Temná stránka internetu: jak se anonymně pohybovat na darknetu

Když se řekne darknet, tedy temný web, mnozí si okamžitě vybaví obchodníky se zbraněmi, drogy a obscénní pornografii. To všechno je pravda a ještě mnohem víc: na darknetu se provozují i nejrůznější podvody a další nezákonné činnosti. To nechceme vůbec zamlčovat. Nezapomeňte však: co je legální a co nelegální, je v jednotlivých zemích definováno velmi odlišně.

V demokratickém ústavním státě se zavedenou dělbou moci a svobodou tisku toto hodnocení nepředstavuje zásadní problém a setkává se s velkým společenským pochopením. V diktaturách je však situace jiná. Zde členové opozice, disidenti nebo lidé, kteří se zasazují o svobodu názorů, často nemají jinou možnost než přejít právě na darknet. Nechtějí nakupovat drogy nebo zbraně, pouze zde chtějí získat anonymitu, aby se vyhnuli trestnímu stíhání nebo i něčemu horšímu.

Proč je darknet tak důležitý

Darknet však může plnit užitečné funkce i v demokratickém ústavním státě: například oznamovatelé mají možnost přes něj zasílat důvěrné informace investigativním novinářům. Kromě toho může nabídky informací využívat kdokoli na celém světě – bez jakýchkoli omezení. Poskytovatel ani jiné státní orgány nemohou sledovat, které stránky jste navštívili. Jsme proto toho názoru, že používání darknetu by mělo patřit k základní technické způsobilosti odpovědného občana.

Poštovní schránka pro oznamovatele: prostřednictvím služby SecureDrop si můžete anonymně vyměňovat informace například s investigativními novináři. | Zdroj: Securedrop.org

Za tímto účelem poskytujeme návod a ukazujeme, jak se můžete chránit před možnými nebezpečími. Nejprve si však musíme objasnit několik pojmů a odpovědět na otázku, co to vlastně darknet je.

Například kromě otevřeně viditelného internetu „Surface webu“ (povrchového webu), někdy také nazývaného „clear web“, existuje takzvaný „deep web“ (hluboký web). Tato část, která je nepřístupná vyhledávačům, a tedy i většině uživatelů, obsahuje například interní soubory, databáze nebo stránky s chráněným přístupem. Součástí tohoto deep webu je dark web, který se zase – v závislosti na definici – skládá z různých darknetů.

Stránky v darknetu nejsou indexovány ani k nim nelze přistupovat prostřednictvím běžné webové adresy. Místo toho se na tyto skryté služby lze dostat prostřednictvím tzv. cibulových odkazů (Onion-Links). Často se jedná o velmi dlouhé, záhadné sekvence znaků, za nimiž následuje „.onion“. Tyto odkazy jsou tak složité, že je lze jen stěží vypsat. Navíc se často mění.

Prohlížeč Tor

Nejdůležitějším programem, který se pro přístup používá, je prohlížeč Tor Browser. Proto bude nejlepší, když si tento software nainstalujete, abyste mohli sledovat všechny další kroky. Můžete použít českou verzi, ale pro větší anonymitu je lepší použít instalaci v angličtině. Prohlížeč Tor je založen na prohlížeči Firefox a obsahuje předkonfigurovaného klienta pro síť Tor.

V této překryvné síti se nepřipojujete přímo k serveru na internetu, ale k uzlu („Relay“), který je zase připojen k dalším uzlům. Webový obsah je tak směrován v zašifrované podobě prostřednictvím neustále se měnících spojení. Protože tento princip připomíná různé vrstvy cibule, nazývá se také „Onion-Routing“. To znamená, že s prohlížečem Tor Browser surfujete anonymně a vaše aktivity jsou prakticky nevystopovatelné.

Zásadní je také to, že můžete otevírat nejen stránky z povrchového webu, ale také cibulové stránky (Onion sites). To je velký rozdíl oproti běžným prohlížečům, jako je Firefox nebo Chrome. Prohlížeč Tor Browser je k dispozici nejen pro Windows, ale také pro macOS, Linux a Android. Bohužel není k dispozici pro telefony iPhone. V systému iOS je však Onion Browser dobrou alternativou.

