Přejít k hlavnímu obsahu

Průlom v chytrém zdravotnictví: umělé srdce ho zachránilo před smrtí a žije dál

Jakub Fišer 12.03.2025
Srdeční implantát TAH od BiVACOR
info ikonka
Zdroj: BiVACOR / TAH press kit

Australská společnost BiVACOR má na kontě dost možná historický průlom v odvětví tzv. chytré medicíny, tedy spojení moderních technologií a zdravotnictví. Umělé srdce od této společnosti zachránilo život muži s konečným stádiem srdečního selhání. Na rozdíl od jiných případů, on s touto elektronickou součástkou chodil po světě 100 dní, než dostal skutečný orgán.

Kapitoly článku

Umělé srdce s magnetickým pohonem

Případy umělého srdečního implantátu nejsou ojedinělé a i v Česku se s nimi můžeme setkat. Nicméně projekt australské firmy BiVACOR jménem Total Artificial Heart (TAH) je v lecčem přelomový.

Nejprve trochu technikálií: toto řešení používá magnetickou levitaci (MAGLEV) pro pohon rotoru, který pumpuje krev do oběhu, díky čemuž eliminuje mechanická ložiska a snižuje riziko opotřebení. Zároveň je celé zařízení vyrobeno z titanu a má pouze jeden pohyblivý díl, což dále snižuje riziko jakéhokoliv mechanického selhání.

Stále jde o tzv. most, tedy dočasné řešení pro pacienty s kardiovaskulárními problémy, než se jim podaří najít vhodného dárce skutečného orgánu. Ve většině případů však podobné umělé implantáty pracují v řádu dní či pár týdnů.

Mohlo by vás zajímat

Muž žil bez srdce 100 dní

Skutečný průlom v tomto případě představuje případ muže z Austrálie, kterému srdce kompletně přestalo fungovat. Po jednom ze záchvatů byl převezen do nemocnice, strávil 6 hodin na operačním sále, výsledkem bylo nasazení implantátu TAH od BiVACOR.

Co je zajímavé, muž fungoval s tímto syntetickým implantátem dohromady 100 dní. Až poté mu byl do hrudního koše umístěn skutečný orgán od dárce. Stal se tak prvním člověkem s podobnou technologií a také vůbec prvním pacientem s TAH mimo území Spojených států.

Odborníci věří, že právě implantát TAH postavený na magnetickém pohybu rotoru pro pumpování krve do oběhu může být i dlouhodobým řešením pro mnoho pacientů. Otázkou zůstává, jak se k technologii postaví regulátoři, kteří ji musí schválit pro možnost testování, případně pro masové nasazení.

Zdroj: The Register, Amerra


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme