BSA logo
V průběhu dubna obdrží podle BSA (u nás nemá tato organizace zastoupení, pouze tiskového mluvčího, pozn. redakce) 12 tisíc tuzemských firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se v těchto dnech na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.
„U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, které jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Protipirátská aliance rovněž firmy vyzývá, aby ohlásily případný výskyt nelegálního softwaru u konkurence. Zejména specializované společnosti – například konstruktéři, architekti, designéři či grafici – mohou instalací pirátského softwaru snížit náklady na podnikání až o statisíce korun. „Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit,“ varuje Jan Hlaváč. Pirátství může kdokoli nahlásit prostřednictvím on-line formuláře na www.bsa.org/softwarelegalne či infolinky BSA 224 811 748.
V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Nejvíce pirátského softwaru je ve společnostech do sta zaměstnanců.
Udání stále patří mezi nejčastější impulzy pro policejní prohlídky
Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. „Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí – například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence,“ potvrdil Jan Hlaváč.
Konkurenční boj je tradičně patrný zejména mezi designéry, grafiky, architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů.
Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let,“ vyjmenovává Jan Hlaváč.
