Přejít k hlavnímu obsahu

Česká studie o elektromobilech: Větší špína na začátku, čistší provoz po dobu životnosti

Pavel Trousil 19.11.2024
info ikonka
Zdroj: Vygenerováno v Midjourney

Studie z VUT přináší překvapivá zjištění o skutečné uhlíkové stopě elektromobilů. Vědci spočítali skutečný ekologický dopad elektrických aut v českých podmínkách, ale i v jiných státech V4. Jak to tedy podle nich vychází a je lepší elektřina, nebo benzin a nafta?

Kapitoly článku

Vědci z Vysokého učení technického v Brně publikovali vědeckou práci porovnávající celkovou produkci emisí CO2 při provozu vozidel s různými pohony. Na základě této odborné studie vyplývá - elektrická auta skutečně představují ekologičtější alternativu k tradičním vozidlům se spalovacími motory, i když situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Situace v ČR

Výzkum přináší zajímavá čísla: v České republice elektrická auta snižují emise o 46 procent ve srovnání s benzínovými vozy a o 39 procent oproti naftovým vozidlům. Tyto hodnoty se však výrazně liší podle jednotlivých zemí. Celkové snížení emisí se může pohybovat v rozmezí od 29 do 69 procent ve srovnání s benzínovými auty a od 19 do 60 procent oproti naftovým vozidlům. Důležitým zjištěním je, že i v nejméně příznivém scénáři, který představuje provoz v Polsku, se elektrické auto s 64 kWh baterií stává ekologičtější než benzínové po ujetí 48 343 kilometrů.
 

Graf
info ikonka
Zdroj: Studie VUT
V ČR podle studie elektrická auta snižují emise asi o 46 procent ve srovnání s benzínovými vozy a o 39 procent oproti naftovým vozidlům. (žlutá - emise z výroby vozidel, červená - emise z výroby baterií, zelená - emise po skončení životnosti modrá - emise z výroby paliv, šedá - emise výfukových plynů)

Při hodnocení ekologického dopadu je nutné vzít v úvahu celý životní cyklus vozidla. Ten začíná už ve výrobě, kde elektrická auta paradoxně zanechávají větší ekologickou stopu než konvenční vozidla. Je to především kvůli výrobě baterií, která je energeticky náročná a vyžaduje těžbu specifických surovin. Tento počáteční "ekologický dluh" se však postupně smazává během provozu vozidla.

Právě v provozu mají elektrická auta největší výhodu. Zatímco klasická auta produkují přímé emise z výfukových plynů, u elektrických vozidel vznikají pouze nepřímé emise související s výrobou elektřiny. Jejich množství značně závisí na energetickém mixu dané země - čím více elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů nebo jaderných elektráren, tím je provoz elektromobilu čistší.
 

Mohlo by vás zajímat

Zajímavým faktorem je také životnost vozidla. Studie pracuje s předpokládaným nájezdem 150 000 kilometrů za 15 let, přičemž moderní baterie mají potenciál vydržet významně déle než je jejich záruční doba. To znamená, že reálný ekologický přínos může být ještě větší než předpokládaný.

Regionální kontext

Důležitou roli hraje i regionální kontext. V rámci zemí Visegrádské čtyřky se ekologický přínos elektrických aut liší právě kvůli rozdílnému energetickému mixu jednotlivých zemí. Česká republika se svým podílem jaderné energie a postupným odklonem od uhlí vytváří poměrně příznivé podmínky pro provoz elektrických vozidel.

Z širší perspektivy je elektrifikace dopravy klíčovým krokem k snížení celkových emisí. Dopravní sektor je totiž zodpovědný za přibližně 30 procent všech emisí CO2 v Evropské unii. V České republice konkrétně tvoří doprava 15,7 procent celkových emisí skleníkových plynů, z čehož 9,2 procenta připadá na osobní automobily.
 

Mohlo by vás zajímat

Ekologická výhoda elektromobilů se bude zvyšovat

S postupným vývojem technologií a zlepšováním energetického mixu se ekologická výhoda elektrických vozidel bude dále zvyšovat. Současně se dá očekávat i zefektivnění výrobního procesu a lepší možnosti recyklace baterií, což dále sníží jejich počáteční ekologickou zátěž.

Studie tedy potvrzuje, že přechod na elektrická vozidla představuje správnou cestu k snížení ekologické zátěže v dopravě. Zároveň však upozorňuje, že je třeba brát v úvahu celý životní cyklus vozidla a specifické podmínky v jednotlivých zemích. Není to tedy jen otázka samotných aut, ale celého energetického systému a infrastruktury.

Zdroj: Studie VUT
 


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme