Počítače se učí, jak u lidí rozpoznat zlomené srdce, radost nebo hněv. Využívají k tomu například mikrovýrazy – výrazy tváře, které projdou přes obličej jen na zlomek vteřiny a jsou mimo vědomou kontrolu. Jsou navíc velmi obtížně napodobitelné, a proto jsou považovány za poměrně spolehlivý systém emočních signálů. Pro nezkušené lidské oko jsou obvykle těžko viditelné, ale kamera je snadno zachytí. Zde přicházejí ke slovu algoritmy pro takzvaný affective computing, analyzující tváře podle emočních výrazů, které jsou obvykle rozděleny do šesti nebo sedmi kategorií. Vyspělejší systémy používají ještě více než dvacet dalších metrik.
O praktické nasazení se snaží vědci a technici po celém světě už několik let. Affective computing ale musí řešit problémy s nedostatkem kategorizovaných tréninkových údajů. Zajímavý byl projekt emocionální prognózy u trikových filmů společnosti Disney, kde výzkumníci shromažďovali údaje z obličejů při prohlížení celých sérií Disney filmů. Na základě těchto údajů pak byli vědci schopni v reálném čase předpovídat výraz, který by se na dané tváři v daném okamžiku měl objevit.
Pokud se chcete dozvědět více o emocionálních analýzách, o tom, jak počítače a umělá inteligence zvládá zjišťovat city z řeči nebo textů, přečtěte si článek v zářijovém Chipu.
