Jaké počasí bude v našem regionu za 60 let, pokud nebudeme proti změně klimatu nic dělat? Mnoho lidí si to nedokáže představit. Pomocí interaktivní mapy se nyní můžeme podívat, k jakému městu nebo regionu by se naše místo mohlo z hlediska dnešního klimatu přirovnat.
Ukazuje to webová aplikace v podobě interaktivní mapy nazvaná CityApp (odkaz také na konci článku). A srovnání to je více než zajímavé.
Mohlo by vás zajímat
Klima "se bude lišit od čehokoliv, co se v současnosti na Zemi nachází"
Podle Matthewa Fitzpatricka, autora mapy, budou města na severní polokouli za 60 let vypadat velmi podobně jako současná města na jihu.
Zajímavé je, že podle mapy není v současné době na světě žádné místo, které by odpovídalo tomu, jak bude v budoucnu vypadat klima v oblastech blízko rovníku, jako je střední Amerika, jižní Florida nebo severní Afrika. Pokud si například vyberete N'Djamenu, hlavní město Čadu, dostanete pouze informaci, že tamní budoucí klima "se bude lišit od všeho, co se v současnosti na Zemi nachází".
Česká republika získá klima typické pro střední Bulharsko
Zdroj: CityApp
Podle standardního scénáře by se skandinávská města jako Stockholm a Oslo mohla v budoucnu cítit podobně jako současné klima v Chorvatsku. Pro obyvatele Londýna by mohlo být klima v roce 2080 podobné klimatu v obci Labarde u Bordeaux.
Klimatické podmínky se výrazně změní také v Německu. Podnebí v Berlíně se bude podobat klimatu v italském městě Padulle, předměstí Boloně v regionu Emilia Romagna.
Také u nás se dočkáme razantních změn. Praha je přirovnávána k bulharskému Plovdivu. V Teplicích zas bude jako v centrálním Srbsku.
Mohlo by vás zajímat
Jak mapa funguje
Mapu vytvořil Matthew Fitzpatrick, výzkumník v oblasti životního prostředí z Marylandské univerzity. Ukazuje, že v důsledku probíhajících klimatických změn by se teploty a vlhkost vzduchu i u nás mohly do roku 2080 přiblížit hodnotám, které jsou v současnosti typické pro oblasti blíže rovníku. Do mapy byly zahrnuty údaje pro více než 40 500 měst a více než 5 000 metropolitních regionů. Pro své výpočty použil výzkumník statistickou metodu klimatické analogie a také údaje z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
IPCC je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí, později byl potvrzen Valným shromážděním OSN.
K dispozici jsou dva soubory dat: výchozí zobrazení ukazuje nejhorší scénář, podle kterého se současné vysoké emise v příštích desetiletích výrazně nesníží. To odpovídá situaci, kdy nebudou přijata žádná opatření proti změně klimatu. Mapa však zobrazuje i alternativní pohled se snížením emisí, které zhruba odpovídá cílům Pařížské dohody o klimatu z roku 2015.
Zdroj: CityApp
8 foto
