Rusko má problém. Potřebuje čipy, ale nemá je kde vyrábět, ani kde je kupovat. Proto Jevgenij Babajan, poradce zástupce generálního ředitele Rostecu, zvažuje možnost výroby procesorů "v ruských závodech, které nedisponují pokročilými technologiemi". Procesor Elbrus-B by se měl vyrábět 65nm technologií, tedy technologií už nyní značně zastaralou.
Například americký Intel začal vyrábět první procesory 65nm technologií v roce 2005 a nyní vyrábí 10nanometrové čipy. Jeho konkurent AMD si nechává u TSMC vyrábět 5nanometrové procesory, přičemž již existují 4nanometrová řešení a probíhají aktivní přípravy na přechod na 3 nm.
Rusko musí hledat řešení
V současné době nejsou v Rusku továrny, které by byly schopné vyrábět moderní čipy. Procesory, které byly uváděny jako domácí, tedy Elbrus a Baikal, totiž vyráběla tchajwanská firma TSMC. Ta však po invazi na Ukrajinu odmítla s ruskými zákazníky spolupracovat.
Zdroj: MSCT
V květnu 2022 byla v Zelenogradu u Moskvy zahájena výstavba továrny, která by měla být schopna vyrábět 28nanometrové procesory. Zahájení výroby je naplánováno na konec roku 2024, ale zda bude společnost schopna tento termín v podmínkách sankcí dodržet, zůstává nejasné.
Podle zdroje listu Kommersant se Babajanovův projekt může lišit od všech moderních procesorů navzdory zastaralým technickým parametrům. Mělo by jít o čip schopný "řešit velké množství nesouvisejících výpočetních úloh současně - několikanásobně více než zařízení založená na tradiční architektuře," vysvětluje zdroj.
IT průmysl je však k této myšlence skeptický. "Skutečnost je taková, že nyní jsou na světě pouze tři převládající architektury - ARM, x86 a RISC-V, do kterých byly investovány stovky miliard dolarů a biliony dolarů do softwaru," řekl Kommersantu Jaroslav Petričkovič, zakladatel výzkumného a vývojového centra Elvis. Zařízení běžící na těchto architekturách jsou součástí globální digitální infrastruktury. Těžko někdo přijde se něčím novým.
Zdroj: Kommersant, Cnews.ru, Moscow Times
5 foto
