Podle studie se během uplynulých dvou let pracovní let morálka v českých firmách zlepšila. Zaměstnanci pod vlivem tvrdších podmínek na trhu práce pracují intenzivněji zejména během odpoledních hodin. Mnozí přestali i chodit na oběd, což může mít i za následek fakt, že se podle studie nejvíc práce udělá mezi 11. a 12. hodinou dopolední. Přesto denně stráví mimopracovními aktivitami na počítači 50 minut z pracovní doby.
„Ve srovnání s minulostí se zvýšilo využití firemních počítačů po dvanácté hodině. Zaměstnanci mají tendenci i v době oběda trávit čas na počítači, i když spíše relaxací než prací, nejčastěji vyřizováním soukromé korespondence, návštěvou sociálních sítí či online nakupováním. Naopak nejvíce práce zaměstnanci udělají mezi devátou a dvanáctou hodinou,“ říká Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Analýza firmy truconneXion tak potvrzuje zjištění pracovního portálu Profesia.cz, že až polovina Čechů si z úsporných důvodů nosí obědy z domova, přibližně pětina se nestravuje vůbec a každý pátý se stravuje v podnikových jídelnách. Za vysokými čísly nosení si obědů z domova stojí několik důvodů, ten hlavní lze spatřovat ve vysokých úsporách v rozpočtech domácností. Často si také zaměstnanci nestíhají zajít na oběd, a proto je pro ně domácí strava výhodná,“ uvádí Kateřina Jaroňová, marketingová ředitelka Profesia.cz.
Oběd u počítače snižuje pracovní výkon
Skutečnost, že se lidé během přestávky na oběd snaží být maximálně produktivní a společně s jídlem konzumují i obsah internetu není podle psychologů dobrý přístup. Čas oběda má totiž sloužit i k odpočinku a odreagování: „Kombinace jídla a internetu není úplně optimální, ale zřejmě se jedná o úsporu času,“ podotýká psycholog Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí.
Souvisí to s nezdravým trendem tzv. multitaskingu, kdy se lidé snaží dělat několik věcí najednou a tím chtějí ušetřit čas. „Produktivita tohoto druhu je ale pochybná, při konzumaci jídla klesá soustředění pozornosti a mozek jde do lehkého útlumu,“ uzavírá Michal Walter, který je současně členem předsednictva České asociace psychologů práce a organizace (ČAPPO).
Pracuje se více a déle než před dvěma lety
Ze srovnání s minulým měřením počítačových aktivit uživatelů vyplývá, že se zaměstnanci po obědě dříve vrací k plnění svých pracovních povinností. „Křivka pracovního výkonu jde po obědě rychleji nahoru a v druhé polovině pracovního dne toho stihneme udělat více než před dvěma roky,“ komentuje výsledek Martin Hnízdil.
Zhruba stejný zůstává čas věnovaný soukromým aktivitám na internetu. On-line nákupy, návštěvami Facebooku a vyřizováním soukromé pošty Češi odpoledne v průměru stráví bezmála 6 minut z každé hodiny. „Odpoledne se stále ještě pracuje méně než dopoledne, ale rozdíl už není tak výrazný. V době od 7.00 do 12.00 se stihne na počítači udělat 56 % naší denní pracovní agendy, zatímco před dvěma roky to bylo 63 %,“ interpretuje výsledky průzkumu Martin Hnízdil.
Řada zaměstnanců dobrovolně pracuje večer z domova
Zaměstnanci pracují na počítači více i odpoledne a v některých firmách i po skončení oficiální pracovní doby: „Zejména ve večerních hodinách, kdy se připojují z domova. Týká se to zejména menších firem do padesáti zaměstnanců, kde je kladen větší důraz na flexibilitu a výkon a zaměstnanci mají firemní počítače či tablety k dispozici i mimo firmu,“ vysvětluje Martin Hnízdil.
Ve sledovaném segmentu se pravidelná či příležitostná práce po 18.00 týká každé druhé firmy. „Dnes už zdaleka neplatí, že po čtvrté hodině už se toho na počítači mnoho neudělá. Firmy i zaměstnanci berou stále častěji přesčasy jako součást pracovní doby,“ dodává Martin Hnízdil.
Práce po večerech může ničit osobní život
Podle psychologů nelze jednoznačně odpovědět, zda je práce po večerech a z domova v souladu s optimálním nastavením pracovního dne. „Nelze říct, kdy by měl nastat konec pracovní doby. Optimální průběh pracovního dne je takový, kdy zaměstnanec splní všechny úkoly v požadované kvalitě a čase a je sám se svou prací spokojen,“ míní psycholog Michal Walter.
Velmi záleží na druhu profese, kterou kdo vykonává. Práce z domova má totiž své výhody i nevýhody, které je třeba zvážit a vzít v úvahu. „Pracovat po večerech je v některých případech nutné, ale bývá to na úkor relaxace, zábavy a v mnoha případech také rodiny, pokud má zaměstnanec rodinné závazky,“ dodává Walter.
Odborníci varují před situací, kdy se práce přes čas stává pevnou součástí životního stylu, narušují volný čas a dlouhodobě negativně ovlivňují pracovní výkon. Nadmíra přesčasů snižuje spokojenost pracovníka v osobním životě i v práci, a pokud tento stav trvá dlouhodobě, může se promítnout i do zdravotního stavu.
