Diaspora — vyzyvatel Facebooku — vypustila raný kód

Diaspora

První alfa­‑verze Diaspory (tedy verze ještě nehotová) je ohlášena na říjen.

Připomeňme si význam Diaspory: Facebook se prosadil jako úžasný a jedinečný nástroj, který pro stamiliony lidí na světě změnil (a ještě dále bude měnit) to, jak využívají internetu, a to, jakým způsobem udržují spojení s příbuznými, s přáteli, známými, a se vzdálenými příbuznými, a s někdejšími přáteli a známými, a s bývalými přítelkyněmi — nebo přáteli — a s kolegy, a s bývalými kolegy, a s…

Pro spoustu těchto kontaktů Facebook vůbec umožňuje praktické udržování spojení; ať si říká, kdo chce, co chce, málokdo z nás je ochoten pravidelně obesílat stovku i více adres e‑mailem s dotazem „Jak se v poslední době máte?“ a „Nepošlete mi nějaké své fotografie?“, a s přípisem, co právě děláme my. Zato na Facebooku nikoho neobtěžujete — alespoň nikoho znalého natolik, aby si vás kdyžtak schoval z těch obrazovek, na kterých o vás vědět nechce, aniž by se musil odpřátelit; kdo se zajímá, ten se podívá, a kdo má zrovna jiné starosti, podívá se později, anebo vůbec ne.

Facebook je tedy nadmíru užitečný (pro toho, kdo jej využít umí). Nebyl sice první ni jedinou službou svého druhu, ale prosadil se nad jiné tím, jaký byl a jaký je, a stal se jedním ze stěžejních jevů současného internetu — vedle třeba Googlu.

Řadu přemýšlivých lidí však zamrazí, když si uvědomí, že všechny ty osobní údaje a propojení mezi lidmi jsou uloženy v počítačích jediné firmy. Google o nás ví, co hledáme, ale Facebook o nás ukládá údaje mnohdy mnohem určitější. Přitom jeho zakladatel a hlavní akcionář, Mark „Zuck“ Zuckerberg, si za ty roky nezískal zrovna svatozář, nýbrž spíše pověst někoho, kdo jde přímočaře a bez velkých ohledů za svým cílem; tím se však nezdá být nezištné poskytování úžasně užitečné služby, nýbrž mnohem spíše velké peníze (a moc; co z toho více, to nevíme — do hlavy mu nevidíme). Facebook je ohromný byznys; čím více toho shromáždí o svých uživatelích, a čím lépe toho bude smět a moci využít, tím více vydělá (i tím větší mocí se nadá).

Raná podoba Diaspory

Právě nedobrý pocit z toho, do jakých rukou vlastně svěřujeme údaje o sobě, a pochyby o jejich dalším osudu vedly ke vzniku projektu Diaspora. Má to být náhrada za Facebook, ale aby měla skutečně smysl, odliší se od Facebooku v tom nejdůležitějším — v tom, kdo bude vládnout našimi daty: Diaspora bude služba distribuovaná. Jako celek nepoběží na jediném místě a jako celek nebude patřit nikomu určitému. Pánem svých dat bude ideálně každý jednotlivý uživatel.

Diaspora znamená v řečtině doslova „rozsévání“, a autoři pojmenovali jednotlivé uzly sítě seeds, tedy semena, semínka… Každý uživatel Diaspory bude mít své semínko — úložiště svých dat — a to bude data poskytovat jiným semínkům — těm uživatelům, se kterými se spřátelíte, a to jen ta data, která jim zpřístupníte, a zašifrovaně přes internet.

Běžný člověk, který bude chtít využít Diaspory, si své semínko založí nejspíše na nějaké za tím účelem provozované službě; obdobně si dnes můžete založit blog na některém ze serverů blogovacích. Technicky zdatný člověk si své semínko bude moci provozovat i sám, když bude chtít.

Může Diaspora ohrozit Facebook?

O tom nepochybujte, že může. Pokud nás o něčem poučilo uplynulé desetiletí, pak o tom, že projekty s otevřeným kódem není radno podceňovat — je‑li jejich myšlenka nosná, řeší‑li projekt účinně něco, co si řešení žádá, pak není na světě síla, která by open­‑source projekt zastavila.

Jistě, Facebook je přitažlivý mimojiné tím, že jej užívá už opravdu mnoho lidí, a tedy díky tomu už i řada vašich přátel. Ale počítačoví nadšenci do diaspory půjdou, o to strach nemáme; nejprve ti největší geekové, kterým Facebook už beztak dávno leží v žaludku, anebo na něm už nejsou, anebo na něm nebyli nikdy. Ale za nimi přijdou další. Nebude přece proto nutné odejít z Facebooku… Navíc Diaspora slibuje moduly, které vám do semínka budou integrovat data z vašich účtů na sítích jiných…

Jsou jen dvě otázky: jak dlouho ještě potrvá, než bude Diaspora dobře použitelnou platformou; a nakolik bude Diaspora srozumitelná běžnému uživateli svými funkcemi a pojetím. Hrozí totiž to, co přirozeně ohrožuje všechny open­‑source projekty — že Diaspora zůstane příliš geekovská — že její funkce budou naladěny na vlnu myšlení počítačových nadšenců, a nikoli na myšlení strýců a tetiček, a náctiletých slečen. Možná namítnete, že tak je tomu dobře. Pak však nečekejte, že na Diaspoře někdy nasbíráte tolik přátel co na Facebooku.