V třetí části našeho seriálu o umělé inteligenci se věnujeme způsobům, jakým se stroje dokáží učit nové věci a jakým si tedy vytváří vlastní inteligenci. Podíváme se na to, jaké vynálezy musely předcházet okamžiku, kdy počítač poprvé porazil světového velmistra v šachu a proč trvalo tak dlouho, než mnohem modernější počítačová inteligence porazila nejlepšího světového hráče hry Go. Není to jen kvůli tomu, že pokud byste každý z 1080 atomů ve vesmíru nahradili novým vesmírem čítajícím 1080 atomů, jejich výsledný počet by byl stále menší než počet možných pozic ve hře Go. V dnešní době již totiž existují umělé počítačové inteligence, které se dokáží učit mezi sebou navzájem a ke zdokonalení tedy nepotřebují lidského učitele. Vše ukazuje na to, že během několika desítek let budeme mít levné počítače se schopnostmi převyšujícími všechny lidské mozky dohromady. To ovlivní a změní každý jednotlivý aspekt civilizace. Podle řady vědců se tak blížíme ke konci historické fáze dominujícího lidského rodu.
Mnohem víc zajímavějších informací o umělé inteligenci najdete v Chipu 5/2016.
