Několik dnů před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se americká vláda zaměřila na další čínské společnosti. Výrobce smartphonů Xiaomi se ocitl na černé listině amerického ministerstva obrany kvůli údajným vazbám na čínskou armádu. Akcie společnosti poté klesly na burze akcií v Hong Kongu o více než deset procent. Negativně se to promítlo i na dodavatele komponent.
Očekává se, že akcie devíti společností, které se ve čtvrtek minulý týden objevily na blacklistu USA, američtí investoři prodají nejpozději do listopadu tohoto roku. Vláda nástupce Donalda Trumpa, Joa Bidena, může opatření přijatá Trumpovou administrativou zvrátit. Tím by ale mohla z pohledu politiky odhalit zranitelné místo a vhodný cíl pro Trumpovy republikány. Trump už několik let označuje Čínu jako největší mezinárodní hrozbu pro USA a mimo jiné v průběhu předvolební kampaně bez jakýchkoliv důkazů tvrdil, že Bidena si koupil Peking.
Trumpová vláda také proti různým čínským společnostem zakročila. Nejhůře zasažena byla Huawei. Dodavatel síťových řešení a smartphonů ztratil přístup k americkým technologiím. USA jej obviňuje z možné rozsáhlé spolupráce s čínskou vládou. Huawei to odmítá.
Spojení s čínskou armádou? Xiaomi se proti obviněním brání
Je stále těžké předvídat, jaké další dopady bude mít americký přístup na výrobce, mezi které patří například Xiaomi. | Zdroj: Xiaomi
Před uvalením sankcí se Huawei velmi úspěšně propracoval na vrchol světového trhu v oblasti prodeje smartphonů. Vzhledem k americkým omezením už nelze žádné nové modely prodávat s předem instalovanými službami Google. Pro západní zákazníky jsou ale nesmírně důležité. Po uvalených sankcích zůstal prodej smartphonů v Číně nedotčen, z celosvětového hlediska se Huawei usadila na třetí příčce po Samsungu a Apple.
Huawei hodně vyrostla na internetovém prodeji levných, ale technicky velmi vyspělých smartphonech. Kromě toho také nabízí širokou škálu připojitelných zařízení od televizorů, až po vařiče rýže. Firma Xiaomi v reakci na nejnovější události v pátek oznámila, že žádné vazby na čínskou armádu nemá a že podnikne kroky k ochraně zájmů společnosti a jejích akcionářů.
Ministerstvo obchodu, sídlící ve Washingtonu, také uvedlo na černou listinu třetí největší čínskou ropnou společnost CNOOC, což americkým firmám výrazně ztěžujě vzájemné obchodování. Už v prosinci před koncem roku USA zavedly omezení na 60 dalších čínských společností.
Čínská vláda odsuzuje kroky USA
"Čínská strana přijme nezbytná opatření k ochraně zájmů čínských společností," uvedl mluvčí pekingského ministerstva zahraničí.
Trump se také od loňského léta pokusil donutit čínského provozovatele aplikace TikTok k prodeji přinejmenším části, která se týká aktivit v regionu USA, americkým investorům. Čínská vláda ale tyto snahy torpédovala omezeními souvisejícími s vývozem softwaru. Bez ohledu na toto fiasko Trumpova vláda začala na počátku ledna vytlačovat z amerického trhu dalších osm aplikací, včetně platebních služeb Alipay a WeChat Pay. Ty jsou v Číně velmi populární.
V závěrečných fázích učinila Trumpova administrativa i několik dalších důležitých rozhodnutí, týkajících se zahraniční politiky, které staví nastupujícího Bidena před hotovou věc. Týkají se například Kuby, kterou USA vrátily na seznam zemí podporujících terorizmus, nebo už dřívějšího překvapivého uznání suverenity Maroka nad územím Západní Sahary.
