Přejít k hlavnímu obsahu

Průvodce výběrem notebooku

Michal Bareš 01.01.2017
info ikonka
Zdroj:

("   10 minut čtení - ")  Výběr nového notebooku ovlivňuje mnoho faktorů, některé racionální, jiné iracionální. Počítač už dávno není pouze pracovním nástrojem, ale jak už to dnes bývá, i symbolem postavení, osobnosti a vkusu majitele. Přesto se při výběru vyplatí přemýšlet.

Kapitoly článku

V ideálním případě by si uživatelé měli dobře rozmyslet praktické záležitosti, tedy jakým způsobem budou přenosný počítač používat, jak vysoký výkon a jak dlouhou výdrž na baterii požadují, jak často jej budou přenášet, jak velký displej s jakým rozlišením potřebují, zda využijí dotykový displej a zda jim nebude vadit jeho lesklý povrch, nebo zda raději dají přednost matnému panelu, na kterém se dá pracovat i na slunečním světle. Pro některé uživatele jsou zase důležitými kritérii odolnost šasi, bezpečnost nebo portová výbava.

Argumenty pro nákup nového přenosného počítače
Tichý chod> Naprostá většina moderních 2v1 zařízení používá ultraúsporné procesory s pasivním chlazením a tiché flashové disky. 2v1 tablety tak neobsahují žádné pohyblivé komponenty, které při provozu způsobují hluk. Pasivně chlazené ultrabooky většinou používají procesory Skylake řady Core-m, ale najdou se i výjimky s kapalinovým chlazením (jako například Acer Switch Alpha 12), které jsou osazeny i výkonnějšími čipy řady Core-i5. Do Vánoc navíc začnou přicházet na trh i nejmodernější ultrabooky a 2v1 s úspornými procesory generace Kaby Lake, které budou i v řadách s procesory Core-i (ve verzích Y a U) kompletně pasivně chlazené, například nadcházející Acer Swift 7.
Odolnost disku> Největší obavou majitelů klasických notebooků byla malá odolnost magnetických disků vůči nárazu nebo vibracím a s ní spojená hrozba ztráty dat. Naprostá většina dnešních ultrabooků a 2v1 používá flashová úložiště, kterým případný pád zařízení neublíží. Samozřejmě může dojít k poškození displeje, ale data lze většinou bezpečně zachránit.
Pohotovost> Ultrabooky a 2v1 tablety s flashovým úložištěm se nevypínají, ale přepínají do spánkového nebo hibernačního režimu, ve kterých prakticky nespotřebovávají energii z akumulátoru a vydrží v nich řadu dní. Díky tomu se systém Windows spustí po zapnutí prakticky okamžitě. Většinou stejně rychle, jako když se na chytrém telefonu chcete podívat, kolik je hodin. Notebookům s magnetickým diskem trvá podle našich měření kompletní start systému Windows nebo probuzení z hluboké hibernace o deset sekund déle.
Kvalitní displej> Prakticky všechny dnešní 2v1 tablety a ultrabooky jsou osazeny kvalitními IPS panely se širokými úhly pohledu. Musí být, abyste mohli pohodlně sledovat obraz na displeji i v případě, že jej natočíte na výšku nebo jej otočíte o 180°. Minimálním akceptovatelným rozlišením u zařízení s úhlopříčkou mezi 12 a 14 palci je Full HD, prémiová zařízení jsou ale osazena WQHD nebo 4K panely s dokonalým prokreslením detailů. Přenosné počítače s dotykovými displeji mají ale stále pouze lesklé panely, na kterých se mohou odrážet zdroje světla. Na kvalitní matné dotykové displeje s vysokým rozlišením si ještě musíme počkat. Někteří výrobci je inzerují, ale vždy se jedná o více či méně pololesklé fólie, které poněkud omezují úhly pohledu.
Dlouhá výdrž> Moderní přenosný počítač musí při práci s internetem a kancelářskými aplikacemi vydržet na baterii alespoň celou pracovní dobu. Výpočetně náročné aplikace nebo přehrávání videa v ultravysokém rozlišení sice mohou výdrž ultrapřenosných notebooků s procesory Skylake zkrátit na 4-5 hodin, ale při práci s dokumenty (a trochu staženým jasem displeje) se téměř vždy dostanete nad osm hodin. Přenosné počítače s nejmodernějšími procesory Kaby Lake vydrží díky novému koprocesoru přehrávat na baterii 4K video až osm hodin. Běžně se dnes prodávají i kompaktní, snadno přenosné notebooky s více než 12hodinovou výdrží na baterii, například Lenovo ThinkPad L460. Většina ultrabooků je dnes vybavena i USB portem s možností dobíjení smartphonů nebo tabletů i při vypnutém počítači.
