Zastaralý systém ohrožuje stabilitu sítě
Jádrem problému je zastaralý systém Radio Ripple Control, který pomocí dlouhovlnných rádiových signálů řídí dodávky elektřiny do sítě. Tento systém, používaný v České republice, Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku, postrádá základní bezpečnostní prvky - signály nejsou šifrované ani autentizované.
„Kdokoli s příslušným technickým vybavením může tyto signály zachytit a napodobit,“ vysvětlují výzkumníci Fabian Bräunlein a Luca Melette, kteří zranitelnost objevili. Demonstrovali, že k útoku stačí relativně dostupné vybavení.
Obrovský rozsah potenciálního útoku
Výzkumníci odhadují, že skrze tento systém je řízeno zařízení s celkovým výkonem až 60 gigawattů. To zahrnuje:
- Solární elektrárny různých velikostí
- Větrné turbíny
- Bioplynové stanice
- Systémy pro řízení spotřeby (tepelná čerpadla, nabíjecí stanice)
„Útok tohoto rozsahu by mohl vést k prvnímu celoevropskému blackoutu v historii,“ varuje profesor Albert Moser z RWTH Aachen. „Náhlý výpadek takového množství výkonu by způsobil nestabilitu, kterou současný systém není schopen zvládnout.“
Jak by mohl útok proběhnout
Útočníci by mohli zvolit strategický čas, kdy je síť nejvíce zranitelná - například období, kdy mají obnovitelné zdroje vysoký podíl. Následně by mohli:
- Náhle odpojit velké množství elektráren
- Současně aktivovat vysokou spotřebu
- Vyvolat dominový efekt, kdy pokles frekvence způsobí automatické odpojování dalších elektráren
Situaci komplikuje fakt, že útočník by mohl deaktivovat přijímače a rušit frekvenci, což by ztížilo reakci na incident.
Riziko státem podporovaného útoku
Experti se obávají především možnosti státem podporovaného útoku. „Vzhledem k současným hybridním hrozbám a nedávným útokům na podmořské kabely představuje tato zranitelnost významné riziko,“ upozorňují výzkumníci.
Řešením je přechod na modernější systém iMSys, který využívá šifrovanou komunikaci přes LTE síť. Plánuje se dokonce vybudování samostatné 450 MHz LTE infrastruktury výhradně pro kritickou infrastrukturu.
„Současný plán implementace je však příliš pomalý a především špatně prioritizovaný,“ kritizují výzkumníci. „Největší elektrárny, které představují největší riziko, mají být zabezpečeny až jako poslední - v roce 2028.“
Mohlo by vás zajímat
Co lze dělat pro zmírnění rizika
Odborníci doporučují:
- Urychlit implementaci zabezpečeného systému iMSys
- Prioritizovat zabezpečení největších elektráren
- Posílit fyzickou bezpečnost vysílacích stanic
- Připravit krizové scénáře pro případ útoku
Situace podle výzkumníků vyžaduje urgentní pozornost regulátorů a provozovatelů energetické infrastruktury. Každý den prodlení zvyšuje riziko potenciálního útoku s devastujícími následky pro celou Evropu.
Zdroj: CCC, Innovations laboratories, Positive Security, Blinkenlights