Americký ministr obrany Leon Panetta v polovině října oznámil, že USA mají nyní „schopnost reagovat“ na hrozby z kyberprostoru prvním úderem.
„Stačí pouze příkaz od prezidenta, a můžeme pro obranu našeho národu zahájit ‚operace v kyberprostoru‘,“ prohlásil Panetta. Výroky ministra obrany v tomto období ale nejsou náhodné. V říjnu tohoto roku se v deníku Wall Street Journal objevila informace (s odkazem na vysoce postaveného zaměstnance americké vlády), že za kybernetickými útoky na ropné společnosti a americké banky stojí Írán. S největší pravděpodobností prý šlo o skupinu asi sto lidí, kteří pro svou činnost získali potřebné prostředky od íránské vlády. Podle tohoto zdroje ale útoky na banky nenapáchaly téměř žádné škody. Podle aktuálních informací sice neexistuje přímý důkaz, že za útokem stojí Írán, ale podle expertů na něj některé stopy poukazují…
Evropa zatím bojuje v simulacích
O stavu kybernetické ochrany naší republiky si asi iluzi dělat nemusíme (zvláště po nedávných „zážitcích“ s registrem vozidel nebo kontrolou hlasů pro volbu prezidenta). Není ale škodolibé prohlásit, že celá EU na tom není o moc lépe. Například i v sousedním Německu se podle vyjádření ministra obrany cvičí jednotky zodpovědné za kybernetickou obranu země zatím pouze na simulacích.
O tom, že situace není příliš růžová, svědčí i zpráva organizace ENISA (Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací), stojící za bezpečností dat v EU. Ta nedávno prohlásila, že v relativně krátké době už má nahlášeno více než padesát významných „incidentů“ v zemích EU.
5 foto
video