Architektura celosvětové informační sítě se vyvinula do extrémně robustní podoby. Přesto se v současnosti objevují problémy s bezpečností či státními zásahy. Původní síť si i přes bouřlivý růst a rozvoj zachovala svůj charakter. Došlo pouze k částečné centralizaci. Určité oblasti internetu, autonomní systémy, si vyměňují svoje data prostřednictvím páteřních routerů. Konkrétní cesta, přes niž jsou data posílána, však není určena. Centrální routery si navzájem posílají aktuální informace o nejlepších možných spojeních, které pak jsou uloženy do interních tabulek.
Kvůli této centralizaci je datový provoz sice efektivnější, ale také zranitelnější. Zločincům usnadňuje jejich útoky, v případě technických problémů jsou škody rozsáhlejší, a zjednodušuje cenzuru.
Co s tím? Jak ochránit v budoucnosti internet od kriminálních živlů i od cenzury? Architekti starého internetu byli příliš důvěřiví. Neuměli si představit, že by někdo do sítě zařadil škodící server, zadal špatnou identifikaci nebo si na síť dělal nároky. Bezpečnostní mechanismy proti takovým zásahům nejsou k dispozici nebo jsou příliš slabé.
Otázkou je, jestli se to dá napravit, aniž by bylo nutné celý internet postavit zcela nově od základů. Jaká tedy bude budoucnost internetu? Čtěte více v říjnovém Chipu.
video
