A právě seismograf, tedy přístroj sloužící k zaznamenání síly otřesů povrchu, nám ukázal, že Mars rozhodně není úplně klidná planeta. 4. května, tedy 1 222. den mise, se začaly naším vesmírným sousedem šířit seismické vlny, a to jak povrchovou krustou, tak i vrstvami pod ní a dokonce i jádrem.
| Zdroj: NASA
Z průběhu zemětřesení, způsobu šíření vln, jejich změn a odrazů bude možné po detailním prozkoumání a vyhodnocení dělat nejrůznější závěry. Vědcům to může leccos prozradit o struktuře jednotlivých vrstev pod povrchem a budou tak moci lépe porozumět třeba i tomu, jakým způsobem se formují horniny (to se obecně zkoumá dost špatně, protože formování hornin trvá velmi dlouho). Získané poznatky pak lze aplikovat samozřejmě nejen na Mars, ale i na Zemi, Měsíc a obecně veškeré skalnaté objekty ve vesmíru.
| Zdroj: NASA
Když se ale zaměříme na samotné zemětřesení, tak jeho síla byla 5 na stupnici Richterovy škály. To znamená, že v našich pozemských podmínkách by mělo potenciál působit škody jen nestabilním budovám, u běžných domů by mohlo dojít k popraskání zdí. Určitě bychom ho ale byli schopni fyzicky cítit.
| Zdroj: NASA
Kromě otřesů umí InSight měřit i teplotu a jeden čas se v médiích hodně řešil problém s Krtkem (oficiální název je HP3), což je vibrační vrták, který měl proniknout do země do zhruba pětimetrové hloubky. Tam měl měřit teplotu a tepelné toky. Problém byl, že původně se nedostal ani do půl metru a musel být vytažen, protože stěny díry byly moc měkké a Krtek v ní nedržel.
Nakonec pomohlo robotické rameno, které vrták přidrželo pomocí lopatky. Inženýři z NASA tak museli rameno využít i jinak, než původně plánovali, nicméně i přes veškerou snahu a menší dílčí úspěchy je nakonec tato část projektu neúspěšná – vrták se nepodařilo zavrtat dostatečně hluboko.
Zdroj: NASA
