Píše se rok 2038 a svět je pro lidstvo opět trochu pohodlnější. Nepříjemnou práci totiž obstarávají androidi společnosti CyberLife. Pracují v továrnách, slouží v domácnosti jako uklízečky a ošetřovatelé, ale i ve veřejných domech jako sexuální otroci. Najdete je i v ozbrojených složkách, policii a armádě. Cena je dostupná, výkon úžasný, náhradní díly k dispozici. Ovšem těm chudším vadí, že jim roboti berou práci. Takhle nějak začíná děj nové hry pro Sony PlayStation 4 s názvem Detroit: Become Human. Příběh se totiž odehrává především v Detroitu.
Trochu jiná hra
Hra je to trochu netradiční, protože jako hráč nemáte tolik prostoru, ale spíše jen zasahujete do předem daného scénáře, který má ovšem řadu dějových linií. V určité fázi děje se pak musíte rozhodnout, jak se jednotlivá postava zachová (ve hře je jich několik a postupem času se jejich příběhy prolnou). Připomíná to trochu revoluční filmový projekt Kinoautomat z roku 1967, kdy diváci měli možnost rozhodnout, co se na plátně bude odehrávat, nebo novodobější Rozpaky kuchaře Svatopluka.
Postupně se seznámíte s třemi postavami, které ovládáte a rozhodujete o jejich osudu. Pak se to ale trochu zvrtne. Androidi už totiž nechtějí slepě poslouchat a uvědomí si svoji lidskost. Zákony robotiky, tedy hlavně ten první, tedy „Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo“, přestává platit a lidé dostávají strach.
Děj tak dostává mnohem větší dynamiku. Zatímco v první fázi jste měli za úkol mýt nádobí a uklízet v koupelně, starat se o postiženého malíře, nebo vyšetřovat kriminální případy (ovšem ani tato fáze není kupodivu nudná), v další fázi máte za úkol utíkat a ochraňovat malou holčičku, nebo prostřednictvím další postavy pozvednout prapor revoluce. A je na vás, jestli tahle revoluce uspěje. Androidi chtějí svobodu a lidská práva. Lidé proti nim naopak chystají „konečné řešení androidí otázky“. Mají androidi právo na svobodu? Mohou mít podobné pocity a touhy jako lidé? Mají lidé právo jim rozkazovat a zotročovat je, když si je vyrobili? Na tuhle otázku si budete muset během hraní také utvořit názor. Scénář je opravu skvělý, a dialogy, přestože se nedají přeskočit, vás rozhodně nebudou nudit, stejně jako prostřihy na televizní zpravodajství.
Akční děj
Hra není akční v tom smyslu, že byste museli rychle běžet, přesně střílet a záleželo na každé vteřině, ale spíše v ději a jeho ovlivňování. Občas sice musíte v rychlém sledu stisknout tlačítka na ovladači, předem si připravit nějaký skok a následně ho spustit, nebo se vracet v ději a zkoumat, k čemu v místnosti došlo. To ale většinou není problém. Spíše jde ale o to, rozhodnout se, zda obětujete svůj androidí život, zda pomůžete kamarádovi, dáte přednost silovému řešení, nebo vyjednávání.
Po dohrání kapitoly se vám zobrazí vývojový diagram, na kterém zjistíte, kterou cestou jste se vydali a jaké byly alternativy. Pokud selžete, prostě zemřete, zemře někdo z vašich blízkých, nebo androidí revoluce selže. Doporučuji si celou hru projít jednou bez opakování, ale následně se k jednotlivým kapitolám můžete vrátit a zvolit jinou, možná výhodnější cestu. Celou hru tak můžete projít asi za 10 hodin herního času, ale pokud si vyzkoušíte i alternativní dějové linie, podle tvůrců hry máte asi 40 herních hodin.
Postavy a grafika
Co se týká ovládaných postav, jde o policejního androida Connora (narážka na Terminátora?), který nejprve slepě slouží „spravedlnosti“ a díky svým nadlidským funkcím snadno odhaluje zločin. Postupně se ale vedle svého lidského kolegy Hanka (trochu připomíná dřívějšího ministra vnitra Bublana) také zapojí do revolučního hnutí. Android Marcus se stará o postiženého stárnoucího umělce, ke kterému získává vztah, ale shodou okolností se následně stává vůdcem „deviantních“ androidů, kteří už nechtějí zůstat otroky lidí. A pak je tu Kate, která jako služebná čelí domácímu násilí a rozhodne se zachránit malou holčičku.
Grafika je moc pěkná, i když chybí podpora 4K, nebo HDR režimu. Většinou spíše máte pocit, že se díváte na skvěle zahraný sci-fi seriál se scénářem, který bohužel běžným seriálům schází. Animace postav je téměř dokonalá a prostředí propracované. Vše bylo samozřejmě předem sehrané se skutečnými herci. Pokud se postava dostane mimo hlavní záběr, rozostří se a vše vypadá přirozeně, jako byste byli přímo na místě. Atmosféru dokreslují skvělé zvukové efekty a velmi příjemná je i hudba. Pokud neovládáte angličtinu, nemusíte se bát, že děj nepochopíte. Hra je totiž opatřena českými titulky, které jsou navíc velmi dobře přeloženy.
Titul Detroit: Become Human není určitě pro každého a je spíše pro trpělivější hráče, kteří netouží jen po rychlé akci, nebo po otevřeném světě s budováním postav. Pokud se ale chcete přesunout do roku 2038 a užít si příběh z budoucnosti, patrně budete nadšeni.
Detroit: Become Human
- Vydavatel: Sony Interactive Entertainment
- Vývojářské studio: Quantic Dream
- Platforma: PlayStation 4 (PS4) a PlayStation 4 Pro (PS4 Pro)
- Žánr: Interaktivní drama/adventura, Single Player
- Uvedení: 25. května 2018
- Cena: cca 1 400 Kč
- Hodnocení Chipu: výborný