Variabilita> Notebook, nebo tablet? Rozhodnete-li se pro 2v1 zařízení, není tuto otázku nutné řešit. Zatímco u běžných notebooků jsou základní deska a další komponenty umístěny v prostoru pod klávesnicí, přenosný počítač typu 2v1 je vlastně tablet osazený klávesnicí. U menších zařízení s úhlopříčkou do 12,5” bývá většinou tato klávesnice oddělitelná, větší 2v1 zařízení mívají pevně připojenou klávesnici s možností otočení o 360°.
Moderní porty> Stejně rychle jako výkon procesorů a grafických karet se zvyšuje i propustnost datových sběrnic a komunikačních kanálů. Moderní notebook by měl v každém případě obsahovat alespoň jeden port, schopný přenášet video v 4K UHD rozlišení při 60 Hz. Dnes to dokážou HDMI 2.0, DisplayPort 1.2 a USB-C konektor s podporou standardu Thunderbolt 3.0. Starší varianta HDMI 1.4 zvládá při 60 Hz přenášet maximálně rozlišení WQHD, tedy 2 560 x 1 440 bodů. Zařízení používajících otočný konektor USB-C je na trhu sice zatím málo, ale tento konektor má potenciál během krátké doby nahradit všechny ostatní dnes používané porty. Je praktický a tenký, ale hlavně nabízí vysokou rychlost, možnost přenášet kromě dat i obraz a má doposud nedoceněnou schopnost napájet a dobíjet nejen mobilní telefony a tablety, ale i energeticky mnohem náročnější notebooky. Ne všechny notebooky osazené USB-C portem to umožňují, ale pokud splňují certifikaci Thunderbolt 3.0 a Power Delivery, měly by tuto funkci podporovat. Majitelé notebooků s takovým portem nebudou závislí na proprietárním napájecím adaptéru a budou si jej za rok či dva moci dobít prakticky kdekoliv.
Vysoká mobilita> Uživatelé, kteří potřebují notebook často přenášet, potřebují lehký a tenký stroj s co nejdelší výdrží na baterii. Takovou kombinaci nabízí ultrabooky a 2v1 zařízení s úhlopříčkou maximálně do 14 palců a hmotností do 1,5 kilogramu. Větší a těžší přenosné počítače si uživatelé pořizují většinou pro domácí práci, namísto stolních PC. Díky úsporným procesorům a optimalizaci Windows 10 dnes i malé a lehké notebooky běžně nabízí osmi- až desetihodinovou výdrž při práci s kancelářskými dokumenty a internetem. Notebooky a 2v1 osazené nejúspornějšími procesory Intel Atom a Core-m pak běžně desetihodinovou výdrž překonávají, navíc mohou být pasivně chlazené, a pracují tedy naprosto bezhlučně. Existují ale i stejně tiché výjimky s kapalinou chlazenými výkonnějšími procesory Core-i5, například povedený Acer Alpha 12. Špičkovou mobilitu nabízí i nejnovější 2v1 tablet Lenovo Yoga Book, který (pokud jej nepostihnou doposud nepředvídatelné potíže s ultratenkou konstrukcí) má potenciál stát se jedním z milníků vývoje přenosných počítačů. Měli jsme štěstí jej otestovat krátce po jeho uvedení na letošní výstavě IFA a přinášíme vám recenzi.
Design> Lidé jsou dnes ochotni utratit dvacet tisíc za módní telefon, přestože by stejně funkční zařízení sehnali za poloviční cenu. U smartphonů nemají problém zaplatit za značku a prestiž, ale při výběru notebooku se snaží šetřit, kde se dá, přestože s počítačem pracují častěji a pro značnou část populace představuje výrobní nástroj. K dostání jsou dnes přitom historicky nejkrásnější přenosné počítače se zajímavými konstrukčními řešeními a špičkovým designem. Pryč jsou doby nudného černého a šedého plastu, v módě je leštěný hliník, tvrzené sklo, elegantní křivky a promyšlené systémy otáčení displeje. Zatímco před pár lety byly v módě pastelové barvy, dnes to jsou jemné kovové odstíny růžové, zlaté a modré. Ušlechtilé materiály jsou nejen krásné na pohled a příjemnější na dotyk, ale také zvyšují odolnost notebooků vůči mechanickému opotřebení a hrají důležitou roli i při chlazení přenosného počítače.

