Podíl počítačů, na kterých běží systém od Microsoftu, se v současnosti pohybuje kolem 75 %. To je pořád hezké číslo, i když pokud se na to podíváte optikou devadesátých let, kdy tento podíl činil více než 95 procent, je to docela velká ztráta. Dalo by se to pochopit v případě, že by Microsoftu postupně docházeli uživatelé.
Někteří přecházejí na MacOS, jiní také volí Linux. Koneckonců, vývojáři mnoha distribucí dělají vše pro to, aby své systémy vybavili grafickým rozhraním a ovládáním, které je pro uživatele v rámci možností co nejpřívětivější. A myslí i na méně zdatné uživatele, nebo ty, kteří neměli s Linuxem doposud žádné zkušenosti. K takovým distribucím se řadí například Linux Mint, který je podle statistik serveru Distrowatch.com dlouhodobě mezi TOP 5 nejstahovanějšími Linuxy.
Přesto ale 500 nejlepších superpočítačů používá Linux. Jaký to má důvod?
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí umělé inteligence)
Seznam TOP500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě je od roku 1993 aktualizován dvakrát ročně. Linux se v tomto seznamu poprvé objevil v červnu 1998. V 90. letech 20. století v žebříčku dominovaly komerční verze Unixu.
V té době už byly operační systémy jako Windows a MacOS specializované na zařízení pro koncové uživatele. S příchodem Linuxu však začal v oblasti superpočítačů pozoruhodný vývoj.
Růst Linuxu v této oblasti je impozantní, a to zejména v období od listopadu 2002 do listopadu 2009, kdy se počet superpočítačů s Linuxem zvýšil ze 71 na 448.
V současnosti je Linux na trhu superpočítačů nespornou jedničkou. Žádný jiný operační systém se od listopadu 2017 ani do první pětistovky nedostal.
Důvody, proč je Linux pro superpočítače ideálním systémem
Zdroj: Bsc.es
Důvodů, proč většina superpočítačů spoléhá na Linux, existuje celá řada:
Úspora zdrojů: vzhledem k tomu, že systém Linux lze konfigurovat individuálně, lze maximalizovat výkon spuštěním pouze nezbytných aplikací.
Náklady: protože je Linux zdarma, neplatíte žádné licenční poplatky. Jedinou investicí je čas potřebný k přizpůsobení systému pro konkrétní projekty.
Modulární konstrukce: nové funkce nebo moduly lze přidávat, aniž by to mělo vliv na ostatní části systému. To usnadňuje optimalizaci zdrojů a činí systém velmi flexibilním.
Mohlo by vás zajímat
Otevřený operační systém: Linux jako software s otevřeným zdrojovým kódem je plně přizpůsobitelný. Každý řádek kódu lze změnit a zvýšit tak výkon nebo odstranit bezpečnostní mezery. Tato flexibilita je hlavní výhodou oproti uzavřeným systémům.
Přizpůsobivost pracovnímu zatížení: Linux lze přizpůsobit všem typům pracovního zatížení, takže je ideální pro superpočítače. To znamená, že efektivitu, spotřebu a výkon systému lze přesně přizpůsobit požadavkům.
Díky těmto faktorům je Linux první volbou pro mnoho superpočítačů po celém světě. Protože se však jedná o specializované operační systémy, nikoliv přizpůsobené distribuce pro nejširší cílovou skupinu, koncoví uživatelé s nimi nemohou mnoho dělat.
Zdroj: Top500.org, Stacksale, BSC
