Sonda jménem Lunar Reconnaissance Orbiter, která pluje po oběžné dráze Měsíce, vyfotila zvláštní nory nebo spíše jámy o velikosti zhruba jednoho fotbalového hřiště (cca 90-120 × 45-90 metrů) a hloubce asi 100 metrů. Protože astronauti vylučují jakýkoliv život na i pod povrchem Měsíce, budou tyto oblasti s největší pravděpodobností opuštěné.
Dobrou zprávou je, že tyto nory mají ideální podmínky pro budoucí kolonizaci. Odborníci je přirovnávají ke korytům řek, které využívaly dávné civilizace pro usazení a vybudování prvních osad. Měsíční jámy sice nenabízí pitnou vodu, nicméně vyznačují se takřka jarními teplotami. Ve 100metrových jámách se teplota pohybuje stabilně kolem 17°C, nehledě na to, jestli je na Měsíci den nebo noc.
To je extrémní rozdíl oproti zbývajícímu povrchu, kde teplota přes den vystupuje až na +127°C, zatímco v noci klesne na opět extrémních -170 až -183°C. Jen pro upřesnění, jeden den na Měsíci je srovnatelný s 15 pozemskými dny. “Jámy nebo jeskyně by také poskytovaly určitou ochranu před kosmickým zářením, slunečním zářením a mikrometeority,” uvádí NASA na svých webových stránkách.
Jak Měsíční jeskyně vznikly
NASA dále přibližuje, jak specifické útvary na povrchu Měsíce vlastně vznikly. Tyto jeskyně bývaly v podstatě lávovými trubicemi, které se nacházejí i na Zemi. Lávové trubice vznikají, když žhavá láva proudí pod ztuhlou lávou, nebo se nad tekoucí lávou vytvoří kůra, která vytvoří dutý tunel. Pokud se strop ztuhlé lávové roury propadne, otevře se jáma, která může vést do zbytku jeskynní roury.
Dle výzkumníků vedených Tylerem Horvathem by na Měsíci mělo být zhruba 200 podobných jeskyních oblastí, z nichž víme minimálně o 16, které by skutečně mohly pomoci při budoucí kolonizaci našeho nejbližšího vesmírného tělesa.
