Jednoho slunečného rána probudila matka 35letého truhláře Iyuse Ruswandiho, obyvatele vesnice v Indonésii. „Běž se podívat ke škole, něco se tam děje,“ řekla mu. Ruswandi poslechl a po příchodu na místo spatřil dlouhou frontu sestávající hlavně z žen, které tu čekaly už od šesti hodin ráno.
Na konci fronty registrovali zástupci firmy Worldcoin Indonesia jejich e-mailové adresy a telefonní čísla, a skenovali oči pomocí futuristické kovové koule. Lesklá věc o velikosti fotbalového míče k nim promlouvala a snímkovala oči vesničanů.
Ruswandi se zeptal zástupce Worldcoinu, o jaký druh dobročinnosti se jedná. Nedozvěděl se však nic přesnějšího. „Co asi s těmi fotkami očních duhovek dělají?“ přemýšlel Ruswandi. Jenže z operátorů odpověď nedostal – ti totiž o fungování celého projektu neměli žádné konkrétní informace. Věděli ale, že za každého naskenovaného člověka dostanou tři dolary (asi 66 korun). To odpovídá indonéské mzdě za půl hodiny práce, a je to tedy dostatečná motivace k získání co největšího počtu dobrovolníků.
Zástupci Worldcoinu se nyní objevují ve dvou desítkách dalších zemí. Na stáncích, trzích či v nákupních centrech sbírají biometrická data výměnou za hotovost, za Apple AirPods nebo příslib budoucího bohatství v digitální měně. Neprozrazují však nic o skutečných záměrech.
Co se skeny duhovky?
Životaschopné alternativy: dalšími známými kryptoměnami jsou ethereum nebo litecoin. | Zdroj: Pixabay
Za celou akcí stojí podnik Tools for Humanity se sídlem v San Franciscu, který začal být veřejně aktivní teprve před několika měsíci. Worldcoin je „nová, kolektivní globální měna založená na ethereu, kterou férově sdílí tolik lidí, kolik je možné“, píše se na webové stránce projektu. Jedním ze spoluzakladatelů je podnikatel, investor a programátor Sam Altman, šéf OpenAI, která vyvíjí nástroj umělé inteligence ChatGPT. „Velmi jsem se zajímal o univerzální základní příjem,“ uvedl pro agenturu Bloomberg. „Tento projekt tak měl ukázat cestu, jak nasadit technologii, abychom ho mohli uskutečnit v globálním měřítku.“
Každý člověk tak má dostat bezplatný podíl na nové kryptoměně, souhlasí-li se skenem své oční duhovky. Přístroj, který se podobá hlavě robota nacpané moderními audiovizuálními technologiemi, také pořizuje obrazy tváře uživatele s vysokým rozlišením.
Podaří-li se jednou měnu worldcoin uvést do provozu, mělo by jí být omezené množství. Celých 80 procent je vyhrazeno obyvatelům světa, přičemž každý unikátní jedinec se bude moci o svůj díl přihlásit právě autentizací oční duhovky. O zbývajících 20 procent měny by se rovným dílem podělila firma Worldcoin a její investoři. Ti doufají, že díky masovému používání by celková hodnota měny rychle rostla. „Každý člověk na světě by se tak mohl účastnit digitální ekonomiky a těžit z decentralizovaného kolektivního vlastnictví,“ píše se na oficiálních stránkách americko-německého projektu.
Test unikátnosti
Alespoň tak si to představují zakladatelé firmy Worldcoin. Sedmadvacetiletý šéf firmy Alex Blania se do projektu pustil krátce po studiu a jde o jeho první velký projekt. Naproti tomu šestatřicetiletý Sam Altman patří mezi nejznámější investory v Sillicon Valley. Nyní šéfuje společnosti OpenAI zabývající se vývojem a využitím strojového učení, předtím vedl vlivný inkubátor Y Combinator nebo sociální síť Reddit.
Firma Worldcoin se tedy rozhodla vyřešit jeden celkem málo známý, ale o to zajímavější technologický problém, kterému se obvykle říká „proof of personhood“. Jedná se o to, jak dokázat, že konkrétní člověk je skutečně unikátní osoba. „Zatím se kryptoměny dostaly jenom ke třem procentům světové populace,“ říká Alex Blania. „Náš projekt chce dostat kryptoměnu k novým uživatelům, a to tak, že nastavíme pobídky, aby vedly k nabírání unikátních nových lidí. Čím více lidí drží a používá stejnou měnu, tím je tato měna pro každého účastníka užitečnější.“
Exploze kryptoměn
První pokusy zavést kryptoměny, tedy elektronické peníze, se odehrály již v druhé polovině 20. století v souvislosti s postupným rozšiřováním internetu. Účelem bylo zavést speciální elektronický platební nástroj, který by dokázal provádět rychlé platby v reálném čase bez ohledu na hranice státu. Vznik první a dosud nejznámější kryptoměny s názvem bitcoin v roce 2009 měl podobnou motivaci – klasické převody peněz byly pomalé, drahé a netransparentní – zatímco pro bitcoin nic z toho neplatí.
Zajímavosti o bitcoinu:
– Stvořitelem je mysteriózní Satoshi Nakamoto. Jméno zakladatele či zakladatelů bitcoinu je smyšlené a nikdo neví, o koho se jedná.
– Žádná vláda nebo firma nemůže kontrolovat či měnit systém bitcoinu.
– Na světě nikdy nebude více než 21 milionů bitcoinů (maximální počet).
– 64 procent všech bitconů nikdy nebylo a možná ani nikdy nebude použito.
– FBI vlastní 1,5 procenta všech světových bitcoinů.
– Bitcoiny nelze vracet. Jakmile se při transakci přepíšeme, už nikdy své bitcoiny neuvidíme.
– Nejznámější kryptoměny po bitcoinu jsou ethereum a litecoin.
– U floridského soudu byl ze stolu smeten případ praní špinavých peněz s tím, že „bitcoin přece nejsou peníze“.
– První věc na světě objednaná za bitcoiny byla pizza. V tu chvíli za ni hladový Američan utratil 10 000 BTC.
Hypoteticky vzato by měl každý člověk mít možnost se přihlásit o svůj rovný podíl – to ale znamená, že platforma musí mít schopnost rozpoznat, zda si někdo pro svou dávku worldcoinů nepřišel vícekrát. Vizionáři z Worldcoinu proto zvolili unikátnost lidského oka. Nechali vyrobit několik desítek prototypů kovových koulí, které jsou vybavené pokročilými senzory.
Kromě fotografií ve vysokém rozlišení pořizují také infračervené snímky. Kovová zařízení mají do konce roku 2023 naskenovat více než miliardu lidí. Ze skenu duhovky algoritmus systému vytvoří „hash“ hodnotu, v němž nezaměnitelné znaky duhovky matematicky převede na jedinečný znakový řetězec. Podle údajů firmy zůstává lokálně v tomto zařízení.
Projekt s pochybnostmi
Skenování probíhá již ve 24 zemích světa. Mezi nimi je několik evropských zástupců, převážně se ale operátorům daří skenovat duhovky lidí z chudších zemí jako Súdán, Keňa, Chile, Indonésie, Nigérie nebo Jižní Afrika. Reportáže magazínu MIT Technology Review však odhalily, že skenovaní dobrovolníci často vůbec netuší, kam „oči dali“. Pokud vůbec dostali k nahlédnutí podmínky použití, byly rozepsány na několika stránkách a v angličtině. Operátoři si s vysvětlováním pozadí kryptoměn příliš nelámali hlavu.
Další používali i jiné triky. Na indonéské škole místní operátor zorganizoval „kurz kryptoměn“. Ředitel jej schválil v domnění, že se děti naučí něco o tom, jak funguje bitcoin a jaká jsou rizika digitální ekonomiky. „Během 45minutových lekcí byli zástupci Worldcoinu příliš zaneprázdněni registrací studentů, pomáhali jim stáhnout aplikaci, a nakonec naskenovali jejich biometrické údaje,“ popisuje reportér časopisu.
To vede k logické otázce. „Pokud jde o přilákání uživatelů k nové kryptoměně, proč se Worldcoin zaměřil především na komunity s nižšími příjmy, a nikoli na kryptoměnové nadšence či komunity?“ diví se nejenom indonéský truhlář Iyus Ruswandi. Skenovaným osobám dosud podnik nenabídl adekvátní ochranu soukromé sféry a pro koncové uživatele zůstává pravé použití jejich biometrických údajů poněkud zahaleno v mlze.
Zdroj: TechCrunch
5 foto
