Přejít k hlavnímu obsahu

Překlady z mobilu

redakce 08.03.2010

Vezmete do ruky mobilní telefon, řeknete do něj českou větu, mobil bude chvíli přemýšlet – a pak tutéž větu vysloví anglicky, francouzsky nebo třeba čínsky. Se systémy počítačových tlumočníků, které fungují jako aplikace v mobilním telefonu, experimentují firmy jako IBM, NEC nebo Toshiba.

Vtipů o policistech koluje mezi lidmi bezpočet. Znáte třeba tenhle? K dvoučlenné hlídce se přiblíží cizinci, chtějí se informovat na cestu, a proto se ptají: „Do you speak English?“ Policisté jenom zavrtí hlavami. „Sprechen Sie Deutsch?“ Opět záporná odpověď. „Parlez-vous français?“ Žádná odezva. Cizinci zklamaně odejdou. Policisté chvíli přemýšlí, jeden z nich se potom obrátí k druhému: „Poslyš, neměli bychom se přece jenom učit cizí řeči?“ Druhý příslušník jenom odtuší: „Blázníš? Tihle uměli tři jazyky, a k čemu jim to bylo?“

Kdyby měli strážci zákona vystupující v téhle historce k dispozici mobilního tlumočníka, možná by pro ně bylo učení se cizím řečem skutečně nadbytečné. Do mobilu řeknete libovolnou větu, chvíli trvá, než ji procesor „schroustá“, a poté z něj vypadne v cizím jazyce – třeba právě anglicky, německy nebo francouzsky. Samozřejmě že k vizi popisované například v Adamsově Stopařově průvodci po galaxii je ještě daleko – v tomto příběhu hrdinům stačilo vložit si do ucha malou babylonskou rybku, a poté rozuměli všem vesmírným rasám. Zárodečné projekty malých počítačových tlumočníků jsou však již na světě.

Aplikace od Toshiby funguje lokálně


Počátky strojového překladu (machine translation, MT) lze vysledovat do třicátých let dvacátého století, rychlejšího rozvoje se pak tento obor dočkal po roce 1945 – v období studené války byl vývoj poháněn kupředu rivalitou Spojených států a Sovětského svazu. Od té doby zaznamenal značný pokrok. V roce 2010 se tedy podívejme na to, jaké technologické úrovně počítačoví tlumočnici dosáhli a jaká je jejich využitelnost v praxi.

S jedním z takových systémů nedávno přišla japonská Toshiba. Její software pracuje na smartphonu TG 01 a umožňuje překlady mezi třemi jazyky: japonštinou, čínštinou a angličtinou. Hlavní výhodu představuje skutečnost, že aplikace funguje lokálně v mobilním telefonu. Není tedy potřeba využívat externí servery a zatěžovat mobilní síť velkými objemy dat. Překlady jsou prováděny rychleji a není také nutné platit za datový roaming v případě použití v zahraničí.

Výsledky prvních testů: Docela dobré!


Software nejprve rozpozná, jakým jazykem se komunikuje, a určí, kterou metodu pro překlad zvolit.

Na výběr je buď statistický strojový překlad (pracující s pravděpodobnostmi a pořadím slov), nebo strojový překlad založený na pravidlech (ten využívá databázi stovek vět a frází pro zjištění skutečného významu). Věty jsou následně rozděleny na jednotlivé členy, ty jsou přeloženy a mobil pak uživateli sdělí výslednou podobu překladu. Výsledky jsou nad očekávání dobré, i když se samozřejmě ještě najdou nedostatky. Podle prvních testů však většinou lze významu po překladu porozumět dobře.

