Kovy a minerály jsou pro moderní technologie nezbytné – bez nich by neexistovaly baterie, elektromobily, solární články ani větrné turbíny. Jejich výroba však spotřebovává obrovské množství vody. Nedostatek vody již ovlivňuje výrobu surovin v mnoha regionech – a tento problém se bude pravděpodobně zhoršovat. Důsledky by mohly být vážné: pokud dojde k výpadku dodávek důležitých surovin, může to ohrozit přechod na udržitelnou energetiku a mobilitu. Nedávná studie japonského National Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST) vysvětluje rizika tohoto vývoje a upozorňuje na možná protiopatření.
Mohlo by vás zajímat
Velký plán: jak by Evropa mohla nahradit čínské baterie

Zaostřeno na měď: hrozí regionální vodní krize
Od mědi po lithium – těžba těchto surovin vyžaduje obrovské množství vody. Voda se používá k samotné těžbě, čištění i dalšímu zpracování. Nedávná analýza AIST zkoumala spotřebu vody u 32 klíčových surovin v 3 300 nalezištích a dolech po celém světě. Závěr: 25 z těchto 32 surovin již překročilo udržitelné limity vody v oblastech jejich těžby.
Poptávka po těchto surovinách stále roste. Každý nový elektromobil, každá baterie a každý solární modul zvyšuje tlak na zásoby vody. V mnoha těžebních oblastech se však využívá více vody, než se jí může přirozeně doplnit – tento cyklus by mohl ve střednědobém horizontu vést ke kritickému nedostatku.
V centru pozornosti je zejména jedna surovina: měď. Přestože se na ni spotřebuje celkově méně vody než na železo, její těžba je na regionální úrovni často problematická. Až 37 % celosvětové produkce mědi překračuje limity lokálních vodních zdrojů. Pro srovnání, u železa, které je na vodu náročnější, je to pouze 9 %.
Z toho vyplývá, že rozhodující je nejen množství vody, ale také místo odběru a tedy vlastní těžby. Na limity se naráží zejména v suchých oblastech, kde jsou zásoby vody již nedostatečné. Postižena je nejvíce Latinská Amerika, Afrika a Austrálie – tedy všichni klíčoví dodavatelé pro světový trh s mědí.

Nedostatek vody zpomaluje produkci surovin
Důsledky tohoto vývoje by mohly být významné. Měď je pro přechod k udržitelné energetice nezbytná – používá se v elektrickém vedení, větrných turbínách, solárních modulech a elektrických vozidlech. Pokud však nedostatek vody omezí její výrobu, mohly by ceny surovin prudce vzrůst. Firmy by musely nést vyšší náklady, což by nakonec pocítili i spotřebitelé.
To by se netýkalo pouze high-tech odvětví, ale i výrobků každodenní potřeby. Ať už jde o domácí spotřebiče nebo smartphony – měď je prostě všude. Globální nedostatek by se proto mohl projevit v mnoha oblastech.
Cesty k udržitelnější těžbě surovin
Existují alternativy? Výzkumníci z AIST doporučují různé přístupy ke snížení spotřeby vody a dlouhodobému zajištění dodávek surovin. Hlavní roli hraje recyklace: mnoho kovů lze recyklovat téměř bez ztráty kvality. Čím více recyklované mědi nebo lithia se použije, tím méně se musí znovu těžit.
Vědci se také zaměřují na alternativní materiály, které vyžadují méně vody. Ačkoli je výzkum v této oblasti teprve v počátcích, první výsledky jsou slibné. Pomoci by mohlo i efektivnější využívání vody v dolech. Nové technologie by mohly výrazně snížit spotřebu vody na tunu vytěžené suroviny.
Je potřeba jednat dřív, než se krize vystupňuje
Svou roli hraje také politika a zákonné regulace. Snížit spotřebu vody by mohly pomoci přísnější ekologické předpisy pro těžební společnosti. Zároveň je třeba vytvořit nové těžební oblasti, kde by nedostatek vody nebyl takovým problémem. Také odpovědné mezinárodní obchodní dohody by mohly podpořit udržitelnější dodavatelské řetězce.
Zdroj: Science