AI řešení mají totiž schopnost detekovat statisticky smysluplné vztahy v datech, což vede k použití například v diagnostice, řízení léčby nebo k předpovědím budoucího vývoje pacientova zdravotního stavu.
Umělá inteligence na trhu medicíny – trendy a příležitosti
Snem technologických vizionářů je využití umělé inteligence k řešení lékařských problémů snad už od vzniku prvních počítačů. Dnes se na vývoji softwarových nástrojů s využitím artificial intelligence pro zdravotnictví zaměřuje velké množství firem. Technologičtí giganti jako jsou Apple, Microsoft, Tesla, Google a další vyloženě na AI sází jako na technologii budoucnosti. Nicméně i je překvapuje rychlý růst segmentu umělé inteligence, když se investice do vývoje a do výzkumu jejího využití za několik posledních let šestinásobily.
Proč vlastně segment AI ve zdravotnictví roste?
Nástroje umělé inteligence a zpracování velkého množství dat dnes může velmi pomoci především v oblasti prevence a stanovení diagnózy. | Zdroj: National Cancer Institute/Unsplash
Na trhu je dnes řada kvalitních SW nástrojů a komponent pro inovativní AI řešení. Významně se také zkvalitnily oblasti datové analýzy a business inteligence. Firmy jsou rovněž schopny vyhledávat a najímat více odborníků. V segmentu zdravotnictví jsou pak hlavními faktory například růst významu přesné medicíny, rozvoj úzké spolupráce mezi jednotlivými medicínskými obory nebo třeba i stárnutí populace.
V neposlední řadě je obor konzistentně poháněn silným přílivem rizikového kapitálu. To a řada dalších vlivů má pak dopad na vývoj nástrojů umělé inteligence, které mají lékařům pomoci při formulování diagnóz, přijímání terapeutických rozhodnutí a předpovídání vývoje onemocnění a výsledků léčby.
Současným cílem jsou tedy řešení, která by podporovala zdravotníky při jejich každodenních povinnostech a pomáhala jim s úkoly, které jsou závislé jednak na jejich znalostech a zkušenostech, ale také na správném zpracování a interpretaci dat.
Není to ale úplně jednoduché
Na druhé straně se v několika příštích letech očekává na trhu s AI řešeními hodně překážek. Z těch nejtypičtějších můžeme jmenovat neochotu lékařů při přijímání nových technologií, silný nedostatek předem schválených a univerzálních regulací, obavy o soukromí pacientů nebo i strach ze ztráty zaměstnání.
Nicméně se očekává, že pionýrská přijetí umělé inteligence do služeb medicíny v evropských zemích, jako je Velká Británie, Německo atd., nastartuje pro rozvoj EU trhu s AI řešeními přeci jen o něco světlejší budoucnost.
Nabízí se rovněž zatím trochu filozofická otázka
Bez lidského faktoru se zdravotnictví neobejde. | Zdroj: National Cancer Institute/Unsplash
V té souvislosti se ale objevuje očekávatelná otázka: do jaké míry budou zdravotníci vlastně ještě potřeba? Za nás rovnou říkáme, ano budou potřeba. Lékařská komunita by tedy neměla podlehnout šíření paniky kolem budoucího nasazování AI. I přes rozsáhlou automatizaci a digitalizaci zdravotnictví budou pro konkrétní úkoly lidé vždy třeba. Rovněž i využití robotů a AI může dokonce vést k rozšíření zaměstnanosti a zvýšení mezd.
Podle kvalifikovaných předpovědí se ve zdravotnictví začne AI častěji objevovat v příštích 10 až 15 letech. To jistě změní náhled na to, co to vlastně znamená být lékařem. Některé úkony a postupy zmizí, zatímco jiné budou do pracovních rutin zdravotníků přidány. Troufáme si ale tvrdit, že nikdy nenastane situace, kdy automatizace, robot nebo nějaký počítačový program lékaře zcela nahradí. Pojďme si proto tady hned probrat několik důvodů.
1. Empatii nelze nahradit
I kdyby řada technologií nabízela skvělá řešení, bylo by pro ně zatím obtížné napodobit lidskou empatii. Vyjádření soucitu je totiž založeno na důvěře, na naslouchání druhému, na pozornosti pro potřeby druhých, na vyjádření pocitu porozumění a na způsobu reakce, ze které protistrana ví, že jí rozumíme.
Asi byste dnes zatím nevěřili neživému robotu nebo inteligentnímu systému jeho verdikt, který vám může zcela změnit život. Nebo alespoň rozhodnutí, že si máte vzít nějaké prášky. Budeme potřebovat lékaře, kteří při tom, když nám budou sdělovat závažnou diagnózu, budou s pochopením hledět do našich očí. Tohle žádný algoritmus nemůže nahradit.
2. Lékaři pracují kreativně
Moderní technologie se budou stále ve větší míře stávat pomocníky lékařů. Nicméně člověk je v této oblasti stále nenahraditelný. | Zdroj: Patty Brito/Unsplash
Data, měření, kvantitativní a kvalitativní analýzy jsou klíčovou součástí práce lékaře. Stanovení diagnózy a léčba pacienta vyžaduje kreativitu a dovednosti při řešení problémů, které algoritmy a roboti asi nikdy mít nebudou. Pacienti a jejich životní styly se liší člověk od člověka. Nemoci sice mívají stejné příčiny, projevy a vlastnosti, ale žádný případ není stejný. Každý z nich proto vyžaduje od lidských lékařů koncentraci na odlišnosti a detaily. Doposud lékaři převáděli do lékařských rozhodnutí data z lékařských přístrojů na základě svých znalostí a zkušeností. V budoucnu ten postup bude stejný, jen se budou používat složitější technologie.
3. Komplexní digitální technologie vyžadují kompetentní odborníky
Stále více sofistikovaných řešení digitálního zdraví bude vyžadovat kvalifikované kompetence lékařů. Asi uznáte, že se dnes zatím nevyplatí vynakládat úsilí k vytvoření komplexní umělé inteligence, která přebere veškerou složitost a schopnost lidského mozku. Spíše se vyplatí naprogramovat opakující se úlohy spojené s rutinním vyhodnocováním dat. A komplexní analýzu včetně kvalifikovaného rozhodnutí nechat na člověku.
4. Vždy budou existovat úkoly, které roboti nikdy nemohou dokončit
Lékaři, sestry a další zdravotnický personál musí během každého dne vykonat spoustu monotónních a opakujících se úkolů. V Česku například průměrný lékař stráví administrativou až 40 % ze své pracovní doby, když zajišťuje výkazy pro zdravotní pojišťovny, podklady pro „sociálku“, statistická hlášení pro ÚZIS, různá potvrzení nebo výpisy ze zdravotní dokumentace. Tyto typy úkolů a postupů by měly být v zájmu efektivního využití času lékařů automatizovány jako první. Na druhou stranu vždy budou existovat činnosti, kdy budou lidi rychlejší, spolehlivější nebo levnější než technologie.
5. Jen spolupráce člověka a technologie dává smysl
Někteří lidé jsou ve veřejném prostoru mistři na vytváření nepřátelského obrazu čehokoliv. A najdou se samozřejmě i ve zdravotnictví včetně českého. Zářným příkladem je nedávné strašení, že zavedení elektronického receptu povede k destrukci naší primární zdravotní péče.
Dnes už si na předcházející dlouhé diskuze nikdo ani nevzpomene. Výsledkem je běžné používání elektronického receptu jak lékaři, tak i pacienty. Technologické inovace by se totiž neměly úmyslně stavět do pozice nepřítele. Inovace téměř vždy vzniká proto, aby lidem pomáhala. Základem je tedy spolupráce lidí a technologií.
Uplyne tedy ještě hodně času, než se umělá inteligence běžně zabydlí v nemocnicích a ordinacích. Nicméně už teď je třeba přemýšlet nad smysluplným propojením s lidským světem. Jen tak mohou vzniknout služby a řešení, které přinesou pokrok a prospěch budoucím pokolením.