Ne vždy ale tak moc záleží na ceně. Tu dnes stále více určuje „stylovost“, tedy vzhled a značka počítače. Často se stává, že uživatelé preferují vizuální stránku a výrobce notebooku nad cenou, a dají tak přednost dražšímu a hůře vybavenému modelu před výkonnějším a praktičtějším strojem bez okázalého designu. Výrobci dnes mnohdy nabízí řadu verzí jednoho šasi s různou konfigurací a méně znalí uživatelé si raději vybírají podle typu procesoru než podle jiných, v praktickém provozu důležitějších faktorů. Prostě řečeno, notebook dnes vybíráme spíše jako oblečení nebo automobil než jako praktického služebníka. V tomto článku vám poradíme, jak správně vybrat i s ohledem na budoucnost.

Příliš rychlý vývoj

Vývoj počítačů je v porovnání s jinými technickými přístroji mnohem rychlejší a v podstatě kopíruje známý Moorův zákon, který udává dvojnásobné zrychlení či dvojnásobný pokles ceny počítačových komponent během každých dvou až tří let. O jeho udržitelnosti do budoucna můžeme vést debaty, ale jisté je, že nebýt tohoto zákona, přenosný počítač by dnes stále byl stejně luxusním prostředkem, jako je elektromobil. Pokud by automobilový průmysl postupoval ve vývoji stejně rychle jako ten počítačový, automobily by stály třetinu, jezdily by téměř zadarmo, rychleji a zároveň bezpečněji. Na druhou stranu by pravděpodobně vydržely jen tři až čtyři roky a víc peněz než za benzin bychom zaplatili za servis a aktualizace firmwaru.

Logickou daní za překotný vývoj počítačové techniky je její rychlejší morální zastarávání. Před patnácti lety stál dobrý notebook pětinásobek měsíčního platu a uživatelé jej běžně provozovali deset i více let. Dnešní základní notebook stojí polovinu průměrného měsíčního platu, luxusnější verze pak o něco víc než jeden měsíční plat. Průměrná délka služby moderního notebooku se zkrátila na čtyři roky, nicméně i po jejím uplynutí počítač většinou stále funguje. Majitele už ale z různých důvodů (chybějící moderní porty, opotřebovaná baterie a klávesnice, vyviklané panty displeje...) příliš omezuje, tak jej raději vymění za nový.

Rychlejší morální zastarávání dnešních notebooků padá i na vrub omezeným možnostem upgradu a domácí úpravy. Komponenty, které dříve bylo možné snadno a rychle vyměnit, dnes už prakticky upgradovat nelze. Ultrabooky a tablety totiž nemají ani snadno výměnnou baterii, ani dvířka pro výměnu paměťových modulů či pevného disku. Během trvání záruky tak musí úpravy ultratenkých přenosných počítačů provádět drahý autorizovaný servis. Po uplynutí záruky pak mohou ultrabook otevřít i sami uživatelé, avšak v domácích podmínkách si na to většina z nich netroufne. V řadě případů jsou navíc nutné speciální šroubováky a často i tepelná pistole. Dnešní ultrabooky mají navíc unikátní tvarované akumulátory, které zpravidla druhovýrobci nenabízí, takže je nutné kupovat drahé originální díly. Nejtenčí notebooky používají většinou miniaturní SSD disky s rozhraním M.2, které se sice dnes už dají snadno sehnat, avšak klonování systémového oddílu z M.2 disku na M.2 disk není v domácích podmínkách jednoduché. Pro upgrade RAM bývá k dispozici obvykle jen jeden slot, zpravidla již osazený paměťovým modulem od výrobce.

Když nový, tak moderní

Než za cenu kompromisů zbytečně prodlužovat životnost staršího notebooku, vyplatí se dnes pořídit nový, zvláště pak pokud se jedná o váš pracovní nástroj. Nová generace notebooků, ultrabooků a 2v1 zařízení umožňuje většinou minimálně osmihodinovou práci na baterii a spolu s malými rozměry a nízkou hmotností tak představuje ideální volbu pro pracovníky, kteří pravidelně přenáší notebook z práce domů. Řada zaměstnavatelů dnes nabízí možnost částečné práce z domova, a pokud chcete občas provozovat „home office“, potřebujete přístup k firemnímu serveru, což většinou znamená, že musíte pracovat z firemního notebooku. Tahat s sebou několikrát týdně 15,6", nebo dokonce větší stroj není praktické. Z toho důvodu dnes většina profesionálních uživatelů dává přednost 12" až 14" zařízením s hmotností pod 1,5 kg, jejichž rozměry umožňují snadné přenášení v aktovce či batohu.

Moderní utrabooky a 2v1 zařízení jsou zpravidla osazeny procesory Intel Skylake či Kaby Lake, optimalizovanými pro spolupráci s Windows 10. Samozřejmě na nich lze provozovat i Windows 7 nebo 8, ale uživatelé v takovém případě přijdou o řadu výhod. Nejmarkantnější z nich je lepší spolupráce s dotykovými displeji s vysokým rozlišením.

Displeje s vyšším než Full HD rozlišením se dnes běžně používají i v mobilních telefonech s 5" úhlopříčkou. Důvod je jediný – vyšší rozlišení přináší jemnější obraz a dnes již automaticky neznamená příliš malé a špatně čitelné ikony a písmo. Tedy alespoň ne na mobilních platformách a na Windows 10; předchozí verze Windows mají s optimalizací uživatelského rozhraní pro vyšší než Full HD rozlišení značné problémy. Windows 10 nabízí dostatečně velké a snadno čitelné ikony, nabídky a fonty i na 12" displeji s WQHD rozlišením, kterým je například osazen 2v1 notebook Acer Alpha 12. Řada ultrabooků a 2v1, třeba Dell XPS, nabízí na displeji s úhlopříčkou mezi 12 až 14 palci dokonce ještě vyšší „4K“ rozlišení 3 840 x 2 160 bodů. 

Na 12
Na 12" displeji Aceru Alpha 12 kombinuje WQHD rozlišení kvalitní prokreslení grafiky a obrázků s dostatečně velkými ikonami a čitelným písmem.

Zvláště pro uživatele, kteří na displeji přenosného počítače prezentují obsah ostatním, je značnou výhodou moderních ultrabooků a 2v1 zařízení možnost přetočení displeje o 360° nebo postavení do režimu „stan“. Pohodlnou možnost přetočení displeje ale ocení i domácí uživatelé ve chvílích, kdy nemusí používat klávesnici a jen sledují filmy nebo hrají hry. Jednoduchým pohybem totiž dokážou přeměnit pracovní nástroj v tablet nebo přenosný miniaturní monitor.

Na trhu je dnes množství 2v1 zařízení s různými technickými řešeními spojení klávesnice s displejem. Klasické 2v1 přístroje většinou obsahují odpojitelnou klávesnici v kombinaci s podpůrným stojánkem tabletové části. Vzhledem k tomu, že veškerá hardwarová výbava včetně portů je zasazena do displejové části, ani v režimu tablet nepřicházíte o výpočetní výkon nebo portovou výbavu. Klávesnicová část většinou neobsahuje rozšiřující porty, druhý pevný disk nebo druhou baterii.

Monitor jako dokovací stanice

Hlavní výhodou moderního portu typu USB-C je jeho vysoká datová propustnost a zároveň schopnost přenosný počítač napájet. Aby ale bylo možné přes USB-C kabel přenášet video, data i elektrický proud, musí být notebook osazen konektorem, který splňuje jak standard Thunderbolt 3, tak specifikaci Power Delivery. Poté už stačí jen pořídit některý z monitorů osazených USB-C portem, jichž se na trhu objevuje stále víc. V testovací laboratoři Chipu jsme v poslední době vyzkoušeli několik monitorů, které kromě zobrazování videosignálu poslouží i jako dokovací stanice, přes jediný tenký kabel dokážou kromě videa ve vysokém rozlišení přenášet i data pro USB rozbočovač integrovaný v monitoru a navíc zvládnou notebook či 2v1 tablet i dobíjet.

SSD disk je nutností

Jednou z hlavních výhod stylových miniaturních notebooků a 2v1 zařízení je SSD disk. Flashové úložiště je absolutně tiché, odolné proti nárazům, menší než magnetický disk a nesrovnatelně rychlejší. Většina dnes prodávaných ultrabooků používá miniaturní SATA SSD disky v podobě M.2 kartiček. Ty jsou stejně rychlé jako 2,5“ verze, ale zaberou mnohem méně místa. Tyto disky přenášejí data 3–5x rychleji než magnetické disky a mají řádově rychlejší přístupovou dobu. Zajišťují tak rychlejší probuzení systému ze spánkového režimu, bleskové otevírání aplikací a pocitově plynulejší běh počítače. Výhody SSD disku jsme se rozhodli otestovat na dvou noteboocích Asus Zenbook UX303UA s identickou konfigurací. Oba stroje mají stejný procesor, stejnou kapacitu RAM, grafickou kartu a 13,3“ úhlopříčku s Full HD rozlišením. Liší se pouze dotykovým displejem. Zatímco model s SSD diskem se z hluboké hibernace probudí za jednu sekundu, verzi s SSHD diskem to trvá 12 sekund. Podobný výsledek jsme naměřili i při startu Windows 10. Zatímco úplné zapnutí notebooku s SSD diskem do načtení systému trvá 10 sekund, modelu s SSHD diskem to zabere 21 sekund. Pozitivní vliv SSD disku na výkon i výdrž notebooku je patrný z hodnot naměřených benchmarkem PCMark 7.

