V dánské strategii má jasné místo polostátní organizace MedCom, která podporuje dialog mezi stakeholdery a zapojování dalších účastníků do projektů. Digitální zdravotnické aplikace v roce 2021 využívalo v Dánsku 66 % obyvatelstva.
O zkušenosti se podělil Henrik Ledgaard Ibsen, výkonný ředitel společnosti OTH.io, odborník na IT a poskytování péče na dálku a zapálený vizionář v oblasti digitalizace zdravotnictví. Dnes také pro obchodní komisi Velvyslanectví Dánska v Česku a pro Ministerstvo zdravotnictví ČR konzultuje možnosti sdílení znalostí o eHealth a telehealth.
Ve srovnáních stavu digitalizace zdravotnictví s ostatními EU zeměmi se Dánsko umísťuje na předních místech. Rozdílná úroveň srovnávaných zemí přitom může vyplývat z více faktorů, jako jsou např. model organizace zdravotnictví, politická stabilita, ochota ke spolupráci hlavních účastníků zdravotního systému, rozdílné výchozí podmínky při zahájení postupu nebo úroveň vzdělání obyvatel. Samozřejmě vedle toho může působit i mnoho jiných faktorů.
Henrik Ledgaard Ibsen | Zdroj: LinkedIn
Jaké byly, podle Vašeho názoru, hlavní důvody úspěšného rozvoje digitalizace zdravotnictví v Dánsku?
Zmiňujete ochotu ke spolupráci hlavních účastníků zdravotního systému. Nešlo o ochotu, protože všechny subjekty v Dánsku jsou politické, do jisté míry mají pud sebezáchovy a jsou subjektivní, pokud jde o rozvoj v oblasti zdraví na národní úrovni. Brzy se tak řeší, kdo bude realizovat určitý projekt, aby si poté mohl nárokovat úspěch za svůj vlastní.
Úspěch přináší schopnost přinutit všechny veřejné a soukromé zainteresované strany ke konstruktivní spolupráci. Zní to drsně, ale ve skutečnosti to probíhá velmi slušně a je to jednoduché. Abychom se zbavili politických hrátek, postupem času jsme zřídili stálé organizace, které spoluvlastní a financují všechny zainteresované strany ve veřejném zdravotnictví. Každý z nich je v důsledku spolufinancování členem představenstva. Ti, kteří projekty nefinancují, mají status pozorovatele.
Vzhledem k tomu, že se všechny zúčastněné strany mohou dohodnout na tom, že jejich společná organizace bude politicky neutrální pro všechny strany, mohou všichni souhlasit s delegováním pravomocí, ekonomiky a mandátu na tuto organizaci k provádění projektů. Vzhledem k tomu, že všichni jsou zainteresovanými stranami, všechny organizace mají zájem na úspěchu a všechny naplno pracují, aby s tím pomohly.
Závěrem bych řekl, že vnitropolitické hry jsou zabijákem projektů, a to se velmi pravděpodobně stane i v České republice, pokud podobné iniciativy nebudou převzaty od všech zainteresovaných stran.
Které služby či aplikace ze systému digitálního zdravotnictví jsou nejvíce oceňované a nejlépe přijímané občany?
Národní zdravotní portál „sundhed.dk“ funguje od roku 2003 a občané jej zvolili za nejoblíbenější systém zdravotní péče (67 % si to myslí). A je zajímavé pozorovat, že národní zdravotní portál „sundhed.dk“- je přesně jednou takovou spoluvlastněnou organizací, jak jsem popsal před chvílí.
Které služby / aplikace přinášejí nejvýraznější benefity do systému podle názoru zdravotnických profesionálů?
Hodnota vychází z toho, že všechny služby jsou dostupné a funkční ve stejnou dobu na národní úrovni, tj. laboratorní výsledky, doporučení pro specialisty, ID, recepty, lékařské záznamy, demografické údaje, udělování souhlasů, protokoly přístupu atd.
Cítíte, že by některá ze služeb / aplikací mohla poskytnout účastníkům významné benefity a z nějakých důvodů není dostatečně rozšířená a přijímaná?
Rozhodně. Existuje hodně aplikací, které by v případě implementace výrazně prospěly systému zdravotnictví. Nejen tradiční telemedicínské aplikace pro chronická onemocnění, ale také aplikace „Virtual Ward“ (tzn. virtuální oddělení) a zejména preventivní péče, kde lze data využít k prevenci nástupu obezity, diabetu a hypertenze. Všechna tato onemocnění vedou ke kardiovaskulárním onemocněním, která narušují kvalitu života, a spotřebovává velké množství zdrojů ve zdravotnictví.
