Anonymní surfování

V běžném životě většina z nás zná svá práva a ví, za jakých podmínek může být zadržena a identifikována policií, kdy mají úřady právo na uložení soukromých dat nebo jaké osobní údaje může požadovat obchodník. Jakmile se ale připojí na internet, podobné znalosti lidem chybí. Jen málokdo tuší, že je zde jeho soukromí vystaveno hned trojnásobnému dohledu.

Velcí a větší čmuchalové

Při objednávání služeb nebo nákupu zboží je základem kvalitní smlouva, která zaručí korektní podmínky jak pro vás (zákazníka), tak pro prodejce. Při vstupu na internet (s obrovským množstvím služeb) ale paradoxně nic takového dělat nemusíte – platí zde pouze nepsaná dohoda, kdy za služby (zdarma) platíte svým soukromím.

Paradoxně největšími sběrači dat jsou reklamní společnosti, které získané informace používají k vytváření uživatelských profilů. Jejich pomocí jsou poté schopny uživateli zobrazit ideálně zacílenou reklamu (což logicky zvyšuje jejich zisky). A vzhledem k tomu, že se v této oblasti točí miliardy dolarů, jsou jejich sledovací techniky stále dokonalejší. Rozsáhlá síť bannerů, propojená s takřka neodstranitelnými cookies, dokáže přesně odhalit pohyb i zvyky surfaře a po propojení s dalšími osobními údaji (například e-mailovou adresou) vytvořit téměř dokonalý profil každého uživatele. Navíc jsou zde sociální sítě (a Google), které se ani v nejmenším netají tím, že sledují každé vaše slovo a získané informace využívají ve svůj prospěch.

Dalším čmuchalem, který „dohlíží“ nad internetem, jsou tajné služby. Ještě před několika lety by nad tímto tvrzením většina z nás mávla rukou a prohlásila něco o pohádkách pro malé děti, Snowdenovo odhalení ale dalo většině lidí „ochutnat“ nepříjemnou realitu. Stačí jen někde na internetu pronést nevhodnou větu, použít klíčové slovo, a během několika sekund se můžete stát cílem sběru dat.

Třetím hráčem bojujícím (bohužel obvykle na špatné straně) o vaše soukromí je stát. V jeho databázích se nejen nacházejí vaše citlivé údaje (od bydliště po daňové přiznání), ale zároveň i pomocí zákonů určuje, jaké informace o vás mají pro něj sbírat další subjekty. I proto mají například poskytovatelé internetového připojení povinnost ukládat záznamy. Na základě vaší IP adresy poté není problém zpětně identifikovat konkrétního uživatele. My vám ukážeme, jak se proti přehnanému špehování bránit.

Ve sledovací síti reklamního průmyslu

V oblasti on-line reklamy už poměrně dlouhou dobu probíhá boj mezi surfaři a reklamními společnostmi. Zásadní problém je v tom, že většině uživatelů by pravděpodobně nevadily normální reklamní bannery, provozovatelé webů a zadavatelé reklamy však v honbě za vyššími zisky často překračují limity i těch nejtolerantnějších surfařů. Reklamy zakrývající většinu stránky, agresivní bannery posouvající se po stránce a zakrývající text nebo reklamy s nepřiměřeně hlasitým zvukem nutí uživatele stále častěji k instalaci nástrojů na blokování reklamy. Podle společnosti PageFair, poskytující reklamní služby, bylo v roce 2015 u internetových surfařů aktivních více než 200 milionů blokátorů reklamy. A podobná je situace i v mobilní oblasti – letos společnost PageFair oznámila, že nástroje na blokování reklamy jsou nainstalovány na 400 milionech chytrých telefonů. I proto některé weby přistupují k poměrně přísným opatřením – jakmile je u surfaře detekován blokátor reklamy, buď se mu zobrazí varování, nebo je mu přístup ke stránce zcela odepřen.

Existuje kompromis?

Tento konflikt ale rozhodně není možné vyřešit takto absolutním řešením – obě strany jsou totiž zčásti v právu. Na straně jedné provozovatelé webů mají právo na zobrazování reklamy, která je pro ně často jediným zdrojem příjmů, na straně druhé uživatelé mají právo chránit své soukromí před neoprávněným čmucháním. Zásadním problémem totiž není zobrazení jedné reklamy na stránce, ale spíše skutečnost, že většina reklam je provozována prostřednictvím reklamních sítí, jako jsou DoubleClick nebo Dyntracker, jejichž bannery najdete na obrovském množství stránek. A jakmile jejich zobrazování globálně povolíte (a s ním i ukládání cookies), získá jejich provozovatel o vašich internetových toulkách detailní informace. I přesto v této oblasti existuje řešení: blokovací doplňky pro prohlížeče. Ty totiž pomocí jednoho (či několika) kliknutí umožňují povolit (či zakázat) jak kompletní reklamu na dané stránce, tak i jednotlivé reklamní prvky. Díky tomu můžete snadno na svých oblíbených stránkách reklamu povolit (a tím je podpořit) a zároveň zabránit čmuchání reklamních agentur na stránkách jiných. Jedinou otázkou tak zůstává, jaký doplněk v prohlížeči použít.