Pokud chcete být skutečně v bezpečí a nechcete v počítači zanechat žádné stopy, můžete pro surfování použít virtualizovaný nebo živý Linux spuštěný z USB flash disku. K tomu doporučujeme použít linuxový systém Tails. Pokud chcete zabránit tomu, aby se váš poskytovatel vůbec dozvěděl, že používáte síť Tor, můžete také použít VPN službu (za poplatek).

Surfování pomocí prohlížeče Tor

Surfování přes Clearweb nebo Tor: pokud jsou webové stránky, jako například New York Times, přístupné také prostřednictvím služby Onion, prohlížeč Tor se zeptá, zda se na ni má přepnout. | Zdroj: The New York Times

Po spuštění Tor Browseru se vás prohlížeč zeptá, zda se má připojit k síti Tor. Pokud to potvrdíte, budete připojeni. Pokud se nacházíte v zemi, kde je přímé připojení k síti Tor blokováno, můžete použít tzv. mosty. Přes „Configure Connection | Select a Built-In Bridge“ (Konfigurovat připojení | Vybrat vestavěný most) vyberete předem nakonfigurovaný most a obejdete tak cenzuru internetu. Prohlížeč Tor Browser pak lze používat úplně stejným způsobem jako Firefox. Pokud tento prohlížeč znáte, rychle se v něm zorientujete.

Je zde ale několik věcí, na které byste si měli dát pozor: Prohlížeč Tor Browser je předkonfigurován tak, aby vyhovoval většině uživatelů. Izoluje každou webovou stránku, maže soubory cookie, zabraňuje sledování a snímání otisků prstů. Tato nastavení měňte pouze v případě, že víte, co děláte. V opačném případě byste mohli ohrozit svou anonymitu. Výchozí úroveň zabezpečení blokuje co nejméně obsahu.

Úroveň můžete zvýšit prostřednictvím nastavení „Settings | Privacy & Security“ („Nastavení | Soukromí a zabezpečení“). Funkčnost webových stránek tím však může utrpět. V takovém případě ji můžete upravit pomocí tlačítka „Security Level“, tedy úroveň zabezpečení, v pravém horním rohu.

Několik dalších tipů: Neinstalujte žádné pluginy, i když by měly být s prohlížečem Tor Browser kompatibilní. Dále byste neměli používat žádné služby pro sdílení souborů nebo programy, které navazují peer-to-peer spojení. Tím by se datový provoz opět deanonymizoval. Pokud chcete sdílet soubory online, nepoužívejte žádnou ze známých cloudových služeb. Místo toho použijte nástroje, jako je například Onion Share.

Hledání onion stránek

Prohlížeč Tor Browser zobrazuje jak stránky Onion, tak stránky z Clearwebu. Můžete tak v něm například otevřít i stránky chip.cz. To však nedává moc smysl. Protože datový provoz probíhá přes několik uzlů, načítání stránek trvá déle. Surfování by tedy bylo pomalejší s malým přínosem pro vaše soukromí.

Jiná je situace u stránek, které jsou přístupné jak na Clearwebu, tak prostřednictvím sítě Tor, například jde o stránky New York Times. Prohlížeč Tor vás na tuto možnost upozorní a kliknutím na fialové tlačítko vpravo nahoře se přepnete na zabezpečenou stránku. Pomocí možnosti „Always Prioritize Onions“ (vždy upřednostnit Onions) nastavte svůj výběr jako výchozí. Výchozím vyhledávačem prohlížeče Tor Browser je DuckDuckGo. Na rozdíl od Googlu, Bingu a spol. neshromažďuje žádné osobní údaje – i vaše vyhledávání tak zůstává anonymní.

Tento vyhledávač bohužel prohledává pouze povrchový web. Jak tedy najdete stránky Onion? Docela jednoduše: pomocí vyhledávače, který se na to specializuje. Pravděpodobně nejvýkonnější je Ahmia. Dostanete se k němu na webu Clearweb na adrese www.ahmia.fi a poté se v prohlížeči Tor přepnete na jeho Onion stránku. V seznamu výsledků vyhledávače Ahmia už najdete pouze Onion stránky, na které stačí kliknout, stejně jako u Googlu, a otevřou se po upozornění o přesměrování.

Ahmia pracuje s blacklistem a filtruje urážlivý materiál a pornografii. Ostatní vyhledávače na darknetu jsou v tomto ohledu shovívavější. Před některými výsledky proto musíme výslovně varovat.

Portály, které vám na začátku pomohou

Všimněte si, že na darknetu se s vyhledávači nedostanete zdaleka tak daleko jako na otevřeném internetu. Jedním z důvodů je, že se kryptické Onion adresy často mění. Někteří provozovatelé serverů to dělají záměrně, aby ztížili sledování. Z tohoto důvodu špatně funguje propojování mezi webovými stránkami – odkazy jednoduše příliš rychle zastarají. To zase ztěžuje práci vyhledávačům. S tím se však potýkají nejen vyhledávače, ale i uživatelé. Musíte si tedy zvyknout na to, že mnoho odkazů už nikam nevede.

Pokud jste už na temném webu nějakou dobu strávili, jistě už to znáte a přijde vám to stejně normální, jako barevné blikající reklamy na většinou velmi pochybné nabídky. Někdy si připadáte jako v počátcích internetu na konci devadesátých let. I to by vám mělo vždy připomenout: dark web je nekontrolovaný, počet podvodných stránek se zdá nekonečný.

Chcete-li se v temném webu zorientovat, doporučujeme prohlédnout si několik vstupních stránek. Jedním z webů, který je v této souvislosti často zmiňován, je Hidden Wiki (skrytá Wiki). Jedná se víceméně o darkwebovou verzi Wikipedie. Najdete v ní mnoho odkazů na zajímavé stránky i řadu článků, které stojí za přečtení.

Doporučit lze také stránku „Daniel“ (adresa: danwin1210.de), sbírku odkazů německého webového vývojáře Daniela Winzena.

Stránky, o kterých byste měli vědět

Na darknetu existuje mnoho legálních stránek a služeb. Jejich poskytovatelé často nabízejí Onion verze svých stránek, aby uživatelům zajistili větší soukromí nebo aby jim vůbec umožnili přístup ke svým službám. Například přes síť Tor se lze dostat i na Facebook, stejně jako na poskytovatele GitHubu 0xacab. Dokonce i americká CIA má svou Onion stránku.

Totéž platí pro mnoho zpravodajských webů, jako je BBC nebo ProPublica, portál pro investigativní žurnalistiku. Měli byste také vědět o službě SecureDrop, pomocí které můžete důvěrně posílat informace médiím. Kromě toho jsou prostřednictvím sítě Tor dostupné také některé poštovní služby. Patří mezi ně švýcarská služba Proton Mail nebo Elude pro anonymní odesílání a přijímání e-mailů a také Riseup pro bezpečné chatování a posílání e-mailů přes dark web.

Na darknetu je také řada obchodů a tržišť. Platba probíhá v bitcoinech nebo jiných kryptoměnách. Žádné záruky zde samozřejmě neexistují. Vzhledem k tomu, že téměř všechny tyto placené nabídky jsou nelegální, neuvádíme zde žádné informace o službách úschovy nebo anonymizovaných platbách prostřednictvím bitcoinů. Důrazně doporučujeme zůstat „na světlé straně Síly“ i na temném internetu. Vnímejte darknet jako důležité médium, které lze používat zcela anonymně a bez cenzury. V tom spočívá jeho velká síla – a vysoká společenská hodnota.

Uzly v síti Tor

Síť Tor se skládá z mnoha uzlů (Relays), které jsou navzájem propojeny. Podrobné statistiky poskytuje stránka Tor projektu Tor Metrics: metrics.torproject.org.

První spuštění prohlížeče Tor

Kliknutím na „Connect“ navážete zabezpečené připojení k síti Tor a zahájíte cestu do darknetu.

Dobrým počátečním přístavem pro vás bude „Wikipedie pro darknet“. Buďte však opatrní: některé odkazy z ní vedou na pochybné stránky.

Zdroj: SecureDrop, Hidden Wiki, Tor Metrics