Současnou podporu vědy a výzkumu z programů státních agentur spotřebovávají z největší části zavedené subjekty, zpravidla z akademické sféry. Jedním z dopadů tohoto způsobu distribuce může být zpomalení tempa inovací prosazováním konzervativních organizačních modelů.
Posouzením možností podpory rozvoje inovací se nedávno zabývala studie "Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví", kterou pro Alianci pro telemedicínu a digitalizaci zdravotní péče (ATDZ) vypracovala společnost KPMG. V dotazníku rozsáhlého výzkumu zazněla otázka, jestli příležitostí k rozvoji zdravotnictví je podpora startupů a inkubátorů, případně podobných dynamických a flexibilních iniciativ. Hodnocení názorů respondentů přineslo odpověď "určitě ano".
Příkladem je inkubátor Caelestinus se zaměřením na oblast inovací pro zdravotnictví. Na dotazy, jak dnes inkubátor Caelestinus funguje a kam dál zamýšlí směřovat, nám odpověděl jeden z jeho zakladatelů, pan Tomáš Studeník.
Co je vlastně inkubátor Caelestinus?
Caelestinus (www.caelestinus.tech) je první středoevropský zdravotnický inkubátor. Usiluje o to, aby talentovaným týmům jednak pomohl dotáhnout nápad na zlepšení zdravotní péče s využitím informačních technologií do stádia validovaného prototypu a také umožnil přístup k prvotní investici pro uvedení na trh. Abychom umožnili startupům dotáhnout během osmi měsíců jejich koncept do fáze prototypu nového zdravotního produktu nebo služby, ověřené v praxi, spolupracujeme s více než třicítkou odborných mentorů. Iniciátory inkubátoru Caelestinus je pořadatel hackathonů CEE Hacks, Institut klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a americká technologická společnost InterSystems. A to vše propojila do funkčního celku česká inovační společnost Insane Business Ideas s. r. o.
Jak vnímáte ze zpětného pohledu možnost uplatnění námětů k inovacím, se kterými pracujete? Přichází mnoho zajímavých námětů a propadají a sítem výběru k podpoře i takové, které by bylo jistě vhodné podpořit? Nebo naopak podporu dostávají i náměty, které zpočátku vzbuzují jistou míru skepse?
Díky partnerství s IKEM mohou týmy konfrontovat svůj záměr s chirurgy, kardiology, nefrology, diabetologii a dalšími specialisty hned ze začátku a potvrdit si tak existenci “pain point”, potřeby ze strany uživatelů před tím, než se vrhnou do stavby prototypu. Cílovými příjemci inovací z inkubátoru Caelestinus jsou především nemocnice a lékařská zařízení, tedy B2B segment zdravotního trhu. Jestli však existuje dostatečně velký trh a jak se řešení bude financovat, jsou otázky, na které si týmy s podporou našich mentorů a investorů odpovídají postupně během celé inkubace.
Tomáš Studeník je jedním ze zakladatelů inkubátoru Caelestinus. Spolupracuje také s vládními organizacemi Czechinvest, Technologická agentura ČR nebo European Space Agency. | Zdroj: www.tomas-studenik.com/cs/
Daří se dovést náměty do fáze, kdy jsou schopny být titulem pro primární byznys model a uplatnit se u klientů nebo je k využitelnosti zpravidla delší cesta?
Velké procento prototypů spadá do režimu “medical device” zdravotnických prostředků, které si budou muset projít certifikací v EU nebo USA. Inkubátor Caelestinus typicky pomůže týmům “dotáhnout” nápad do stadia prototypu, který následně s podporou investorů projde časově (1-2 roky) i finančně (jeden milion Kč a více) náročnou certifikací. Teprve po certifikaci jsou nová lékařská zařízení či nový software připraveny pro nasazení v praxi.
V obvyklých dotačních programech značně omezuje příjemce kritérium udržitelnosti. Hraje při vašem posuzování roli a je mezujícím kritériem pro některé náměty?
Udržitelnost je celosvětový trend, který se nevyhýbá ani Caelestinu. Řešení, která v průběhu inkubace vznikají, například zkracují dobu, po kterou pacient musí zůstat po zákroku v nemocnici nebo umožňují nemocnicím používat ve větší míře ekologický zdravotní materiál. Díky mocnějším systémům vzdálené péče, telemedicíny, přispívají řešení Caelestinů k nižší zátěži dopravní infrastruktury a opět snižují nákladovost nemocniční péče. Udržitelnost však není samosprávným prvopočátkem nových nápadů, tam je vždy potřeba pacienta.
Jak hledáte platformy, pomocí kterých se výstupy z inovací dostanou ke klientům a uživatelům? Daří se oslovit kraje, které jsou zřizovateli sítí poskytovatelů zdravotních služeb? Zapojuje vás do komunikační kampaně směrem k veřejnosti ministerstvo zdravotnictví? Spolupracujete s odbornými komorami? Dozvěděly se o vás zdravotní pojišťovny a chystají se formulovat úhrady nových postupů?
Zatím prostor pro spolupráci hledáme. Vedle IKEM se nám podařilo začít dialog s dalšími zdravotnickými zařízeními (např. FN Brno či FN Olomouc), bez jejichž podpory by se inovace v medicíně dělat nedaly. S ministerstvem zdravotnictví bychom rádi v roce 2023 spolupracovali na zajištění větší otevřenosti celého systému zdravotní péče směrem k technologickým inovacím. Uzamčenost nemocničních dat (a při tom by je stačilo jen anonymizovat a standardizovat) je klíčovou bariérou budoucí pozici Česka jako lékaře Evropy.
Jak dopadl první pilotní běh a jak jste na tom s přípravou druhého běhu a výběrem námětů?
V prvním, pilotním běhu inkubátoru bylo letos přijato 22 týmů především z Česka a okolních zemí. Svůj prototyp po inkubaci úspěšně odprezentovalo 30. 11. 2022 v IKEM investorům a potenciálním klientům 14 startupů. Prezentace jsou ke shlédnutí na webové stránce https://www.caelestinus.tech/final-demo-day. Hlásit do jeho druhého běhu se až do konce února 2023 mohou minimálně dvoučlenné týmy nebo startupy s nápadem, jak prostřednictvím dat a informačních technologií zlepšit nemocniční péči či léčbu civilizačních chorob.
Za Chip.cz/ Digital Health se ptal Martin Doležal
