V současnosti pracuje několik vědců z Univerzity Linköping na vývoji, a to ve spolupráci s kolegy z Číny, Velké Británie a České republiky. Stále však masovému rozšíření perovskitových technologií stojí v cestě velká překážka: životnost perovskitových solárních článků je něco přes 100 hodin. Pro potřeby masového trhu je to samozřejmě příliš málo. Dokonce i OLED fungují 10.000 hodin a LCD jsou ještě odolnější.
Proč se tedy vědci pustili do vývoje perovskitových krystalů pro obrazovky? Krystaly nepotřebují ke své výrobě čisté prostory a vysoké teploty, a tím mohou snížit výrobní náklady displejů. V tuto chvíli je také potřeba pracovat s jódem a olovem, čehož se výrobci chtějí do budoucna zbavit. Krystaly perovskitu jsou uloženy v matici organických molekul a vědci je formují do tenkého filmu.
Doporučujeme: srovnávací test televizorů s úhlopříčkou nad 60 palců
Doposud nebyla nalezena žádná ekvivalentní náhrada za olovo, bez kterého by se výzkumníci velice rádi obešli. Dalším krokem by mělo být testování různě sestavených perovskitových krystalů a dalších organických molekul. Před tím, než bude možné pomýšlet na masový trh, je zapotřebí zvýšit trvanlivost, stabilitu a barevnou paletu displejů s perovskitovými krystaly. Jedním z cílů vědců je vyvinout světelnou diodu emitující bílé světlo. Výrobci displejů jistě sledují vývoj s velkým zájmem.
Inovace ve výrobě televizorů se obrací zády k technologiím LCD a OLED
Televizní průmysl se odvrací od technologie LCD a OLED.
Z dlouhodobého hlediska je už nyní jasné, že televizní průmysl se chce od LCD i OLED odvrátit. Budoucnost bude patřit spíš technologii micro LED. Tato technologie kombinuje dlouhou životnost a vysoký jas LCD s perfektní černou a bohatým kontrastem OLED. Pro masový trh je v současnosti ale stále příliš drahá.
Dočasným řešením je technologie QD-OLED, na které pracuje Samsung. Jde o kombinaci technologií OLED a kvantových bodů, která je v tuto chvíli také atraktivní.
