Je jasné, že v oblasti ICT je základem angličtina. Mnozí zaměstnanci tento jazyk ovládají na běžné komunikační úrovni, horší to ale bývá u psaného projevu. Ten je totiž důležitý z hlediska obchodní komunikace, a to i tehdy, pokud firma na trh dodává různé jazykové mutace programu. V těchto případech má firma zájem na zlepšení jazykových znalostí svých zaměstnanců. Potřeba celosvětově nedostatkových zaměstnanců roste i z důvodu, že mnoho firem (například i Microsoft, Red Hat i jiné společnosti) využívají právě Českou republiku pro vývoj svých stěžejních produktů a pracují zde mezinárodní vývojové týmy. Mnohé z firem dávají šanci zaměstnancům s vysokými odbornými znalostmi, aby si zlepšili komunikační schopnosti ve vícero jazycích, potřebných pro komunikaci s kolegy v mezinárodních týmech. Mnozí zaměstnanci sami cítí potřebu se zlepšovat, a proto volí formu studia mimo firmu, jiným se firmy z důvodů efektivnosti snaží vyjít vstříc tím, že lektoři docházejí přímo do firmy. V těchto případech bývá obvyklé, že firmy si hlídají investice vložené do jazykového vzdělávání a těm, kteří úspěšně odbourávají nejistotu v mluveném i psaném projevu jsou pak na základě plněných cílů poskytovány různé benefity.
Dle průzkumu jazykové agentury Skřivánek zůstává u nás stále nejvíce poptávaným vyučovaným jazykem angličtina, a to ve více než 70 % případů. Po ní pak následuje němčina. „Studium pak nejčastěji probíhá formou docházkového kurzu jednou až dvakrát týdně v časovém rozmezí 60–90 minut,“ říká Bronislava Chudobová, ředitelka pro Českou republiku, Slovenskou republiku a Rakousko.
Cizí jazyk jako zaměstnanecký benefit
Jazykové vzdělávání je ze strany zaměstnavatelů nabízeno především jako benefit, nikoliv jako potřeba vybavit zaměstnance jazykovými dovednostmi. Zaměstnavatelé často nechtějí více spolupracovat s jazykovou školou na přípravě dlouhodobého konceptu jazykového vzdělávání ve svých firmách. Ve většině případů tak pouze uvolňují finanční prostředky na jazykové vzdělávání a je na každém zaměstnanci, jak s příspěvkem naloží. Zaměstnanci jazykové vzdělávání čerpají nárazově, nepravidelně, stejně jako jakékoliv jiné firemní benefity. Jazykové vzdělávání proto nemá potřebnou kontinuitu a efektivita takto vynaložených prostředků je nízká. „Přesto řešíme i poptávky a projekty zaměstnavatelů, kteří si uvědomují důležitosti stanovení cílů jazykového vzdělání. Motivují své zaměstnance tím, že při dosažení určité jazykové úrovně jim bude ze strany zaměstnavatele proplacena například mezinárodní jazyková zkouška nebo zahraniční pobytový kurz,“ zmiňuje Veronika Ondysová, ředitelka jazykové školy Skřivánek v Ústí nad Labem.
Nabídka šitá na míru
Individuální přístup se odráží také ve formách výuky. Bronislava Chudobová k tomu doplňuje: „Větší firmy požadují pro své zaměstnance i jiné formy jazykového vzdělávání jako je online výuka, zážitkový kurz či zahraniční pobytový kurz. Vždy je přitom kladen důraz na časovou flexibilitu, aby bylo možné bez problémů skloubit studium s prací.“ Klasická výuka potom probíhá většinou přímo ve společnosti – u řadových zaměstnanců a nižšího managementu formou skupinové výuky, u středního až top managementu formou individuální výuky. U pokročilejších úrovní se zpravidla klade požadavek na výuku s rodilým mluvčím. Ochotu přizpůsobit kurz aktuálním potřebám a požadavkům považuje více než 95 % zaměstnanců za zcela klíčové.
Používané metody
„Přestože se dle našeho průzkumu na hodinách nejvíce procvičuje mluvený projev a studenti v něm pociťují nejvýraznější zlepšení, právě mluvený projev označila takřka čtvrtina studentů za oblast, v níž se i nadále chtějí zdokonalovat,“ doplňuje Bronislava Chudobová a dále upřesňuje: „Účastníci kurzů chválí především vzájemné či skupinové komunikace s lektorem a moderní pomůcky. Motivací pro zaměstnance bývají také kurzy, které připravují na složení mezinárodních jazykových zkoušek, což představuje pro zaměstnance a pro zaměstnavatele oboustrannou výhodu.”
Jakou školu si vybrat?
Jedním ze základních parametrů pro výběr jazykové školy je bohužel stále tlak na cenu. V rámci zachování kvality a efektivity studia však nebývá výhodné na investici do jazykového vzdělávání zaměstnanců šetřit. Nicméně ani vysoká cena nezaručuje odpovídající kvalitu. Při výběru bychom se měli řídit referencemi a zkušenostmi, proto než si jazykovou školu vyberete, zjistěte si o ní co nejvíce, například zda je členem některé z asociací. Zvažte také metody výuky, vzájemnou komunikaci a spolupráci s jazykovou školou v průběhu projektu (koncept výuky, stanovení cílů, výukových plánů, online přístup k informacím o jazykovém vzdělávání s možností monitoringu výuky, docházky, financí vynaložených na vzdělávání, statistiky, výstupy z testování, aj.), návrh motivace zaměstnanců, doporučení finanční spoluúčasti, dostupnost poboček, zkušenost, kvalifikace a kariérní vyspělost lektorů apod.
Další jazyky
„Pokud je mi známo, obecně se v České republice prosazuje španělština na úkor němčiny, zájem o ruštinu se zvyšuje mírně a z exotických jazyků posiluje čínština a arabština, nicméně jejich podíl stále zůstává nepatrný,“ uzavírá Bronislava Chudobová.