UDÁLOSTI Z HISTORIE STROJOVÉHO PŘEKLADU
1954: GEORGETOWNSKY EXPERIMENT
7. ledna roku 1954 se uskutečnil strojový překlad několika ruských vět do angličtiny. Událost přitáhla značnou pozornost médií i veřejnosti. Systém samotný byl z dnešního pohledu velmi jednoduchý, jeho slovník obsahoval pouze 250 slov a při předvádění překládal pouze 49 zvlášť vybraných vět z ruštiny do angličtiny. I přes tuto jednoduchost však systém vzbudil dojem, že praktické nasazení strojového překladu už není daleko, což pomohlo získat dostatečné finanční prostředky na další výzkum v tomto oboru.
KONEC 70. let–1994: EUROTRA
Ambiciózní projekt strojového překladu, uvedený Evropskou komisí. Byl určen pro překlady textů v sedmi, později devíti tehdejších oficiálních jazycích Evropské unie. Eurotra byla pokusem nahradit starší překladový systém Systran.
KONEC 80. let: STATISTICKÝ PŘEKLAD
V souvislosti s tím, jak se zlevňuje a zároveň zvyšuje výpočetní síla počítačů, projevují výzkumníci větší zájem o statistické modely strojového překladu.
1997: BABEL FISH
V roce 1997 nabízí AltaVista volně dostupnou webovou aplikaci Babel Fish (babylonská rybka), umožňující real-time překlad na internetu. Softwarový základ poskytuje společnost Systran. V současnosti aplikace funguje na portálu Yahoo.
1993–2000: VERMOBIL
Německý projekt strojového překladu spontánní řeči. Verbmobil nabízel asistenci při dialozích v různých situacích (při plánování schůzek nebo cest, rezervaci hotelu a podobně). Systém byl prezentován na výstavě EXPO 2000.

Zařízení TG 01, na kterém byl překlad předváděn, pracuje s operačním systémem Windows Mobile a disponuje poměrně výkonným 1GHz procesorem od Qualcommu. Aplikace by však následně mohla být upravena i pro další platformy, jako je Android či iPhone. Vývoj mobilního tlumočníka je podle Toshiby již téměř dokončen, nicméně budoucí plány včetně možné podpory dalších jazyků nejsou dosud známé.

Pro a proti mobilních tlumočníků


Výhody překladových aplikací, které pracují v mobilním telefonu, jsou nasnadě: uživatel má k dispozici malého, šikovného „tlumočníka do kapsy“, který umožňuje bezprostřední okamžitý převod do cizí řeči v reálném čase. Praktických možností použití je mnoho: nabízí se využití při cestování v cizích zemích, při obchodních jednáních nebo komunikaci v sociálních sítích bez omezení jazykovou bariérou. Podstatná je i finanční otázka: strojový překlad v současnosti znamená mnohem nižší náklady než u lidských tlumočníků. Na druhou stranu, společnosti vyvíjející tyto technologie čelí největším výzvám v oblasti lingvistické kvality. Ačkoli někteří dodavatelé dosahují přesnosti nad 95 procent a snaží se uvádět na trh systémy schopné porozumět nejrůznějším idiomům nebo slangovým výrazům, počítačový překlad řeči v současnosti vykazuje znatelně nižší kvalitu než překlad uskutečňovaný prostřednictvím lidského tlumočníka.

Historie strojového překladu na mobilních telefonech je poměrně krátká. V této oblasti hrají prim – nikoli překvapivě – především Japonsko a Spojené státy. První systém umožňující Japoncům konverzaci v cizích jazycích prostřednictvím mobilního telefonu byl vyvinut v roce 1999 Institutem pro telekomunikační výzkum v japonském Kansai Science City. Věty vyslovené do mobilního telefonu byly přeloženy do cílového jazyka a poté odeslány na mobil druhého uživatele. Technologie strojového překladu v přenosných zařízeních určená pro uživatelsky zadávaný text byla v komerční podobě uvedena v roce 2004 společností Transclick. Patent pro strojový překlad e-mailové konverzace, SMS a instant messagingu pak byl této společnosti přiznán v roce 2006.

Kybernetické brýle


Překladové systémy v přenosných zařízeních před sebou mají nadějnou budoucnost. Lze předpovídat, že se v průběhu několika nadcházejících desetiletí stanou běžnou součástí našeho života. Některé tyto přístroje se stávají integrovanou součástí oblečení (tzv. wearable electronics), jak ukazuje například projekt další japonské společnosti, firmy NEC. Ta nedávno v Tokiu představila zařízení s názvem Telescouter, ukrývající v brýlích elektronického tlumočníka, umožňujícího interpretovat řečený text a překlad zprostředkovat nejen ve formě zvuku zaslaného do sluchátek, ale i v podobě textu zobrazeného na brýlích. Takové vize již připomínají výjevy ze Stopařova průvodce po galaxii – anebo spíš fantazie z některých kyberpunkových románů.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


články odjinud