Dříve implementaci zdržovaly problémy s úhradami, ale nyní je problém složitější. Všechny země se snaží udržet odpovídající úroveň zdravotní péče, a to v situaci, kdy čelíme demografickým změnám v podobě stárnoucí populace a omezenému přístupu ke zdravotnickým pracovníkům.
Došlo v Dánsku k překvapivým kybernetickým útokům na zdravotnická data s negativními důsledky nebo byla oblast kybernetické bezpečnosti od počátku přirozenou součástí systému?
K útokům dochází vždy a pořád, ale Dánsko velmi brzy navrhlo zabezpečenou zdravotnickou síť, která vyžadovala velmi regulovaný přístup, což znamená, že všechny důležité systémy nejsou přístupné na internetu, protože běží ve vysoce zabezpečené uzavřené síti. Nebyly zjištěny žádné úniky.
Je zabezpečení systému zdravotnických dat řešeno specificky nebo podléhá regulačním pravidlům?
Jak jsem už naznačil, jedná se konkrétně o umístění systémů v prostředí uzavřené sítě.
Přínosy Electronic Health Record bývají často předmětem diskusí z pohledu nadměrné zátěže zdravotnických profesionálů při jejich administraci. Přistupují zdravotničtí profesionálové k administraci pacientského záznamu také s odporem nebo ho přijímají s nadšením?
Nikdy se to neobejde bez odporu, což je pochopitelné, protože mnoho systémů není optimálních. Je ovšem velmi zajímavé pozorovat, že navzdory těmto problémům se žádný lékař nakonec nechce zbavit systému, jakmile je zaveden.
K velkým datům zdravotnického systému mají přístup zpravidla pouze pověření správci. Našlo Dánsko cestu, jak zpřístupnit velká data třetím stranám pro vědu a výzkum?
Existuje proces žádosti o získání přístupu k údajům, po kterém vám mohou být poskytnuta anonymizovaná data pro výzkumné účely.
V souvislosti s vaší účastí na společných projektech máte možnost srovnání úrovně digitalizace zdravotnictví v ČR a v Dánsku. V čem nejvíce zaostává české prostředí za rozvinutými zeměmi?
Příliš mnoho konfliktních hráčů v oblasti veřejných institucí vede ke konkurenčním subjektům. Vnitřní konkurence je kontraproduktivní. Podfinancované a příliš komplikované projekty vždy selžou. Udržet ambice při zemi a organizovat projekty tak, aby od začátku zahrnovaly všechny zainteresované strany, je zásadním bodem úspěchu.
Dále Ministerstvo zdravotnictví nemá jasný mandát k realizaci strategie IT ve zdravotnictví a bez něj se žádné financování neprojeví. Při náboru zaměstnanců za mzdy veřejného sektoru je zaručeno, že se najmou nezkušení a nekvalifikovaní zaměstnanci. Může pak pomoci zajištění si podpory od profesionálních konzultantů, aby se dosáhlo zlepšení a zajistila se kontinuita.
Má české prostředí možnost efektivního rozvoje z nynějšího stavu a k jakým musí dojít ke změnám v principech a základních organizačních prvcích?
Bude nutné provést zásadní organizační změny. Je třeba založit organizace, které jsou ve spoluvlastnictví napříč sektorem zdravotní péče. Těm musí být přiděleno financování a jasný mandát k provádění projektů v celém sektoru zdravotnictví.
Je třeba identifikovat a prioritizovat jasné, možné a věrohodné projekty, které zajistí rychlý úspěch. Ty pomohou financovat systém zdravotní péče úsporou zdrojů ve zdravotnictví. Například v telemedicíně v Dánsku jsme dokázali, že telemedicína pro lidi se srdečním selháním může ušetřit 35 % ročních nákladů u tohoto typu pacientů. V Dánsku to znamená úsporu 15 EUR na pacienta a den.
V České republice máte 300 tisíc takových pacientů a každý rok přibývá 70 tisíc nových pacientů. Pokud budeme předpokládat, že můžete ušetřit 5 EUR na pacienta, pak si to spočítejte. Takto si našetříte peníze na financování další zdravotní péče, a to pouze v případě změny v jedné oblasti.
Potenciál je obrovský. S klesající dostupností zdravotních sester a lékařů existuje přesvědčivý argument pro to, aby vláda jednala, pokud má zachovat minimum slušné veřejné zdravotní péče. Pokud nic vláda neudělá, veřejné zdravotnictví se do 2-3 let zhroutí.
Za Chip se ptal Martin Doležal
Zdroj foto: LinkedIn