Obchod jako každý jiný?

Při hledání vhodného doplňku pro blokování reklamy mají internetoví uživatelé poměrně obtížné rozhodování – k dispozici jsou desítky nástrojů, které se na první pohled příliš neliší. Často jim tedy nezbývá než se spolehnout na doporučení ostatních. Ještě přibližně před rokem byl absolutní jedničkou v této oblasti nástroj Adblock Plus, který bez výhrad doporučovala i naše redakce. Jeho autoři se ale rozhodli, že je čas, aby jim přibližně 100 milionů jeho uživatelů přineslo i nějaké ty finance. Jeho obchodní model se proto změnil z „blokujeme vše, co uživatelé nechtějí“ na „blokujeme vše kromě reklamy firem, které nám zaplatí“. To v praxi znamená, že už tento nástroj v praxi nelze příliš doporučit.

Naštěstí se ale objevil zajímavý nástupce jménem uBlock Origin. Jde o open-source projekt, což znamená, že se nemusíte bát jeho komerčního chování. Stejně jako Adblock Plus i uBlock Origin využívá pro blokování volně dostupné seznamy. Nejznámější a nejvíce používaný je EasyList, který je pod open-source licencí vytvářen a neustále rozšiřován už přibližně deset let.

Snadná konfigurace

Obrovskou výhodou doplňku uBlock Origin je jeho snadné ovládání. Pokud jste si ho stáhli a nainstalovali přímo ve Firefoxu, nemusíte už nic měnit či konfigurovat. Zkušení uživatelé ale mohou ještě doladit několik detailů a tento nástroj si přizpůsobit podle vlastních požadavků. Stačí jen kliknout v liště prohlížeče na ikonu doplňku a poté v záhlaví okna na ikonu ozubeného kola. V prohlížeči se objeví nová karta, ve které se přepněte do sekce »Filtry třetích stran«. Zde můžete aktivovat blokování s využitím dalších užitečných seznamů: kromě regionálních filtrů zde najdete například možnost důkladnější ochrany soukromí nebo blokování domén s nejčastějším výskytem malwaru.

Velkou výhodou doplňku uBlock Origin je také možnost rychlé volby profilů: po kliknutí na ikonu nástroje ve Firefoxu máte v dolní části okna možnost přepnutí na jeden ze čtyř profilů podle aktuální situace. Tímto způsobem lze například zablokovat velké multimediální prvky na stránce nebo vyskakovací okna.

Při výběru prohlížeče mějte oči otevřené

Pokud jde o ochranu osobních údajů, důležitou roli hraje i výběr správného prohlížeče. Všechny prohlížeče jsou už nyní vybaveny integrovaným soukromým režimem, který by při surfování neměl dovolit zanechání jakýchkoliv stop. To ale neplatí pro tzv. supercookies – tedy cookies, které jsou založeny na technologii Flash. Ty zůstanou vždy v systému a pro jejich odstranění je nutné použít specializované nástroje. Mezi ně patří například doplněk BetterPrivacy.

Volba prohlížeče však ovlivňuje i další důležité „drobnosti“, jako je šířka nabídky doplňků. Pokud zvolíte jednoho z dvojice Firefox či Chrome, budete mít v oblasti bezpečnosti k dispozici stovky rozšíření. U jiných prohlížečů (například Internet Exploreru) je počet doplňků jen velmi malý a další prohlížeče (například Opera) nenabízejí pro doplňky potřebnou stabilitu.  

Alternativní filtrování

Zabezpečení soukromí pomocí předchozích triků sice přinese kýžený efekt, bohužel vždy ale pouze pro jediné zařízení – počítač, na kterém změny provedete. Chcete-li takto zabezpečit například několik počítačů v domácí síti, pak vás čeká poměrně dost práce. Zkušení uživatelé ale mohou využít trik, kterým si značně usnadní práci.

Klasické DNS servery (Domain Name Server) jsou při surfování využívány pouze k překladu adres. Pokud například do prohlížeče zadáte adresu www.chip.cz, DNS server ji převede do správného formátu IP adresy na 94.124.105.155.

Existují ale alternativní DNS servery, které kromě překladu adres umí i „filtrovat“ provoz a zamezí načítání reklamních nebo potenciálně rizikových webů. Pokud chcete tyto servery v domácí síti využít, musíte do svého routeru v konfigurační sekci zadat adresu příslušného serveru (viz obrázek dole).