Rychlost tuzemského pevného internetu zaostává nejen za západní Evropou či Severní Amerikou, ale i za některými podstatně méně rozvinutými zeměmi. Ukazují to srovnání a statistiky o kapacitě a kvalitě datových sítí. Například Speedtest společnosti Ookla, považovaný za nejvýznamnější světový měřič rychlosti internetu, řadí Česko ve svém aktuálním žebříčku na nelichotivé 75. místo z celkem 181 zemí. Medián tempa stahování dat v pevné síti, tedy střední hodnota dělící všechny naměřené rychlosti na dvě stejné poloviny, dosáhl během letošního září v měřeních Speedtestu necelých 51 Mb/s. V Chile, Singapuru a Číně, tedy zemích na prvních třech příčkách, bylo naměřeno 217, 216 a 196 Mb/s. Celosvětový medián rychlosti downloadu je 71 Mb/s.
„Nejsme na tom zrovna slavně. Sice úplně nepokulháváme za zbytkem světa, ale vzhledem k tomu, že Česká republika chce být inovativní zemí, zasloužili bychom si lepší připojení k internetu,“ říká Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Quantcom, která je jedním z největších vlastníků domácích optických sítí. „Z různých srovnání a statistik vyplývá, že se rychlost downloadu na českém internetu pohybuje kolem 50 Mb/s. Taková rychlost ale v regionu střední a východní Evropy příliš neobstojí.“
Gigabit jako standard
Cisco, přední světový dodavatel technologií pro datové sítě, odhaduje, že se pevný internet v příštím roce dostane ve střední Evropě v průměru na 88 Mb/s, v západní Evropě na 123 Mb/s, v Severní Americe na 142 Mb/s a v Asijsko-pacifickém regionu na 157 Mb/s. Odborníci se shodují, že Česko zaostává hlavně kvůli nedostatečnému rozšíření optických sítí, které jsou v současnosti nejrychlejší a nejspolehlivější technologií pro pevný internet. Za pravdu jim dává i studie Broadband Coverage in Europe 2020, kterou pro Evropskou komisi vytvořila společnost IHS Markit. Ta uvádí, že jen třetina oblastí v tuzemsku je pokryta vysokorychlostním internetem, který umožňuje stahovat data rychlostí až 1 Gb/s. Česká republika se tak umístila až na 28. místě z 31 srovnávaných evropských zemí. Průměr Evropské unie byl 59 procent území pokrytého gigabitovou sítí. „Gigabit by dnes měl být pro moderní domácnost standardem. Firmám jsme ale v naší optické síti schopni poskytovat přenosovou rychlost i 100 Gb/s,“ upřesňuje možnosti optiky Tomáš Strašák, a dodává: „Zaostávání Česka má historické kořeny. Jako jedna z posledních zemí jsme zaváděli i technologie DSL a ani výstavba optických sítí nepostupuje dostatečně rychle.“
Stát sice na rozvoj vysokorychlostního internetu v minulosti vyčlenil miliardy, včetně peněz z evropských fondů, ale jejich rozdělování často vázlo na špatně připravených a chybně vypsaných výběrových řízeních, která mohla být napadena. Přes 10 miliard korun mělo jít například na budování datových sítí v místech, kde zatím zcela chyběly. Bílá místa na mapách měli označit sami operátoři, kteří by tak ale do svých rajonů otevírali cestu dotované konkurenci. Raději proto tvrdili, že více méně žádná nepokrytá místa nejsou, takže strategie podpory rozvoje vysokorychlostních sítí ztroskotala. Státy přitom hrají v rozvoji internetu často velmi důležitou roli.
Optika až do domu
V současnosti je celosvětovým trendem zavádění optických sítí až ke koncovým uživatelům, včetně domácností. Hlavní projekty v řádech miliard dolarů se nyní podle byznys development manažera společnosti Raycom Davida Polláka odehrávají v Severní Americe, kde vláda subvencuje výstavbu optických přípojek. „Když se vláda Spojených stát rozhodne, že podpoří tento typ infrastruktury, tak to ukazuje její význam,“ dodává Pollák.
Rychlejší výstavbu optických sítí brzdí také přístup českého státu k povolování staveb. Přípojka dlouhá 200 metrů si podle lidí z oboru vyžádá úřadování trvající třeba i 12 až 16 měsíců. Fáze povolování projektů, které zasahují do katastrů více stavebních úřadů, pak nezřídka zabere i několik let. „Celý tento proces je z mé zkušenosti zoufale zbytečný. Před 15 lety byl podstatně jednodušší a sítě se budovaly mnohem rychleji,“ říká vedoucí týmu regionálních metropolitních optických sítí v Quantcomu Jiří Prudík.
Role optických sítí je přitom pro rozvoj vysokorychlostního připojení k internetu naprosto klíčová. Nemůže je nahradit ani nastupující bezdrátová technologie 5G, protože ta právě optické sítě nezbytně potřebuje k připojení základnových stanic a přístupových bodů bezdrátových sítí.
video
