Měření zdraví pomocí hodinek – ano, či ne?
Každý, kdo používá chytré hodinky či fitness náramek, bez ohledu na koncovou cenu zařízení, by si měl být vědom toho, že nejde o profesionální lékařské zařízení. Výrobci na to opakovaně upozorňují – pakliže se vám hodnoty srdečního tepu nebo jiných metrik nezdají, konfrontujte je s vašim praktickým lékařem.
Tým vědců z Univerzity v Dublinu zveřejnil studii „Držet krok s nositelnými zařízeními: Praktický přehled hodnotící přesnost spotřebitelských nositelných technologií v oblasti měření zdraví“. Základní téma je tedy jasné – ověřit přesnost měření různých fyziologických dat z dostupných chytrých hodinek a náramků. Pro účely měření byly využity produkty mnoha značek, například Samsung, Apple, Fitbit, Garmin, Fossil, Amazfit, Xiaomi, Huawei, Withings, Whoop nebo prsteny Oura.
Mohlo by vás zajímat
Srdeční tep a kyslík v krvi
Ze studie vyplývá, že většina nositelných zařízení dokáže měřit srdeční tep s přesností 3 % a stejně spolehlivě zaznamenává variabilitu srdečního tepu i případné příznaky arytmie. Nositelná zařízení mohou také poskytnout spolehlivé odhady týkající se kardiorespirační zdatnosti, která se na zařízení obvykle označuje jako VO2 Max či SpO2.
Už jen kombinace těchto metrik je důležitá pro sledování sportovních výkonů, monitoring kondice a ve finále i celkového tělesného zdraví. Moderní chytré hodinky či dražší fitness náramky například pomocí těchto dat mohou informovat o blížící se nemoci, anebo doporučit den volna.
Problémy s výpočtem kalorií
Bohužel studie objevila i zásadní nedostatky při měření tělesných aktivit. Kupříkladu u počtu spálených kalorií. Žádné smartwatch ani náramek tuto metriku neumí přesně změřit, nemají k tomu jednoduše technologickou vybavenost.
Proto spálené kalorie více méně odhadují, a to dle pohybu, srdeční aktivity a bazálního metabolického výdeje, což je ve zkratce odhad kalorií, které tělo zdravého člověka i během celého dne v klidu spálí. Podle irských vědců v této oblasti dochází k 15–21% nepřesnosti. A to už může mít negativní dopad na uživatele, kteří berou výsledky příliš vážně, a například se pomocí těchto nekompletních dat snaží zhubnout.
Podobně problematickým se jeví monitoring kvality spánku. Studie totiž zjistila, že doba spánku a efektivita spánku jsou nepřesné o více než 10 %, latence spánku až o 180 % nepřesnější při porovnání profesionálních zařízení s polysomnografií, tedy pokročilou medicínskou metodou měření spánku, která zohledňuje i EEG, EKG a podobně.
V praxi to tak může znamenat, že chytrá nositelná elektronika může zobrazovat odchylku až o 20–30 minut mezi tím, kdy ulehnete do postele, a kdy skutečně usnete. Pro komplexní měření spánku je to velký problém.
Zdroj: Odborná studie
