Inteligence člověka se měří pomocí inteligenčního kvocientu (IQ). Na škále se střední hodnotou 100 bodů se průměrné IQ pohybuje mezi 85 až 115. Česko a jeho obyvatelé na tom podle některých studií jsou podobně jako jiné evropské státy a IQ průměrného Čecha dosahuje údajně 98 bodů.
Co ale přesně je inteligence?
Tato otázka v současnosti vyvstává čím dál častěji i ve spojení se současným vývojem systémů AI a srovnávání jejich schopností s těmi lidskými.
Inteligence se totiž skládá z různých faktorů, které se neomezují pouze na školní vzdělání. Inteligence také ukazuje míru pochopení složitých otázek.
Kromě měření IQ vyvinul profesor Shane Frederick z Yaleovy univerzity rychlý test, který pomocí tří jednoduchých otázek otestuje inteligenci. Jedná se o tzv. test kognitivní reflexe (Cognitive Reflection Test – CRT).
CRT je psychologický test, který byl použit již v 35 vědeckých studiích. Lze jej využít k lepšímu posouzení kognitivních schopností testovaných osob. Cílem CRT je změřit, do jaké míry lidé potlačují intuitivní, ale nesprávnou odpověď ve prospěch odpovědi uvážené a správné.
Tři otázky testu inteligence
Při tvorbě otázek se tyto označují jako „brainteasers“, neboli hlavolamy. Respondenti pak mohou svou odpověď tvořit volně.
Otázka 1: Pálka a míček stojí dohromady 1,10 dolaru. Pálka stojí o 1 dolar více než míček. Kolik stojí míček?
Otázka 2: Pokud 5 strojů vyrobí 5 výrobků za 5 minut, za jak dlouho by 100 strojů vyrobilo 100 výrobků?
Otázka 3: V jezeře rostou lekníny. Počet leknínů se každý den zdvojnásobí. Pokud trvá 48 dní, než lekníny pokryjí celé jezero, za jak dlouho pokryjí polovinu jezera?
A toto jsou správné odpovědi
Instinktivně by mnoho lidí na první otázku odpovědělo 10 centů. Po bližším zvážení je to však jasné: míček stojí 5 centů, nikoliv 10.
Většina lidí pravděpodobně odpoví i na druhou otázku 100 minut. Správná odpověď je však 5 minut.
A u poslední otázky jste předpokládali 24 dní? To je špatně. Správná odpověď by byla 47 dní.
Co naznačují odpovědi
Profesor Frederick ve svém výzkumu zjistil, že lidé s vyšším IQ odpovídali na otázky správně častěji. Ti, kteří byli kognitivně schopnější při řešení úloh, měli prý také výraznější schopnosti analytického myšlení. Lidé, kteří uváděli nesprávné odpovědi, byli navíc častěji spontánní a intuitivní.
Omezení studie
Otázky Shanea Fredericka se omezují především na matematické chápání. Naopak každý, kdo na otázky odpoví nesprávně, nemůže být považován za hloupého. Inteligence a nadání se projevují v různých oblastech života a nemusí nutně souviset pouze s matematickým talentem. Velmi důležité jsou například jazykové nebo tvůrčí schopnosti.
A co na to AI?
Současná volně dostupná verze ChatGPT 3.5 všechny tři uvedené matematické otázky zodpověděla správně. Navíc si neodpustila malou exhibici v podobě detailního rozboru, aby výpočet a to, jak se k němu dojde, pochopil i méně „nadaný“ student.
Je pravděpodobné, že tyto otázky ChatGPT měl ve své databázi, nejsou nové, takže mohl zaperlit. I tak to ale vypadá, že podobné měření mezi člověkem a umělou inteligencí bude čím dál častější. Je otázka, jak dlouho budeme schopni mít navrch.