Vesmírná podívaná
Vědcům se podařilo identifikovat supermasivní černou díru, která se nachází na okraji galaxie ve vzdálenosti 600 milionů světelných let od Země. Byla pozorována při pohlcování blízké hvězdy.
Objev masivní černé díry je pro astronomy velkou událostí. Nejenže vzbuzuje velký zájem o další zkoumání míst, kde všude ve vesmíru se tito giganti nacházejí, ale také poukazuje na sílu kombinovaného pozorování v celém elektromagnetickém spektru.
Astronomové očekávají, že v souvislosti se zprovozněním dalších nových teleskopů, jako například Vera C. Rubin Observatory a NASA Grace Roman Space Telescope, se jim podaří odhalit další z těchto jinak obtížně rozpoznatelných vesmírných těles.
Zánik hvězdy pohlcením černou dírou
Výjimečný objev, který je provázen zářivým kosmickým zábleskem, vědcům poprvé umožnil pozorovat putující černou díru, která pohlcuje hvězdu vně středu galaxie. Jde o jev, který nebyl doposud pozorován.
Ojedinělý úkaz dostal označení AT2024tvd a provázel jej záblesk, jehož intenzita byla podobná jako v případě supernovy. Spektrální analýza, tedy široké emisní linie vodíku, helia, uhlíku, dusíku a křemíku, však prozradila, že jde o roztrhanou hvězdu, pohlcovanou černou dírou.
K tomuto procesu, který má v angličtině označení tidal disruption event (TDE), dochází v případě, kdy se hvězda velmi přiblíží černé díře. Její obrovská gravitace ji poté roztáhne do tenkých proudů. Vzniklé linie, vlastně zbytky zanikající hvězdy, se zahřívají a září ve spektrech ultrafialového a viditelného světla. To je poté pozorovatelné jako záblesk záření.

Poloha pozorované události všechny překvapila
Co ovšem AT2024tvd odlišuje od bezmála stovky dalších TDE, zaznamenaných optickými průzkumy oblohy, je jeho poloha. Na rozdíl od předchozích událostí, které všechny pocházely z center galaxií, tato byla identifikována ve vzdálenosti 2600 světelných let od jádra galaxie.
V centru galaxie se nachází mnohem větší černá díra, jejíž hmotnost je sto milionkrát větší než hmotnost Slunce. Aktivně pohlcuje plyn a projevuje se jako galaktické jádro.
Pro srovnání: nově objevená černá díra má přibližně miliokrát vyšší hmotnost než Slunce a není gravitačně vázaná na svého většího souseda, a to i přes relativní malou vzdálenost, ve které se společně nacházejí. Ta je pouhou desetinou vzdálenosti mezi naším Sluncem a centrální černou dírou Mléčné dráhy. Díky tomu je objevené uspořádání velmi neobvyklé.
Výsledek pozorování několika obsarvatoří
Na detekci AT2024tvd se podílelo několik observatoří. Rentgenová laboratoř NASA Chandra potvrdila, že záření vychází z galaktického centra a radioteleskop pro pozorování na velké vzdálenosti přidal další důkazy. Přesnou polohu vesmírné události nakonec potvrdil Hubbleův teleskop.
Přítomnost dvou supermasivních černých děr v jedné galaxii vyvolává zajímavé otázky o jejich původu. Jedna z teorií předpokládá, že putující černá díra byla vyvržena z centra galaxie v důsledku gravitační interakce tří černých děr – ta nejlehčí byla vymrštěna ven.
Další možností je, že jde o pozůstatek menší galaxie, která se s hostitelskou galaxií spojila před více než miliardou let. Ačkoliv Hubbleovy snímky žádné přímé důkazy o splynutí nepřináší, existence druhé masivní černé díry naznačuje, že v minulosti galaxie k takové události došlo.
Neviditelný gigant se prozradí jednou za tisíce let
Černá díra, která má na svědomí úkaz TDE, je obvykle neviditelná. Odhalí se pouze jednou za desítky tisíc let, když naruší a pohltí hvězdu. Po takové explozi se vrátí do klidového stavu a čeká na další kosmickou oběť.
Vědci již dlouho předpovídali existenci masivních černých děr daleko od galaktických center. Doposud ale žádná z nich nebyla přímo pozorována při pohlcování některé z hvězd ve své blízkosti.
Zdroj: Techspot