Experti z lékařského oboru a Světová zdravotnická organizace (WHO) se shodují na tom, že aktuálně známe kolem stovky různých antibiotik. Jde o léčiva, která se používají k řešení mírných zdravotních problémů, ale i velmi závažných bakteriálních infekcí.
Bakterie rezistentní na antibiotika
Zároveň ale lékaři znají mnoho bakterií, které jsou vůči aktuálním antibiotikům rezistentní, a proto se pokouší využít stavbu těchto zákeřných bakterií k objevení nové účinné protilátky. Jedním takovým „šmejdem“ je i MRSA, tedy Meticilin-zesistentní zlatý stafylokok. Jde o bakterii, která dobře odolává meticilinu, ale i dalším antibiotickým látkám, jako je penicilin nebo cefalosporin.
Tým 21 lékařských výzkumníků z Massachusettského technologického institutu (MIT) oznámil, že objevil dva potenciální kandidáty na nové antibiotické látky, které mohou léčit právě bakterie typu MRSA. Tedy ty, které jsou vůči současně známým léčivům rezistentní.
Mohlo by vás zajímat
Výzkumníci použili k předpovědi aktivity a toxicity nové sloučeniny model hlubokého strojového učení. To zahrnovalo v tomto případě použití umělých neuronových sítí k automatickému učení a reprezentaci funkcí z dat bez explicitního programování.
K vytvoření trénovacích dat bylo vyhodnoceno přibližně 39 000 sloučenin z hlediska jejich antibiotické aktivity proti bakterii MRSA. Následně byla do modelu vložena jak výsledná data, tak podrobnosti týkající se chemické struktury sloučenin.
Umělá inteligence – revoluce ve zdravotnictví?
Výsledek už známe: z 280 výsledných sloučenin vědci dokázali poskládat dva potenciální kandidáty na nová antibiotika zaměřená právě proti MRSA. „Při pokusech na dvou myších – jednom na kožní infekci MRSA a druhém na celosystémové infekci MRSA – každá z těchto sloučenin snížila vliv MRSA desetinásobně,“ uvádí vědci.
Pro lékařskou obec jde o slibný průlom. Bakterie MRSA, která ročně zabije v Evropě asi 35 tisíc lidí, totiž byla objevena již v roce 1960 a od té doby se nepodařilo najít účinný lék.
