placení, streamovací služby Spotify a Deezer umožňují poslech hudby i zdarma, ale je třeba se při něm smířit s vkládáním reklamních spotů a také s omezením dostupných funkcí.
Další body jsme streamovacím službám udělovali za speciální funkce, jako například možnost nahrát si do cloudu vlastní hudební alba i jednotlivé skladby, které si pak můžete přehrávat na jakémkoli podporovaném zařízení. Díky tomu můžete z vlastních zdrojů sami aktivně zaplňovat mezery v hudební knihovně. Apple například umožňuje nahrávání vlastní hudby prostřednictvím aplikace iTunes do úložiště iCloud a následně ji zpřístupní v aplikaci Apple Music. Podobné funkce pak najdete i v nabídce služeb Spotify Premium, Deezer i Hudba Google Play. Také jsme hodnotili možnosti tvorby playlistů, sdílení informací o poslouchané hudbě prostřednictvím sociálních sítí a rovněž i doporučení k poslechu.
Integrace se sociálními sítěmi: Nový rozměr poslechu hudby
Jelikož jsme dnes prostřednictvím Facebooku i dalších sociálních médií prakticky v nepřetržitém kontaktu s rodinou a přáteli, stalo se okamžité sdílení zážitků nepostradatelnou součástí našich životů. A platí to i o poslechu hudby, takže se dnes žádná hudební streamovací služba nemůže obejít bez napojení na sociální sítě. K dispozici jsou přitom především funkce pro sdílení a společnou tvorbu playlistů nebo sdílení informací o aktuálně přehrávaných skladbách prostřednictvím Facebooku či Twitteru. Na tento styl poslechu hudby jsou dobře připraveny především služby Spotify a Deezer, zatímco třeba Apple Music mnoho funkcí pro tento účel nenabízí.
Všechny testované streamovací služby vám umí nabídnout k poslechu hudbu na základě vaší aktuální nálady nebo dlouhodobých zvyků a hudebního vkusu. Tyto funkce vám velmi usnadní výběr hudby k poslechu třeba při práci či odpočinku, ale díky schopnosti vybírat další související skladby mohou také rozšířit vaše hudební obzory a představit vám nové interprety a jejich tvorbu. K tomu slouží funkce tzv. žánrových rádií, kdy podle vašeho hodnocení přehrávaných skladeb vybírá inteligentní algoritmus stále další skladby k poslechu. Streamovací služby vám také vždy nabídnou dodatečné informace o interpretech a zobrazují třeba i texty písní.
Při současných cenách měsíčního předplatného velmi kvalitních streamovacích služeb s knihovnami čítajícími desítky milionů skladeb se prakticky nemůže vyplatit pokoutně stahovat hudbu nelegálně sdílenou na internetu.
Navíc by se vám nikdy nepodařilo vybudovat si stejně přehlednou knihovnu s tolika šikovnými funkcemi pro třídění, vyhledávání a přehrávání hudby.
