Sdělení z Prahy (část)
Od nedělního večera jsou na webu WikiLeaks zveřejňovány telegramy („cables“) mezi ministerstvem zahraničí USA a americkými ambasádami po celém světě. Postupně jich má být odhaleno 251 287, spadajících do prosince 1966 až února 2010; podle Guardianu však únik obsahuje jen část veškeré diplomatické výměny a drtivá většina uniklých sdělení pochází z posledních čtyř roků — pak tedy únik dobře osvětlí současné světové dění, ale nejspíše ponechá řadu bílých míst v událostech starších.
Podle dat Guardianu obsahuje únik také 1271 depeší z Prahy. Jenže na webu je nyní přístupna pouze jediná, z loňského roku, zařazená jako důvěrná, ve které není nic světoborného; jen to, že žáčci z Prahy mají přijít s jakousi zprávou o tom, jak si představují strategické partnerství.
Z celkového objemu má být 15 652 sdělení tajných, 101 748 důvěrných a zbytek je neklasifikován, ačkoli i ten může obsahovat citlivé poznatky. Většina jsou zprávy z ambasád; z úřadu ministra zahraničí jich bylo odesláno 8017.
WikiLeaks chce sdělení uvolňovat postupně. Jednak je prohlíží ve snaze předejít tomu, aby byl někdo určitý ohrožen na zdraví a životě. Hlavně je však pozdržuje proto, aby se o nich psalo déle a únik měl větší dopad. Kdyby se zveřejnilo vše najednou, mnoho vedlejších odhalení by v tom množství zapadlo.
Pětice zavedených světových médií měla však přístup k datům předem. Původně to byl Guardian, Der Spiegel, El País a Le Monde. Guardian, jenž měl data už od srpna, je předal ještě New York Times, z obavy, že by se britským úřadům mohlo podařit zastavit jej. (New York Times si nedávno poškodily vztahy s WikiLeaks vydáním nelichotivého profilu Juliana Assange.)
Telegramy prý odhalují špehování i spojenců nebo Spojených národů, přehlížení korupce a porušování lidských práv v „klientských“ zemích; také lobování v zájmu amerického průmyslu a vůbec podporu soukromých zájmů americkými diplomaty.
Po následující měsíce budou způsobovat otřesy v mezinárodní politice, a kromě toho možná přepíší některá místa soudobých dějin a jistě budou lahůdkou pro historiky; ovšem je pečlivě prozkoumají i agenti všech vlád světa mimo USA. Že by se tímto únikem stal svět méně bezpečným, to si však namluvit nedejte, je tomu spíše právě naopak.
Spojené státy americké jsou demokracií, a tedy jejich vláda odvozuje — přinejmenším formálně — své právo vládnout od vůle všeho lidu; tímto odhalením má americký lid možnost nahlédnout, jak si jeho zástupci vedou; za cenu toho, že se podívají i ostatní. Anebo si snad myslíte, spolu s jedním francouzským ministrem, Françoisem Baroinem, že odhalení je „útokem na demokracii“?
Pokud jde o USA a Česko, je otázka, zda poměrně malý počet uniklých sdělení z let před rokem 2006 přinese něco třeba k Pražskému jaru nebo k tomu, co předcházelo Sametové revoluci a co následovalo bezprostředně po ní. Nejspíše si počteme hlavně o raketové obraně a o radaru. Ale to může být čtení zajímavé. Kdo si vzpomíná, jak v prvních týdnech po ohlášení byla česká média plná hlasů pro, a na první náznaky nesouhlasu jsme čekali měsíce?
