Dle průzkumu, provedeného nedávno jazykovou agenturou Skřivánek zůstává stále nejvíce poptávaným jazykem angličtina, a to ve více než 70 % případů. Následuje němčina. Znalost nějakého cizího jazyka vnímá jako konkurenční výhodu 9 z 10 dotázaných. „Studium u většiny respondentů probíhá formou docházkového kurzu jednou až dvakrát týdně v časovém rozmezí 60-90 minut,” říká Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury Skřivánek.
Cizí jazyk jako zaměstnanecký benefit
Znalost nějakého cizího jazyka vnímá jako konkurenční výhodu 9 z 10 dotázaných. Dobrá jazyková vybavenost podle nich posiluje pozici na pracovním trhu, což dále potvrzuje i fakt, že 93 % respondentů by uvítalo, kdyby jazyková výuka byla součástí firemních benefitů. Zaměstnavatelé ale často nechtějí více spolupracovat s jazykovou školou na přípravě dlouhodobého konceptu jazykového vzdělávání ve svých firmách. Ve většině případů tak pouze uvolňují finanční prostředky na jazykové vzdělávání a je na každém zaměstnanci, jak s příspěvkem naloží. Zaměstnanci jazykové vzdělávání čerpají nárazově, nepravidelně, stejně jako jakékoliv jiné firemní benefity. Jazykové vzdělávání proto nemá potřebnou kontinuitu a efektivita takto vynaložených prostředků je nízká. „Přesto řešíme i poptávky a projekty zaměstnavatelů, kteří si uvědomují důležitosti stanovení cílů jazykového vzdělání. Motivují své zaměstnance tím, že při dosažení určité jazykové úrovně jim bude ze strany zaměstnavatele proplacena například mezinárodní jazyková zkouška nebo zahraniční pobytový kurz,“ zmiňuje Chudobová.
Nabídka na míru
Individuální přístup se odráží také ve formách výuky. Bronislava Chudobová k tomu doplňuje: „Větší firmy požadují pro své zaměstnance i jiné formy jazykového vzdělávání jako je online výuka, zážitkový kurz či intenzivní tematicky zaměřené jazykové workshopy, například věnované měkkým dovednostem. Vždy je přitom kladen důraz na časovou flexibilitu, aby bylo možné bez problémů skloubit studium s prací.“ Klasická výuka potom probíhá většinou přímo ve společnosti – u řadových zaměstnanců a nižšího managementu formou skupinové výuky, u středního až top managementu formou individuální výuky. U pokročilejších úrovní se zpravidla klade požadavek na zvládnutí odborné terminologie oboru, ve kterém firma podniká, spíše než na výuku s rodilým mluvčím. Ochotu přizpůsobit kurz aktuálním potřebám a požadavkům považuje více než 95 % zaměstnanců za zcela klíčové.
Metody
„Přestože se dle našeho průzkumu na hodinách nejvíce procvičuje mluvený projev a studenti v něm pociťují nejvýraznější zlepšení, právě mluvený projev označila takřka čtvrtina studentů za oblast, v níž se i nadále chtějí zdokonalovat,“ říká Bronislava Chudobová a dále doplňuje: „Účastníci kurzů chválí především vzájemné či skupinové komunikace s lektorem a moderní pomůcky. Motivací pro zaměstnance bývají také kurzy, které připravují na složení mezinárodních jazykových zkoušek, což představuje pro zaměstnance a pro zaměstnavatele oboustrannou výhodu.”
Další jazyky
„Pokud je mi známo, obecně se v ČR prosazuje španělština na úkor němčiny, zájem o ruštinu se zvyšuje mírně a z exotických jazyků posiluje čínština a arabština, nicméně jejich podíl stále zůstává nepatrný,“ zmiňuje Bronislava Chudobová.