Lenovo Yoga Book: Milník, nebo slepá ulička?

Se zařízeními, která mají potenciál změnit vývoj odvětví přenosných počítačů, se setkáváme jen výjimečně, ale Lenovo Yoga Book je jedním z nich. Vypadá jako dětská hračka a stejně tak i váží, přesto je to prakticky plnohodnotný počítač. Subtilní konstrukce má dostatek šarmu, design notebooku je čistý a elegantní, také díky povedenému „hodinářskému“ kloubu mezi klávesnicí a displejem, který Lenovo použilo již v nejvyšší řadě ultrabooků Yoga 900.

Díky celkové tloušťce pouhých 10 mm a hmotnosti necelých 700 gramů se s novou Yogou v ruce pracuje stejně dobře jako s běžným tabletem, přesto má ale hardwarovou klávesnici, a to ne ledajakou. Ve vypnutém stavu není klávesnice vůbec vidět, je totiž dotyková s haptickou vibrační odezvou. Díky povedenému podsvícení působí klávesnice nečekaně příjemným dojmem. Na tlačítkách o velikosti 17 x 15 mm se překvapivě dobře píše. Na tvorbu delších textů sice ideální není, ale pár tisíc znaků jsme na ní bez problémů napsali. Plochu klávesnice lze navíc stisknutím jediného tlačítka přeměnit v grafický tablet o rozměrech 214 × 134 mm, který rozlišuje 2 048 úrovní přítlaku. Pomocí dodávaného pera tak na něm mohou uživatelé i kreslit. Do stylusu lze vložit i náplň s kuličkovým perem, takže tablet dokáže průběžně digitalizovat i ručně pořizované poznámky. K ideálnímu využití této funkce ale zatím chybí vhodná softwarová výbava.

  LENOVO YOGA BOOK

Superkompaktní rozměry přináší kompromisy na straně portové výbavy. Zařízení disponuje pouze microUSB a microHDMI portem, chybí USB-C, které by se kvůli tloušťce těžko vměstnalo, k dispozici je ale slot pro microSD a v námi testované nejdražší verzi i pro nanoSIM LTE kartu. 10,1” dotykový IPS displej má Full HD rozlišení a velmi slušný kontrast i jas. Příjemně nás překvapil i zvuk. Zařízení nemá protiskluzové nožičky, takže celou spodní stranou dosedá na plochu stolu, kterou využívá jako rezonanční desku, ale špatně nezní ani v ruce. Vzhledem k extrémně nízké tloušťce nepřekvapuje použití slabšího čtyřjádrového procesoru Intel Atom x5-Z8550, výhradu ale zaslouží pouze 64GB eMMC flash disk, který při prvním spuštění počítače uživateli nabídne pouze XX GB volného místa. Na Windows je to málo, existuje ale i levnější varianta s Androidem. S ohledem na velikost a hmotnost je téměř neuvěřitelné, že Yoga Book vydrží na baterii pracovat deset až dvanáct hodin, ani s displejem staženým na minimum jsme se ale nedostali na výrobcem slibovaných 13 hodin. V náročném benchmarku PCMark 8 dosáhl notebook výdrže 7 hodin a 41 minut.

Yoga Book má i své slabší stránky. Dotykovou klávesnici mu vyčítat nelze, ta je základem celého konceptu a v podstatě vytváří charisma tohoto zařízení. Potíže jsme měli s otevíráním notebooku a vylepšit by zasloužil i zbytečně malý touchpad, stylus a softwarová výbava. Na to, že se jedná o první generaci, je ale výsledek vynikající. S ohledem na zajímavou cenu asi není s nákupem nutné čekat. Za rok už nebude Yoga Book vyvolávat takový zájem okolí jako dnes, momentálně tento notebook přitahuje pozornost jako magnet.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme