IT průmysl žil v podstatě vždy rychle a zběsile a byl poznamenán svižnými technologickými změnami. Mladé počítačové společnosti, jejichž zakladatelé svůj první produkt vyrobili někde v garáži, se mohly velmi rychle transformovat na firmy s miliardovým obratem – ovšem stejně snadno mohly o několik let později skončit bankrotem. Mrak v podobě rychlých inovací se nad touto oblastí vznášel od samého počátku. Pokud někdo jen na chvíli povolil v rychlém závodě inovací, nových nápadů a přizpůsobování uživatelům, rychle se stal z obra trpaslíkem, případně zemřel rychlou a tichou smrtí.
Co v poslední době řadu firem pohřbívá, to je výroba PC. O typické šedé krabice už téměř nikdo nemá zájem a v tomto segmentu chybí růst i zisk. Proto jsou firmy, které na počítačích vydělávaly, pod obrovským tlakem. A jde i o největšího světového výrobce počítačů, o firmu Hewlett-Packard, s ročním obratem více než 100 miliard USD. Bývalý ředitel této firmy Léo Apotheker oznámil, že HP se chce zbavit divize PSG (Personal System Group), pod kterou spadají i osobní počítače. Akcie firmy se propadly. Problém byl v tom, že HP nevidělo prioritu ani v segmentu smartphonů a tabletů. Apotheker spatřoval budoucnost HP v oblasti softwaru, služeb a serverů především pro cloud a zakoupil i technologie potřebné pro tuto oblast – dříve než o svou funkci přišel. Také Google, Microsoft a Oracle čekaly od cloudových služeb a softwaru víc. V současné době se HP snaží o lepší ekonomické výsledky, zůstává na trhu s PC, a chce se dokonce ještě jednou pokusit prosadit se na trhu s tablety.
Rozvoj osobních počítačů vedl dokonce k pádu prvních gigantů v odvětví IT. A nešlo o šedivé krabice, ale o domácí počítače C64. Amiga i Atari byly zpočátku lídry v oblasti počítačů určených pro masy. Byly však založeny na procesorech Motorola, které nebyly kompatibilní s architekturou PC, navíc se ani Atari, ani Commodore nikdy nepustily do opravdového hardwarového rychlostního závodu. Firma Atari sice slavila úspěch s modelem ST, ale nenavázala na něj a snažila se prosadit v jiném segmentu –její herní konzole Jaguar se ale stala propadákem. Commodore a Atari, dříve firmy s vedoucím postavením na trhu, tak musely v polovině devadesátých let vyhlásit bankrot.
Internet požírá své děti
Prudký rozvoj internetu, který začal v polovině 90. let, se stal pro řadu IT firem další osudovou křižovatkou – mnoho z nich uspělo, mnoho z nich padlo. Během několika let se počet internetových serverů zvýšil ze 7 500 na 5,2 milionu. V tomto období bojoval i Netscape Communicator s Microsoftem o podíl na trhu s prohlížeči pro Windows a oheň rozdmýchával i rozpočet na reklamu o velikosti 100 milionů USD. Netscape byl nakonec v roce 1998 zakoupen firmou AOL, tehdy gigantem na poli poskytování připojení, který dnes hledá nový obchodní model. Stará a úspěšná strategie American Online byla založena na skutečnosti, že se uživatelé připojovali k internetu pomocí proprietárního softwaru (prohlížeče se dodávaly na CD) a surfovali prostřednictvím portálu AOL. Fungovalo to tak docela dlouhou dobu – než zákazníci přešli na DLS připojení a paušální sazby.
Firma AOL si našla nový zdroj příjmů – od roku 2010 zaměstnávala autory, kterým platila jen pár dolarů za hodinu a po kterých chtěla napsat velké množství textu na populární témata. Šlo o projekt optimalizace a tzv. „Content Farms“ s cílem „uspokojit“ vyhledávače jako Google. Díky těmto textům umístěným na stránkách firem, které o to měly zájem, vyhledávače častěji nabídly jejich stránku jako relevantní a AOL to přinášelo zisk. AOL tedy není zrovna firma před krachem, ale rozhodně už nejde o tak silného hráče na poli IT, který by výrazně ovlivňoval trh. Spekuluje se i o spojení s firmou Yahoo, která na tom také není nejlépe. Zda by jim spojení pomohlo, to je samozřejmě otázka.
Tím se opět dostáváme k firmě HP. Společnost Hewlett-Packard převzala v roce 2002 zadluženou firmu Compaq – v té době největšího výrobce počítačů na světě. Na druhou stranu Compaq koupil v roce 1998 bankrotující firmu DEC – v devadesátých letech druhého největšího výrobce počítačů (po IBM). DEC promeškal nástup osobních počítačů (a jejich připojení do sítě) a stále se soustřeďoval na mikropočítače velikosti skříně. V té době pouze malé oddělení této firmy pracovalo na něčem velkém, co mohlo ovlivnit její budoucnost – na internetovém vyhledávači. V roce 1995 výzkumný tým představil Altavistu, tehdy největší vyhledávací stroj na světě. Google byl založen až o několik let později.
Nicméně i nákup „ostatků“ mrtvého IT gigantu má dost často smysl, a to pořádný. V současné době totiž firmy, které vlastní používané patenty, mohou vydělávat slušné peníze. Příkladem může být i Microsoft, který díky svému duševnímu vlastnictví dostává peníze například i z prodeje OS Android. Není pak divu, že firmy Microsoft, Apple, Oracle a EMC založily v loňském roce společný podnik CPTN, který je vlastníkem 882 patentů získaných po padlých IT gigantech Novell a Attachmate. Poslední zbytky Novellu byly prodány v roce 2011.
Přežití IT gigantů však nezávisí na množství patentů, ale na tom, zda jsou schopné vyvíjet nové technologie, sledovat trendy průmyslu a realizovat nové nápady. Někdy ani technologie a patenty nepomohou – firma Yahoo sice získala Altavistu, nevěděla ale, co s ní, a v květnu 2011 ji vypnula.