Kvantové počítače mají představovat další krok technologické revoluce. Díky úžasné hustotě informací a výpočetnímu výkonu, který se zdá téměř magický, by měly být schopné vyřešit problémy, které jsou pro klasické počítače příliš náročné. Mají dokázat simulovat nové materiály i fyzikální stavy a vylepšit prakticky vše, co bude společnost budoucnosti potřebovat – od strojového učení až po optimalizaci dodavatelských řetězců. Není divu, že firmy jako Google, IBM a Microsoft, stejně jako vládní výzkumné programy investují do vývoje této budoucí technologie miliardy dolarů. Všichni chtějí být u toho, až tento kvantový zázrak odhalí „pramen budoucnosti“.
Řada výzkumníků se ale k potenciálu kvantových počítačů staví zdrženlivě. Co když jsou naše naděje zbytečně nadnesené a nebude je možné vyplnit? Jelikož naděje bývá často následována zklamáním a zklamání odstoupením od zvolené cesty, existuje obava z „kvantové zimy“, která by mohla znamenat ztrátu zájmu a následně i finančních zdrojů, důležitých pro budoucí výzkum. V současnosti totiž neexistuje žádný kvantový počítač, který by dokázal jakýkoliv problém vyřešit rychleji než klasický počítač. A i když společnosti jako Google, IBM a Intel naznačují brzkou komercializaci této technologie, kvantové počítače nemají v dohledné budoucnosti šanci nahradit současné superpočítače. Dokonce i průkopníci tohoto odvětví, jakým je například David DiVincenzo, se zdráhají veřejně pronášet jakékoliv prognózy. Éra kvantových počítačů může pravděpodobně přijít až za dvacet nebo třicet let. Možná ale také nikdy.
Celý článek najdete v Chipu 9/2019.
video
5 foto
