Už jen několik let, a nastane konec výroby počítačových čipů v té podobě, jakou známe dnes. Vývoj stále menších čipů nejen pro klasická PC, ale i pro tablety a smartphony naráží na samé hranice fyzikálních možností. Počítačový svět stále měří rychlost pokroku podle Moorova zákona, který postuloval před padesáti lety spoluzakladatel společnosti Intel a který stanoví, že se počet tranzistorů na čipu každých 24 měsíců zdvojnásobí. Intel, který je v současnosti největším výrobcem
Nové technologie CPU
počítačových čipů na světě, se stále tímto zákonem řídí a zatím se mu daří každých 24 měsíců zmenšovat velikost tranzistorů, které tvoří základní stavební kameny CPU. Čipy nejnovější generace Haswell se tak skládají z přibližně 1,4 miliardy tranzistorů. Před deseti lety se procesory řady Pentium 4 skládaly „pouze“ ze 100 milionů tranzistorů. Podle svých nejlepších možností se Moorův zákon snaží dodržovat i Samsung, TSMC, Globalfoundries a další zásadní výrobci čipů.
Čím víc tranzistorů se nachází na destičce procesoru, tím větší teplo CPU vyzařuje. Bude-li se vývoj ubírat stále stejným tempem a směrem, do roku 2018 bude podle nejnovějšího amerického výzkumu muset být polovina tranzistorů na procesoru většinu času vypnuta. V opačném případě by totiž procesor shořel. Zvyšování výkonu CPU již řadu let neprobíhá zrychlováním jejich frekvence, ale i tak představuje jejich odpadní teplo problém. Výrobci dosahují zrychlování CPU přidáváním výpočetních jader a zvětšováním vyrovnávacích pamětí procesorů. V nejbližších letech ale budou čelit větším problémům, které způsobí to, že tranzistory již nebude možné dále miniaturizovat. Pokud budou chtít zachovat dosavadní tempo vývoje a dále zmenšovat plochu i spotřebu procesorů, budou výrobci muset přijít s něčím novým. Ukážeme vám, jakými cestami se budoucí vývoj může ubírat.
Celý článek si můžete přečíst v papírovém Chipu 6/2014 nebo v jeho elektronické verzi pro tablety, které vychází 23. května 2014.
video
